Článek
Zhruba čtvrtina světové populace žije v povodí vysychajícího jezera. Hladiny vody v nádržích kolísají nejen v reakci na přirozené klimatické změny, tedy déšť a sněžení, ale stále častěji kvůli lidské činnosti.
S takovými výsledky přišla nová mezinárodní studie publikovaná v časopise Science, o níž informuje zpravodajský server CNN.
Vědci zkoumali satelitní snímky téměř dvou tisíc největších světových jezer a nádrží, které dohromady představují 95 procent celkových zásob tekuté sladké vody na Zemi. Díky fotografiím z let 1992 až 2020 a klimatickým modelům byli schopni zrekonstruovat historii jezer sahající desítky let zpět. A výsledky byly alarmující.
Víc než polovina zkoumaných jezer a nádrží ztratila značné množství vody, s čistým poklesem přibližně o 22 miliard metrických tun ročně: to je množství, které odpovídá objemu sedmnácti jezer Mead v americkém Coloradu. Víc než polovinu těchto ztrát jde pak podle zprávy připsat lidské činnosti a změně klimatu.
Studie navíc odhalila problémy doslova po celém světě: od studené Arktidy až po tropy s nadměrnou vlhkostí. „To naznačuje, že světové trendy týkající se sucha jsou rozsáhlejší, než jsme si dříve mysleli,“ vysvětluje hlavní autor studie a vědec z coloradské univerzity Fangfang Yao.
Různá jezera pak ovlivňovaly různé faktory. Aralské jezero v Uzbekistánu a Saltonské moře v Kalifornii vysychají kvůli lidskému plýtvání, zatímco za pokles hladiny Velkého Solného jezera v Utahu mohou změny ve srážkách a odtoku vody.
Podívejte se: Z vyhledávaného Saltonského moře je časovaná ekologická bomba
Arktická jezera se pak zmenšují v důsledku kombinace změn teploty, srážek a vypařování.
Právě vypařování vody je podle Yaoa nejviditelnějším dopadem změny klimatu. Problém nastává zejména v chladnějších částech světa. S globálním oteplováním se rozpouštějí ledy, které běžně tamější jezera přes zimu pokrývají, a voda tak zůstává vystavena atmosféře. Dochází ke snížení její kvality, nárůstu toxických řas a ztrátě vodního života. „Zhoršená kvalita vody negativně dopadá na komunity, které na ni spoléhají,“ tvrdí vědec.
Ačkoli jezera pokrývají pouze asi tři procenta planety, zadržují téměř 90 procent její tekuté povrchové sladké vody. Jsou nezbytnými zdroji zavlažování, energie i pitné vody a poskytují taky životní prostor mnoha zvířatům a rostlinám.
Klimatická krize
Nedostatek potravin a vody, častější přírodní katastrofy, prudký růst populace a žádná schopnost těmto výzvám čelit. Už tak zoufalá situace se v některých zemích bude rychle zhoršovat, varuje zpráva Institutu pro ekonomiku a mír.
Zmenšování vodních nádrží
Podobný problém pak mají i vodní nádrže. Největším důvodem jejich poklesu je sedimentace: sediment stéká do vody, v níž dále zůstává a zmenšuje tak celkový prostor. „Je to plíživá katastrofa, ke které dochází v průběhu let a desetiletí,“ sdělil Yao.
Například druhý největší člověkem vytvořený rezervoár v USA, jezero Powell, ztratil téměř sedm procent své skladovací kapacity kvůli hromadění sedimentů. „Výsledkem sedimentace bude, že nádrže budou schopny ukládat méně a méně vody. Stanou se pak méně spolehlivými pro dodávky sladké vody a vodní energie,“ vysvětlil výzkumník.
A i na sedimentaci má vliv změna klimatu. Například lesní požáry, kterých s globálním oteplováním stále přibývá, destabilizují půdu, čímž pomáhají zvyšovat tok sedimentů do jezer a nádrží.
Scénáře oteplování do roku 2100
| Růst průměrné teploty (ve °C) | Vzestup mořské hladiny (v m) | |
|---|---|---|
| RCP2.6 | 0,3 – 1,7 | 0,26 – 0,55 |
| RCP4.5 | 1,1 – 2,6 | 0,32 – 0,63 |
| RCP6 | 1,4 – 3,1 | 0,33 – 0,63 |
| RCP8.5 | 2,6 – 4,8 | 0,45 – 0,82 |
Zdroj: Pátá hodnoticí zpráva IPCC. Poznámka: Projekce teplot a hladin oceánů ve srovnání s průměrem let 1986–2005
Dopady změny klimatu jsou zásadní
Výzkum ale přinesl i jednu pozitivní zprávu: ne všechna jezera ubývají. Přibližně třetina jejich poklesu byla kompenzována nárůstem jinde.
Téměř čtvrtina studovaných jezer zaznamenala významný nárůst zásob vody: zpráva uvádí, že šlo spíše o jezera v méně obydlených oblastech, včetně severních Velkých plání Severní Ameriky nebo vnitřní tibetské plošiny.
Za nárůstem hladiny vody pak často stojí tající ledovce, které jezera postupně zaplňují: a do budoucna by mohly představovat riziko pro lidi žijící po proudu.
Léto bylo chladné a sněhu dost, švýcarské ledovce přesto ztratily na objemu - podívejte se:
Ze všech studovaných nádrží sice téměř dvě třetiny zaznamenaly pokles vody, celkově ale došlo k čistému nárůstu díky víc než 180 nově naplněným rezervoárům.
„Tato studie skutečně zdůrazňuje dopad klimatu způsoby, kterým jako lidé rozumíme. Můžeme se ptát, k jakému množství vody máme přístup a jak zvýšit možnosti jejího skladování,“ myslí si profesorka geologie z illinoiské univerzity Catherine O’Reillyová, která se na výzkumu nepodílela. „Je trochu děsivé vidět, kolik sladkovodních systémů není schopno uložit tolik vody jako dříve,“ dodala.
Yao pak zdůraznil, že pro budoucnost je zásadní naučit se s jezery správně hospodařit. „Jinak klimatické změny a lidská činnost povedou k vysychání dříve, než si myslíme,“ uzavřel.
