„Chystá sídlo pro své inženýry, na nás kašle.“ Z města, kde se zlobí na Muska

/Od našeho zvláštního zpravodaje v USA/

Když Elon Musk a jeho první zaměstnanci přišli do oblasti známé jako Boca Chica, vzdálené zhruba 30 kilometrů od města Brownsville na samém cípu jižního Texasu, našli tam prakticky jen bahno a písek s přiléhající mořskou pláží.

„Nebylo tam vůbec nic. Museli jsme narychlo postavit dočasné bydlení, navozit tam přívěsy a podobně,“ říká mi Laura Holbrook, která měla pro zaměstnance zařizovat ubytování, dopravu či catering.

V dosahu montážních továren a odpalovacích ramp za pár měsíců vyrostlo provizorní městečko, kde zaměstnanci dodnes žijí v takzvaných mid-century domech. Jedná se o jednoduché stavby, které se vyznačují nízkým půdorysem s velkými otevřenými prostory a okny od podlahy až ke stropu.

Zaměstnanci si ale přejí žít ve svém vlastním městě. A Musk jim ho postaví. Enkláva má nést jméno Starbase a nacházet se má na samém konci silnice Texas Highway 4 u pláže Boca Chica, odkud společnost SpaceX odpaluje své rakety.

„Nebydlí se tam špatně, ale protože jsme sem přišli zřejmě na dlouhou dobu, toužíme po tom, vybudovat si tady domov a komunitu,“ vysvětluje mi jeden ze zaměstnanců SpaceX, který si nepřeje zveřejnit své jméno. Za prací v zálivu Boca Chica přišel stejně jako většina ostatních inženýrů z Kalifornie.

Všichni Muskovi lidé jsou vázáni slibem mlčenlivosti, o své práci, projektech a výzkumech nesmí veřejně vykládat.

Inženýra jsem potkal v baru Hopper Haus Bar and Grill v Port Isabel. Podnik je známý také jako „Barbase“ ve slovní hříčce na název Starbase a je oblíbeným místem Muskových zaměstnanců.

Zbrusu nové město, kam by se tito lidé chtěli přestěhovat, už má své obrysy a na radnici okresu Cameron, do něhož Starbase spadá, je podaná tzv. petice. Ta je prvním krokem ke vzniku takového města. Pokud ji zástupci okresu schválí a následně projekt podpoří i místní voliči, jak to vyžaduje texaský zákon, Muskovu městu už nebude nic stát v cestě.

Petice, ke které se nedávno dostal list The New York Times, popisuje Starbase jako komunitu s přibližně 500 obyvateli a více než 100 dětmi. Město by mělo mít rozlohu asi 2,5 kilometru čtverečních, tedy o něco větší než newyorský Central Park.

Pokud projekt opravdu dostane zelenou, bude to vůbec poprvé, kdy se miliardář Muskova kalibru stane „vlastníkem“ města se svou policií, sborem hasičů a pravomocí vydávat vyhlášky. Například bude mít právo na to, aby nechal uzavřít nebo zabavit určitou nemovitost s ohledem na bezpečnost a veřejné zdraví.

Město by mělo mít nárok i na státní a federální granty a určitou imunitu vůči soudním sporům, napsaly NYT.

Muskovo město by také mělo poskytovat i veškerý komfort pro takzvané vesmírné turisty, kteří už teď do oblasti přijíždějí, aby sledovali odpalování raket. Miliardář jich jen letos plánuje do vesmíru vyslat nejméně 25.

I proto mnozí lidé především z výše uvedeného Brownsville vyjadřují zklamání a hněv. Zdá se totiž, že přes původní Muskovy sliby o revitalizaci jejich vlastního města a zaměstnávání místních zůstanou rodáci z Brownsville zapomenuti.

„Všechno půjde jen Muskovi a jeho lidem z Kalifornie. To město bude takový elitní klub, kam my z Brownsville určitě nebudeme mít přístup,“ říká mi jednoho pozdního odpoledne na ulici Elizabeth v centru Brownsville Carlos Morales, který se zde narodil a nakonec i založil svou vlastní rodinu.

Tvrdí, že u SpaceX neúspěšně žádal o práci. „Musk Hispánce zaměstnává jen na donášku jídla a možná tak na úklid fabriky,“ zlobí se s tím, že miliardáři nikdy nešlo o lidi, ale o pozemek a nízké náklady.

Na Muskovu raketovou základnu se s nevraživostí dívá i indián Juan Mancias, který bojuje za panenskost zdejší přírody. Muska považuje za dalšího z mnoha hamižných osadníků a lidí, kteří si v Texasu prostě jen berou.

„Texas byl vždy o těžení nerostných a jiných zdrojů a také o tom, skupovat kdejaký pozemek,“ říká mi Mancias v telefonickém rozhovoru.

Je to pro něj osobní záležitost. Dělníci, kteří dnes staví zeď na americko-mexické hranici, totiž pokládají do země ocelové trámy v místech, kde se nacházejí dvě pohřebiště. Jsou v nich uloženy pozůstatky členů Manciasova kmene Carrizo-Comecrudo.

Jeho boj za zachování pohřebišť je ale marný. Na území totiž nemá vůbec žádné vlastnické právo.

„Tihle lidé včetně Muska nechápou, že na světě existují posvátné věci, protož na nic posvátného nejsou napojeni,“ dodává Mancias.

Říkám o indiánovi inženýrovi, kterého jsem potkal v baru Hopper Haus Bar and Grill. Shovívavě se pousměje a s odkazem na snahy Elona Muska vyslat jednoho dne lidskou posádku na planetu Mars odvětí: „Svět jde neustále dopředu a my tady budujeme něco velkolepého. Kdoví, třeba Muskův projekt jednou zachrání celé lidstvo.“