„Vlastizrádce musí rezignovat.“ Ruskem zní vzácné hlasy proti Putinovi

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Špičky kremelské propagandy se už ukrajinským vojákům nevysmívají jako „bandě neschopných zbabělců“, ale popisují je jako „lůzu“ vyzbrojenou nejlepšími západními zbraněmi a experty. Tyto nálady se promítají i do vysílání státem plně ovládaných kanálů, kde ruští odborníci sdílejí s diváky obavy ze ztrát ruské armády.

Ta od neděle pokračuje v ústupu z pozic na severovýchodě Ukrajiny (více zde), které okupovala několik měsíců. Zpravodajství státní televize sice označilo ústup za pečlivě naplánovanou „přeskupovací operaci“ a pochválilo hrdinství a profesionalitu ruských vojáků, povzbudivá rétorika však na uchlácholení nestačila.

A jen stěží zastínila, v jaké svízelné situaci se nyní Vladimir Putin nachází. Ve válce, kterou před půl rokem rozpoutal, čelí stále energičtějšímu nepříteli. A ruské obyvatelstvo se nezdá být připraveno na oběti, jež s eskalací konfliktu přicházejí.

„Jediným zdrojem Putinovy legitimity je síla,“ řekl v telefonickém rozhovoru pro New York Times Abbas Gallyamov, bývalý autor Putinových projevů, který nyní působí jako politický konzultant v Izraeli. „A v situaci, kdy se ukáže, že žádnou sílu nemá, začne jeho legitimita klesat k nule,“ dodal.

Kreml od začátku únorové invaze liberální hlasy kritizující válku umlčoval. S tím, jak se situace na bojišti zkomplikovala, nyní čelí také výzvám stoupenců, kteří chtějí, aby Rusko nasadilo do války více sil, a zvrátilo tak průběh, píše list The Guardian.

Čím dál častěji se však ozývají i ti, kteří by místo další eskalace války upřednostnili výměnu v nejvyšších patrech. Tak například v úterý podepsalo 17 městských poslanců Moskvy a Petrohradu veřejné prohlášení požadující rezignaci Vladimira Putina.

„My, komunální poslanci Ruska, věříme, že jednání prezidenta V. V. Putina poškozuje budoucnost Ruska a jeho občanů. Požadujeme odstoupení Vladimira Putina z funkce prezidenta Ruské federace!“ stojí ve společném prohlášení, které ověřil The Insider.

Výrazným projevem nedůvěry vůči stylu, jakým Rusové vedou válku, byl výstup hostů v diskuzním pořadu televize NTV Mjesto vstreči (Místo setkání). Pořad formátově vzdáleně připomínal ruskou verzi Máte slovo s Michaelou Jílkovou. Část hostů tvořili zastánci režimu a války - bývalí i současní politici, analytici a jiní odborníci. Tentokrát však nechyběla ani názorová a kritická opozice.

Například bývalý poslanec Státní dumy Boris Naděždin uznal, že by byla namístě „mírová jednání“. „Je nemožné porazit Ukrajinu se zdroji, které jsme používali v koloniální válce, se žoldnéři bez mobilizace,“ prohlásil v pořadu.

Komentátor Alexej Timofejev pak zkritizoval heslo, že jsou Ukrajinci a Rusové jeden národ. „Nezískáme si sympatie Ukrajinců, když jim říkáme, že jejich národ neexistuje. Způsobí to jen odpor,“ řekl.

„Byl tu komentátor, který říkal, že když ruští vojáci vstoupí do Oděsy, bude jim hrozit jediné. A to, že budou zraněni při tom, jak silně je budou objímat. Po 24. únoru už chápeme, že Oděsané ruské vojáky objímat nechtějí,“ řekl Timofejev nezvykle otevřeně.

Padla také kritika omílané fráze, že jde vše podle plánů. „A to někdo před šesti měsíci plánoval, že se stáhneme z Balaklije a budeme odrážet protiútoky v Charkovské oblasti? Naše rozvědka to mohla předpokládat,“ doplnil politický odborník Viktor Olevič.

Kritikou nešetřil ani hlavní kremelský propagandista Vladimir Solovjov v rozhlasovém pořadu Plný kontakt.

„Jsem znepokojen. Samozřejmě chceme, aby naši chlapci prorazili na druhou stranu a postoupili, ale takhle život nefunguje,“ řekl Solovjov.

Tisíce svých vojáků posílal na Ukrajinu i prezident ruské autonomní republiky Čečenska Ramzan Kadyrov. Nedávno však i on obvinil ruskou armádu, že se dopustila „chyb“ a nevysvětlila ústup veřejnosti. V 11 minut dlouhém zvukovém záznamu na sociální síti Telegram kritizoval vedení ruské armády poté, co jej patrně zaskočila ukrajinská protiofenziva na severovýchodě Ukrajiny.

V této souvislosti Kadyrov naznačil, že si ruský prezident Vladimir Putin možná není vědom skutečné situace na bojišti.

Sergej Mironov, vůdce proputinovské strany v parlamentu, pak na sociálních sítích zkritizoval úřady za zorganizování oslav Dne města Moskvy. „Nemůže a nemělo by se stát, že naši kluci dnes umírají a my se tváříme, že se nic neděje!“ napsal si Mironov na twitter.

Nespokojenost byla o víkendu patrná i mezi obyvateli Moskvy - města, kde jsou protiválečné hlasy obzvlášť nevítané. Vladislav, taxikář, který se k Moskvě přestěhoval z Krasnojarského kraje na Sibiři, se na všechny ty oslavné vlajky a pódia díval trochu s opovržením. Řekl, že jeho 34letý bratranec byl před dvěma týdny zabit u Doněcku v ukrajinské oblasti Donbas poté, co ho odvedly proruské síly.

„Tady se pije dlouho do noci,“ stěžoval si v neděli ráno po víkendovém veselí ve městě. „Nikdo se nestará o to, co se děje na frontě.“

Oslavy u příležitosti 875. výročí založení města byly navíc podle některých uživatelů sociálních sítí fackou do tváře ruské armády. Ta prý zrovna zažívala možná nejvíce ponižující den od zahájení invaze 24. února.

„Nepodpoříme tuto vládu ve volbách v roce 2024,“ uvedli správci proválečného účtu Mig na telegramu s více než 400 tisíci sledujícími s odkazem na příští prezidentské volby v Rusku. „Už to trvá dlouho, ale tohle je poslední kapka.“

Strategie popisovat válku jako „speciální vojenskou operaci“, která nemusí ovlivnit každodenní život většiny Rusů, se podle ruské analytičky Taťjany Stanovanové opírala o očekávání, že v ní Rusko rychle zvítězí. Ale za neúspěchem je stále obtížnější skrývat skutečnost, že věci nejdou podle plánu.

„Kreml v zásadě celou svou politiku založil na myšlence, že nemůže dojít k žádným porážkám,“ řekla Stanovanová pro NYT.

„Kvůli nějakým nám neznámým chybám se ztrácí kontrola nad politickými procesy,“ uvedl na sociálních sítích prokremelský analytik Sergej Markov, častý host ruské státní televize. „Garantuji vám, že tento zmatek nebude trvat dlouho. Ale teď to zmatek prostě je.“

Zásadní problém podle analytiků spočívá v tom, že Putina dohání jeho záliba v klamání vlastních lidí. Realita ruského neúspěchu naráží na oficiální narativ, že je ruská armáda neporazitelná, Ukrajina prolezlá korupcí a zbabělostí a Putin je geniální geopolitický stratég.

Právě minulou středu Putin prohlásil, že Rusko v důsledku války „nic neztratilo“ (psali jsme zde), což je tvrzení, které je v rozporu s odhady Západu o desítkách tisíc ruských obětí.

V neděli večer se objevily náznaky, že Kreml kritiku, že není k veřejnosti ohledně rozsahu nedávných neúspěchů upřímný, do jisté míry reflektuje. V hlavním týdenním zpravodajském pořadu státní televize označil moderátor Dmitrij Kiseljov uplynulý týden za „pravděpodobně jeden z nejtěžších“ od začátku války.

„Pod náporem přesily nepřátelských sil byly spojenecké síly nuceny opustit dříve osvobozené osady,“ uvedl Kiseljov s odkazem na „spojenectví“ Ruska se separatisty podporovanými Kremlem na východě Ukrajiny.

„Zdá se, že nastal čas přitvrdit,“ prohlásil v neděli ve svém talk show ve státní televizi moderátor Vladimir Solovjov a postěžoval si, že Rusko neudělalo dost pro to, aby přerušilo ukrajinské vojenské a palivové zásobování. „Je prostě čas přitvrdit.“

Ruská státní agentura TASS v pondělí zveřejnila zprávu popírající, že by byl Putin „mimo“. Stále dostává zprávy o tom, co se na bojišti děje, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Na otázku, zda se vojenské vedení země nadále těší důvěře hlavy státu, Peskov nereagoval. V odpovědi řekl, že: „zvláštní vojenská operace pokračuje a bude pokračovat, dokud nebude dosaženo všech původně stanovených cílů“.

Jak moc Putinovi politicky ublíží víkendové neúspěchy na bojišti, bude nejvíce záviset na jeho schopnosti je zvrátit a zároveň chránit Rusy před důsledky západních sankcí. Vladimir Putin by se měl tento týden setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a posílit pro Rusko důležité vztahy.