Článek
Do ulic francouzských měst a obcí vyšlo z kraje týdne na 1,2 milionu lidí, aby protestovali proti vládní reformě důchodového systému. Tedy alespoň podle odhadů úřadů, samotní odboráři uvádějí až 2,8 milionu.
I v nižším případě však jde o rekord, který překonal obdobné protesty v roce 2010.
Další stávky a demonstrace ohlásili organizátoři na sedmého února, snaží se zrychlit tempo protestů a vystupňovat tlak na vládu.
Premiérka Elisabeth Borneová přesto trvá na tom, že lhůta pro odchod do penze v 64 letech není k jednání.
Část odborářů už navrhuje tvrdší postup: Místo demonstrační stávky a pochodů chtějí blokovat důležitá místa. Zaměstnanec ministerstva kultury Vincent například v rozhovoru pro server FranceInfo zmínil pařížský Vítězný oblouk.
Velkou skupinu protestujících tvoří ženy, které se domnívají, že je reforma poškodí. S tímto závěrem souhlasí i Dominique Méda, profesorka sociologie a ředitelka Institutu pro interdisciplinární výzkum v sociálních vědách na univerzitě Paris Dauphine-PSL. O reformě poskytla redakci Seznam Zpráv rozhovor.
Podrobně
Nově představenou penzijní reformu chce francouzská vláda rychle protlačit i přes odpor značné části veřejnosti a levicové opozice. Kromě stávek a demonstrací se očekávají i tisíce pozměňovacích návrhů v parlamentu.
Demonstrace a stávky proti penzijní reformě jsou početnější než v minulosti. Myslíte, že vláda udělá nějaké ústupky, nebo protlačí zákon parlamentem silou (nebo dokonce použije ústavní článek 49.3, kterým lze poslance obejít)?
Nevím. V tuto chvíli se ale nezdá, že by chtěla ustupovat. Myslím, že by bylo opravdu důležité, kdybyby vláda svůj plán stáhla a řekla, že pochopila, že ve Francii je problém s pracovními podmínkami a že se jím bude velmi vážně zabývat. To žádá například odborový svaz CFDT. Poté, co by ukázala, že chce zlepšit pracovní podmínky a umožnit zejména seniorům setrvání v zaměstnání, by mohla navrhovat úpravy mnohem legitimnějším způsobem.
Podle průzkumů nepanuje na penzijní reformě ve společnosti konsenzus. Vyplývá ten odpor z posunutí hranice odchodu do důchodu na 64 let, nebo je to kvůli tomu, že je zákon nespravedlivý?
Je to velmi nespravedlivé kvůli posunutí věku: ne všichni lidé začali pracovat ve stejném věku a nemají tak těžké pracovní podmínky. Není možné, aby lidé, kteří začali pracovat brzy a mají špatné pracovní podmínky, pracovali až do 64 let, zatímco u jiných lidí, kteří dlouho studovali a pracují v kancelářích, to možné je.
Klíčovým bodem je, že Francie je podle evropského průzkumu Eurofound jedním z nejhorších míst v Evropě, pokud jde o pracovní podmínky.
Odpůrci reformy často zmiňují, že je nespravedlivá vůči ženám. Podle studie o dopadech reformy budou právě ženy těmi, kdo bude nejvíc potrestán. Měly by pracovat déle, aniž by se brala v úvahu výchova dětí. Souhlasíte s touto kritikou?
Ano. Důchody žen jsou o 40 % nižší než důchody mužů. Kvůli péči o děti přerušují kariéru, a proto kumulují méně příspěvků. Jsou přísně penalizovány. Mnoho lidí si musí na plný důchod počkat až do 67 let. Mají nárok na několik dodatečných čtvrtletí, když mají děti: to ale reforma ruší. Budou muset pracovat déle.
Jaká část společnosti je při protestech zásadní silou? A dá se na ni třeba dívat jako na pokračování hnutí žlutých vest?
Zajímavé je, že v průvodech vidíme lidi všech věkových kategorií. K lidem středního věku se přidali důchodci a k hnutí se začínají hlásit i mladí. Silné demonstrace probíhaly i v malých a středně velkých městech.
K vaší otázce: Zatím nemůžeme říci, zda se jedná o stejnou skupinu lidí, jako jsou Žluté vesty. Lidé demonstrující proti důchodům pokrývají mnohem větší část populace.
Jak se na reformu dívají voliči Macronova hnutí Obnova (Renaissance) a republikánů (LRE)? Jsou pro navržené změny?
To je velmi těžké zjistit. Někteří z lidí, kteří volili Renaissance, nebo dokonce LRE, s touto reformou, která se mnoha lidem zdá příliš brutální, nesouhlasí.
Zdá se vám francouzská veřejnost vůbec na jakoukoliv reformu penzí připravená?
Záleží na tom, čemu se říká reforma. V roce 2014 došlo k reformě, která postupně prodlužovala potřebnou dobu placení příspěvků (na důchod). Byla velmi pečlivě připravená, vláda jednala s odbory, brala v úvahu zásadní otázku obtížnosti práce.
Zdá se mi, že tato vláda musí nejprve ukázat, že bere v úvahu pracovní krizi ve Francii, než bude s odbory projednávat úpravy, které je třeba provést. To by mělo být založeno na řadě řešení: mírné zvýšení příspěvků, zrušení výjimek ze sociálního pojištění a také příspěvek těch nejbohatších, včetně nejbohatších důchodců.
