Článek
Kratší pracovní týden, který podle odborníků vede ke zlepšení duševního zdraví a větší produktivitě zaměstnanců, se v některý částech světa začíná prosazovat jako nový standard. Tomuto trendu ale oponuje jedna z nejrozvinutějších ekonomik světa.
Jihokorejská vláda původně chtěla změnit limit pracovní doby ze současných 52 hodin týdně na 69 hodin. Svůj plán ale musela tento týden přehodnotit poté, co vyvolal odpor mezi pracovníky generace Z a mileniály, píše server Head Topics.
Pracovníci v této východoasijské ekonomické velmoci se už za stávajících podmínek potýkají s jednou z nejdelších pracovních dob na světě. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OCED) je Jižní Korea ve světovém žebříčku na čtvrtém místě a hůře na tom je už jen Mexiko, Chile a Kostarika.
Vláda přesto, že přepracování zabije ročně desítky lidí, podpořila plán na zvýšení limitu na základě tlaku podnikatelských skupin, které usilovaly o zvýšení produktivity, informuje CNN. Vedoucí tajemník jihokorejského prezidenta Yoon Suk Yeol ve středu uvedl, že se vláda poté, co zjistí názor veřejnosti, vydá novým „směrem“. Prohlásil, že je odhodlaná chránit práva a zájmy zaměstnanců.
Zvýšení limitu bylo považováno za způsob, jak řešit nedostatek pracovních sil, kterému země čelí v důsledku klesající porodnosti. Ta je v Koreji nejnižší na světě a způsobuje stárnutí populace. Kritici tento krok ale odmítají a tvrdí, že utahování šroubů pro zaměstnance situaci jen zhorší. To potvrzují i odborníci, kteří uvádějí jako hlavní faktory problémů v zemi náročnou pracovní kulturu.
Jižní Korea snížila limit pracovních hodin z 68 hodin týdně na současných 52 hodin teprve v roce 2018. Tento krok tehdy získal v Národním shromáždění masivní podporu. Přesto má současný systém chyby. Současný zákon sice omezuje pracovní týden na 40 hodin plus až 12 hodin placených přesčasů, podle mnoha pracovníků je na ně ale vyvíjen tlak, aby pracovali déle.
„Návrh nedává žádný smysl a je tak daleko od toho, co zaměstnanci skutečně chtějí,“ řekl pro CNN 25letý Jung Junsik, vysokoškolský student z hlavního města Soulu. Dodal, že i po vládním obratu bude mnoho zaměstnanců stále nuceno pracovat nad rámec zákonného maxima.
Junsik tvrdí, že například jeho otec pracuje přesčas každý týden. „Neexistuje žádná hranice mezi prací a životem. Bohužel je to u zaměstnanců zcela běžné. Inspektoři práce nemohou sledovat každé pracoviště 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Jihokorejci budou tak i nadále zranitelní a budou umírat na přepracování.“
Prací k premiantství
Podle statistik OECD odpracovali Jihokorejci v roce 2021 v průměru 1915 hodin, což je mnohem více než průměr členských zemí OECD (1716 hodin) a americký průměr (1767 hodin). Dlouhá pracovní doba spolu s vysokou úrovní vzdělání a nárůstem počtu žen na pracovním trhu byla kdysi všeobecně považována za faktor, který podpořil pozoruhodný hospodářský růst země po korejské válce v 50. letech 20. století. Z chudé ekonomiky se stala jednou z nejbohatších.
Kritici však tvrdí, že odvrácená strana dlouhé pracovní doby je jasně vidět na desítkách případů smrti z přepracování. Hein Shim, mluvčí feministické skupiny Haeil se sídlem v Soulu, tvrdí, že rychlý růst a ekonomický úspěch země si vyžádal svou daň. Vládní návrh na prodloužení pracovní doby odráží „neochotu vlády uznat realitu jihokorejské společnosti“.
„Izolace a nedostatek socializace vyplývající z dlouhé pracovní doby a intenzivní pracovní doby si již vybírají daň na mnoha zaměstnancích a šílená pracovní doba ještě více zhorší problémy, kterým korejské ženy čelí,“ uvádí Shim pro CNN.
To potvrzují i data národního statistického úřadu. Podle nich roste nejen počet úmrtí z přepracování. Jižní Korea trpí i nejvyšším počtem sebevražd mezi vyspělými zeměmi.
„Je nezbytné, aby se vláda zabývala naléhavými problémy, které již ovlivňují naše životy,“ uvedla Shim. „Podporu zdravé rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem nelze přehlížet.“
V roce 2017, tedy rok před tím, než vláda snížila horní hranici pracovní doby, zemřely podle vlády stovky lidí v důsledku přepracování. I když byl limit snížen na 52 hodin, případy úmrtí z přepracování se nadále dostávají na titulní stránky novin. V roce 2020 odbory uvedly, že v důsledku přepracování zemřelo 14 doručovatelů, kteří obětovali své duševní zdraví a pohodu, aby udrželi zemi v chodu během vrcholící pandemie covidu-19.
