Hlavní obsah

„Vítejte v KLDR.“ Čínská hra na otázky premiérovi skončila

Foto: Profimedia.cz

Od nástupu do funkce v březnu loňského roku se čínský premiér Li Čchiang pozvolna stahoval.

Čínští občané měli doposud jistotu, že jednou za rok uvidí premiéra své země odpovídat na otázky. To se ale po třiceti letech mění. Čína totiž tento týden oznámila, že ruší výroční tiskovou konferenci.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Přes třicet let byla výroční tisková konference čínského premiéra jedinou příležitostí, při které předseda vlády vystupoval „před veřejností“. Odpovídal na otázky novinářů o stavu země a Číňané tak mohli alespoň na krátkou chvíli nabýt pocitu, že se politicky angažují.

V pondělí ale Peking oznámil, že se výroční tiskové konference už konat nebudou, píše The New York Times (NYT).

„Vítejte v KLDR,“ reagoval na čínské sociální síti Weibo jeden z uživatelů, podle něhož se Čína krokem přibližuje režimu v Pchjongjangu. Výraz „tisková konference“ byl na čínské platformě cenzurován a do pondělního večera pekingského času zůstalo na Weibu jen pár reakcí.

Tiskové konference premiérů se sice odehrávaly podle scénáře, i tak se z nich ale dalo do jisté míry vypozorovat, jakým směrem se hospodářská politika Číny posune. Vystoupení sledovala jak čínská veřejnost, tak světová politická a podnikatelská elita.

„I když to bylo zinscenované, bylo to okno, které umožnilo nahlédnout do fungování Číny a do toho, jak Čína svým občanům a světové veřejnosti oficiálně vysvětluje své kroky,“ řekl pro NYT Charles Hutzler, který se od roku 1988 jako novinář zúčastnil 24 premiérských tiskovek.

Čína mírotvůrcem

Čína se minulý rok snažila o svůj dlouho avizovaný mírový dialog mezi Ruskem a Ukrajinou. Její cesta mírového prostředníka ovšem není tak jednoduchá a skvrny na pověsti jí dělá už jen její dosavadní „proruská neutralita“.

Rozhodnutí odráží neutěšené ekonomické podmínky, kterým Čína čelí. Zároveň jde o potvrzení, že se země snaží „zavřít do černé skříňky“, píše NYT. Zrušení jediného veřejného výstupu premiéra je také finálním důkazem o tom, že prezident Si Ťin-pching je jediný, kdo řídí zemi s 1,4 miliardy obyvatel.

Mnozí čínští pozorovatelé teď spekulují o tom, že zrušení tiskové konference je pokusem současného premiéra Li Čchianga o sebezáchovu. Li byl v roce 2000 šéfem prezidentova štábu ve východní provincii Če-ťiang a za svou pozici vděčí právě Si Ťin-pchingovi.

Od nástupu do funkce v březnu loňského roku se Li pozvolna stahoval a minimalizoval jak své postavení, tak vliv premiérské funkce. Například snížil četnost zasedání čínského kabinetu, kterému předsedá. Dříve tato jednání probíhala týdně, teď pouze několikrát do měsíce.

Li „vymizel“ i z internetových stránek kabinetu a ze zpravodajských kanálů, kde se neobjevují žádné jeho fotografie. Naopak prezident Si těmto stránkám dominuje.

Cenzura médií na vzestupu

Zánik tiskové konference vymazal poslední zbytky reformní éry. V devadesátých letech a v roce 2000 se Čína každý rok těšila na dvě velké televizní události – slavnostní vyhlášení lunárního nového roku a zmíněnou tiskovou konferenci.

V roce 1987 došlo v čínské televizi k památnému politickému momentu. Odcházející premiér Čao C'-jang se tehdy na závěr sjezdu komunistické strany vmísil mezi zahraniční zpravodaje. Byl upovídaný, usměvavý a odpovídal na otázky ohledně míry svobody v Číně nebo politického boje mezi reformátory a konzervativci.

Na konferenci dokonce prozradil, že si osobně myslí, že měl zůstat ve funkci premiéra, na kterou se hodí víc – ten den byl přitom zvolený novým generálním tajemníkem Komunistické strany Číny. Podobná reakce by byla v dnešní Číně nemyslitelná.

Tradice premiérských tiskových konferencí začala v roce 1993, o pět let později pak přibyla povinnost ji sledovat. Konference, které se každoročně účastnilo 700 novinářů, měla původně poskytnout zahraničním médiím příležitost k rozhovorům a umožnit jim lépe porozumět Číně.

Například někdejší premiér Li Kche-čchiang v roce 2020 veřejně přiznal, že přibližně 600 milionů Číňanů, tedy 43 procent obyvatel, vydělává měsíčně jen asi 140 dolarů. Jeho komentáře udělaly díru do prezidentova tvrzení, že Čína překonává chudobu. Když Li loni v říjnu nečekaně zemřel, mnoho Číňanů mu na internetu poděkovalo za to, že mluvil pravdu.

Dnes je ale situace jiná. Čínská vláda pod vedením Si Ťin-pchinga vyhošťuje a obtěžuje zahraniční novináře, provádí razie v kancelářích nadnárodních společností a dostává se do sporů s velkými obchodními partnery. Cenzura médií a internetu je momentálně nejsilnější za poslední desetiletí, upozorňuje New York Times.

Uzavřením tiskové konference se tak Čína zřejmě dostane do ještě větší izolace a bude méně transparentní pro okolní svět.

Doporučované