Článek
Porotci se shodli na vině Holmesové ve čtyřech bodech obžaloby, v dalších čtyřech bodech je podle nich nevinná a ve třech bodech nedošli porotci ke společného stanovisku. Tímto verdiktem skončil čtyři měsíce trvající a americkými médii pozorně sledovaný proces, píše AP.
Holmesová, které je 37 let, na rozhodnutí poroty reagovala klidně, po jeho vyslechnutí objala své rodiče a partnera. Poté opustila sál v doprovodu svých právníků.
Holmesová byla obžalovaná z podvodu vůči investorům, zákazníkům a pacientům, kterým tvrdila, že její technologie přinese revoluci v medicíně. Za každý z bodů obžaloby jí hrozí až dvacet let odnětí svobody, pokuta 250 000 dolarů (5,5 milionu korun) a uhrazení způsobených škod, uvedla stanice CNN.
Obžaloba předvolala 29 svědků, včetně bývalých zaměstnanců Theranosu a bývalého ministra obrany USA, který ve firmě rovněž působil. Podle obžaloby Holmesová, která firmu založila ve svých 19 letech, věděla o nedostatcích použitých technologií a cíleně uváděla investory i klienty v omyl.
Holmesová během celého procesu trvala na své nevinně, poměrně nečekaně se také nechala předvolat jako svědek. Chyby a vinu přisuzovala zejména ostatním, píše CNN.
Společnost Theranos, která byla založena v roce 2003, vyvíjela technologii pro laboratorní analýzu, při které by místo klasických odběrů stačila jediná kapka krve.
Pochybnosti se objevily, když americký list The Wall Street Journal (WSJ) začal na podzim 2015 zveřejňovat sérii článků, ve kterých bývalí zaměstnanci tvrdili, že krevní testy prováděné Theranosem jsou nespolehlivé. Z podvodů byla obviněna zakladatelka firmy Elizabeth Holmesová a bývalý prezident společnosti Ramesh Balwani.
Hodnota společnosti Theranos se v roce 2014 odhadovala na zhruba devět miliard dolarů a Holmesová platila za nejmladší americkou miliardářku. Velkou část ze zhruba 900 milionů dolarů, kterými Theranos disponoval, poskytli investoři včetně mediálního magnáta Ruperta Murdocha či rodiny někdejší americké ministryně školství Betsy DeVosové.
Ve vedení společnosti před propuknutím aféry byli například bývalý šéf americké diplomacie Henry Kissinger či exministr obrany James Mattis.
