Článek
Velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj poprvé od svého únorového nástupu do funkce poskytl rozhovor zahraničnímu médiu. „Vím, že vyhrajeme, a vím, jak to musím udělat. Jsem si jistý, že to uděláme,“ řekl britskému deníku The Guardian.
Pro vítězství Ukrajiny nad ruským agresorem je podle něj klíčová otázka zahraničního zásobování. „Nepřítel má značnou převahu v síle a prostředcích,“ řekl Syrskyj. „Pokud jde o vybavení, je poměr 1:2 nebo 1:3 v jejich prospěch.“
Od začátku invaze v únoru roku 2022 se podle něj počet ruských tanků zdvojnásobil – z 1700 na 3500. Dělostřelecké systémy se ztrojnásobily a počet obrněných transportérů vzrostl rovněž téměř na dvojnásobek – ze 4500 na 8900.
Půl roku po Syrského nástupu do funkce drží iniciativu na frontě stále Rusko. Okupanti pomalu, ale vytrvale obsazují pole a vesnice na Donbasu a pomocí bomb si razí cestu vpřed. Zabrali území severozápadně od Avdijivky, teď si razí cestu k Časiv Jaru.
V květnu otevřeli novou frontu v Charkovské oblasti, když zaútočili na město Vovčansk. Ukrajina tento útok očekávala, ale nedokázala ho zastavit.
Zprávy z bojiště
Vyhnání Ukrajinců z předmostí na okupovaném břehu Dněpru u Chersonu stálo Rusy značné množství lidí i techniky. Pro Kyjev měla bitva o jedinou vesnici taktický a zřejmě i politický význam. Kdo zvítězil, se ale nedá říct.
Syrskyj v reakci na to přiznal, že situace je „velmi obtížná“. „Ruský agresor útočí na naše pozice z mnoha směrů,“ řekl. Lze ale ruský postup zastavit? „Ano, samozřejmě. Především to závisí na našich statečných vojácích, našich důstojnících,“ odpověděl na otázku zpravodaje Luka Hardinga.
Ukrajinské jednotky, které označil za „houževnaté a hrdinné“, podle něj poměrně často porážejí větší nepřátelské skupiny.
Ukrajinské ozbrojené síly navíc podle velitele úspěšně používají sebevražedné bezpilotní letouny s dlouhým doletem k úderům hluboko na ruském území. Dosud se zaměřily na asi 200 míst kritické infrastruktury. Všechny prý byly spojeny s vojenskou logistikou a zahrnovaly továrny, sklady pohonných hmot a muniční sklady. Námořní drony mezitím potopily asi třetinu ruské černomořské námořní flotily.
Jako úspěch Syrskyj vyzdvihnul, že Kreml byl po sérii ukrajinských útoků nucen zcela se stáhnout z krymského přístavu Sevastopol.
Ostatně ohledně Krymu byl ukrajinský generálplukovník velmi optimistický. Více než deset let po nezákonné anexi poloostrova uvedl, že Kyjev má plán, jak Krym získat zpět. „Je to reálné,“ prohlásil, ale více neprozradil, „samozřejmě je to ale velké vojenské tajemství“.
Oleksandr Syrskyj
Oleksandr Syrskyj
- Narodil v červenci 1965 v ruské Vladimirské oblasti (leží ve středu evropské části Ruska), která tehdy byla součástí SSSR.
- Jako mnoho dalších lidí v jeho věku v ukrajinských ozbrojených silách studoval v Moskvě – na Vyšší vojenské velitelské škole. Absolvoval v roce 1986 a pět let sloužil u sovětské motorizované pěchoty. Někteří vojenští analytici se domnívají, že jeho taktika na bojišti odráží právě hierarchický sovětský výcvik, jiní vyzdvihují jeho schopnost reagovat flexibilně a přizpůsobit se situaci.
- „Zastává zásady decentralizovaného velení NATO, které se naučil během svého pobytu v Bruselu v roce 2013, kde se zástupci Aliance řešil, jak modernizovat ukrajinské síly," napsal o Syrském britský časopis The Economist.
- Od 80. let žije na Ukrajině. Je ženatý, má dva syny.
- Jeho kolegové jej popisují jako asketického člověka, který tráví hodně času v posilovně. Novinářům řekl, že v noci nespí déle než čtyři a půl hodiny.
- Než se v roce 2019 stal šéfem ukrajinských pozemních sil, vedl operace na východě země a hrál významnou roli v bojích, které začaly v roce 2014 po ruské anexi Krymu a vzniku separatistických republik na východě Ukrajiny. Mimo jiné byl Syrskyj náčelníkem štábu „protiteroristické operace" a řídil (neúspěšnou a krvavou) bitvu o Debalcevo v zimě 2015. Tehdy také dostal volací znak „Levhart sněžný".
- V únoru 2024 jej ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jmenoval vrchním velitelem ozbrojených sil.
Zdroj: Reuters, Kyiv Independent, ČTK
„Uděláme vše, co bude v našich silách, abychom dosáhli mezinárodně uznávaných hranic z roku 1991 (kdy Ukrajina hlasovala pro nezávislost na SSSR). Musíme zvítězit… abychom osvobodili naše občany, kteří jsou na okupovaných územích a kteří trpí,“ dodal.
Rusko nicméně dlouhodobě odmítá návrat Krymu a dalších čtyř ukrajinských regionů pod kontrolu Kyjeva. Odkazuje se na změny ústavy, podle kterých jsou tato území nedělitelnou součástí Ruska.
Důležitá role Číny
Klíčová je nejen podpora od západních zemí, ale i oslabení Ruska. Ukrajinští politici tak zatím hledají cestu k mírovým jednáním s jeho nejvýznamnějším spojencem – Čínou. Peking pomáhá Moskvu držet ekonomicky.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se ve středu setkal s ministrem zahraničí Wangem I v Kantonu, významném obchodním a výrobním centru na jihu Číny. Jedná se o první návštěvu šéfa ukrajinské diplomacie v miliardové zemi od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
„Jsem přesvědčen, že spravedlivý mír na Ukrajině je ve strategickém zájmu Číny, a role Číny jako globální síly pro mír je důležitá,“ řekl Kuleba v úvodním projevu podle agentury AP.
Čína má úzké vztahy s Ruskem a prosazuje ukončení bojů, které by zohlednilo zájmy obou válčících stran. Tímto postojem se dostala do rozporu nejen s Ukrajinou, ale také se západoevropskými zeměmi a Spojenými státy, které požadují stažení Ruska jako základ pro jakékoli urovnání.
Čína ujišťuje, že Rusku nedodává „smrtící prostředky“ jako Západ Ukrajině. Prohlubuje ale „přátelství bez hranic“, na němž se dohodli vůdci obou zemí Vladimir Putin a Si Ťin-pching.
Minulý měsíc se Čína nezúčastnila mírové konference ve Švýcarsku. Ačkoli se ji Ukrajinci snažili k účasti přemluvit, Čína se z jednání omluvila. Jako důvod uvedla neúčast Ruska. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně obvinil Čínu, že pomáhá Rusku blokovat účast dalších zemí na konferenci. Čína popřela, že by na ostatní vyvíjela nátlak.
Očekává se, že Kuleba bude u čínských představitelů lobbovat, aby se zúčastnili další mírové konference plánované někdy před americkými prezidentskými volbami na začátku listopadu. Jeho návštěva odráží názory, že jakákoli mírová dohoda příznivá pro Ukrajinu by bez účasti Číny pravděpodobně nebyla úspěšná.
