Článek
Francie se blíží ke konci éry prezidenta Emmanuela Macrona. Země se potýká s obrovským zadlužením, politickou nestabilitou a stále vyhrocenějšími společenskými náladami. Pokusy o ozdravení veřejných financí opakovaně narážejí na odpor veřejnosti, upozorňuje Jonáš.
Francouzský veřejný dluh se blíží 120 procentům hrubého domácího produktu a jen za vlády prezidenta Emmanuela Macrona narostl přibližně o jeden bilion eur. Paříž si na finančních trzích půjčuje dráž než třeba Řecko.
Současné protesty ukazují, jak hluboké jsou rozpory ve francouzské společnosti. Jejich symbolem se stal i starosta pařížského předměstí Saint-Denis Bally Bagayoko, kterého kamery zachytily, jak tančí u hořící popelnice s demonstranty. Politické napětí může ještě zesílit před prezidentskými volbami v roce 2027, ve kterých není vyloučen střet kandidátů levého a pravého extrému.
Proč se Francii nedaří dostat z dluhové pasti? Jakou roli v současných nepokojích hrají političtí radikálové? A proč by případná francouzská krize mohla zasáhnout celou eurozónu? Podívejte se na video v úvodu článku.
