Článek
Terčem útoku se nejprve stala kancelář nezávislého kandidáta v okrese Pišin. Zahynulo při něm 17 lidí a 20 dalších utrpělo zranění. Někteří z nich byli převezeni do nemocnice v kritickém stavu.
Druhý útok se odehrál ve městě Killa Saifulláh poblíž afghánských hranic a mířil na úřad Džamíjate ulemáe islám (Společenství islámských duchovních), což je strana islámských fundamentalistů. Hlášeno je 12 obětí a osm zraněných. K útokům se zatím nikdo nepřihlásil.
V Balúčistánu i v některých dalších částech Pákistánu před volbami výrazně vzrostl počet násilných útoků, z nichž řada mířila proti kandidátům nebo příznivcům stran. Minulý týden si pumový útok po skončení předvolebního shromáždění v Balúčistánu vyžádal čtyři oběti.
Patnáct lidí minulý týden rovněž zahynulo při několikahodinovém koordinovaném útoku na jedno z měst v Balúčistánu, na němž se podíleli i sebevražední atentátníci. K útoku se přihlásili separatističtí povstalci z etnika Balúčů.
Pákistánská vláda nicméně již dříve uvedla, že kvůli násilnostem hlasování neodloží.
Parlamentní volby v Pákistánu
Podle ústavy je Pákistán federativní parlamentní republikou, v níž je islám státním náboženstvím. Silný politický vliv uplatňuje armáda, jejíž role významně přesahuje obranu. Své zájmy má od hospodářství až po politiku.
Hlavou státu je prezident, hlavou výkonné moci předseda vlády, jímž je od roku 2022 Šahbáz Šaríf, lídr opoziční Pákistánské muslimské ligy (PML-N) a mladší bratr expremiéra Naváze Šarífa. K moci se dostal po pádu Imrana Chána.
Imran Chán zvítězil se svou stranou Hnutí za spravedlnost (PTI) v parlamentních volbách v červenci 2018. O premiérský úřad přišel po letech stagnace ekonomiky, vysoké inflace a oslabení místní měny, parlament mu v dubnu 2022 vyslovil nedůvěru.
Ke staré politické gardě patří kromě PML-N také Pákistánská lidová strana (PPP) vedená Bilaválem Bhuttem Zardárím, synem expremiérky Bénazír Bhuttové, kterou v roce 2007 zavraždili při atentátu islamisté. Zardárího PPP vytvořila s PML-N koalici, on sám se chopil funkce ministra zahraničí.
Nyní se hraje o 266 křesel v dolní komoře parlamentu, kandiduje více než 40 stran.
Strana, která se dostane po volbách k moci, bude čelit pokračujícím hospodářským problémům Pákistánu. Hluboce zadlužená země se loni přiblížila k platební neschopnosti, nejhoršímu se vyhnula jen díky nové pomoci Mezinárodního měnového fondu a půjčkám od Číny, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.
Zdroj: MZV, ČTK
