Článek
Předčasné prezidentské volby v Ázerbájdžánu podle povolebního průzkumu drtivě vyhrála úřadující hlava státu Ilham Alijev. Informovala o tom agentura Reuters. Dlouholetý vládce země na jižním Kavkaze si tak zřejmě zajistil další sedmileté funkční období.
Ázerbájdžán loni po bleskové ofenzivě dobyl oblast Náhorního Karabachu, kterou po desetiletí obývali zejména etničtí Arméni, region kontrolovali arménští separatisté (více zde).
Dvaašedesátiletý Alijev je u moci více než 20 let. Dostal se k ní v roce 2003, kdy zemřel jeho otec Hejdar Alijev, jenž ovládal Ázerbájdžán už před rozpadem Sovětského svazu, jehož byl Ázerbájdžán součástí. Nynější prezidentské volby byly původně v plánu příští rok, ale současná hlava státu vyhlásila předčasné hlasování.
Někteří analytici naznačili, že Alijev volby uspíšil, aby využil nárůstu své popularity po loňském ovládnutí Náhorního Karabachu, poznamenala agentura AP.
Prezident podle ní v lednu místním televizním stanicím řekl, že chce, aby volby „znamenaly začátek nové éry“, v níž má Ázerbájdžán plnou kontrolu nad svým územím.
Volby se podle něj budou poprvé konat také v Karabachu, který po kapitulaci tamních úřadů opustily desetitisíce etnických Arménů. Jak je vidět v úvodním videu, právě v Náhorním Karabachu ve správním městě Chankendi (dříve Stěpanakert, pozn. red.) symbolicky Alijev odevzdal svůj hlas.
Připomeňte si
V hlavním městě Náhorního Karabachu se konala vojenská přehlídka ázerbájdžánské armády. Akce se zúčastnil i prezident Ilham Alijev s rodinou. Baku se podařilo region ovládnout v září během bleskové ofenzivy.
Alijevovo působení v čele země provází zavádění stále přísnějších zákonů, které omezují politickou diskuzi, a zatýkání opozičních představitelů i nezávislých novinářů, upozorňuje AP.
V listopadu loňského roku zatkli dva novináře ázerbájdžánského webu Abzas Media, kteří zveřejnili sérii článků zkoumajících majetek vysokých vládních úředníků a rodiny prezidenta (více zde).
Počet funkčních období, o která se Alijev může ucházet, podle ústavy není nijak omezen. Šest dalších prezidentských kandidátů, z nichž někteří ho už dříve veřejně chválili, pro něj nepředstavuje reálnou výzvu. Dvě hlavní opoziční strany se voleb neúčastní a někteří jejich členové tvrdí, že hlasování by mohlo být zmanipulované a není demokratické.
Teoreticky mohou být dvě kola hlasování, pokud kandidát nezíská v prvním kole více než 50 procent hlasů, ale všeobecně se očekává, že Alijev získá drtivou většinu hlasů, jako tomu bylo v předchozích volbách, píše AP.
Náhorní Karabach
Oblast o rozloze asi čtyř tisíc kilometrů čtverečních obývali převážně etničtí Arméni. Ti tam během rozpadu Sovětského svazu vyhlásili nezávislý stát, ale podle mezinárodního práva region zůstával součástí Ázerbájdžánu. Území propojoval s Arménií tzv. Lačinský koridor, nezbytný pro zásobování.
V době Sovětského svazu byl Náhorní Karabach autonomní oblastí (AO) v rámci Ázerbájdžánské SSR. Baku ale pak autonomii regionu zrušilo. Součástí arménského vzbouřeneckého útvaru byly později i části Ázerbájdžánu, které do někdejší AO nepatřily. Separatisté nad většinou z nich postupně ztratili kontrolu, ve válce v roce 2020 Baku dobylo i část původní AO.
V září 2023 separatisté po další válce kapitulovali a region se opětovně sjednotil s Ázerbájdžánem. Arméni z Karabachu začali po tisících prchat a území se takřka vylidnilo.
Náhorní Karabach po konfliktu v roce 2020.
