Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ukrajinská média již dříve informovala, že Kyjev spustil sériovou výrobu nové řízené střely s plochou dráhou letu a dlouhým dosahem.
Jmenuje se Flamingo a má mít dolet až 3000 kilometrů, což by výrazně rozšířilo možnosti Ukrajiny zasahovat cíle hluboko na ruském území.
O projektu se tento týden krátce zmínil i prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyjádřil naději, že do konce roku se podaří přejít k plnohodnotné sériové výrobě.
Agentura Associated Press pak mohla nahlédnout do jedné z výrobních hal společnosti Fire Point, kde se střela Flamingo vyrábí.
Dálková střela s „růžovou historií“
Nová zbraň má podle serveru Militarnyi bojovou hlavici o hmotnosti až 1000 kilogramů, nosnost kolem šesti tun, rozpětí křídel šest metrů a dosahuje rychlosti až 900 km/h.
Využívá kombinovaný naváděcí systém, včetně satelitní navigace odolné vůči elektronickému rušení.
Konstrukce podle expertů připomíná střelu FP-5, kterou letos na veletrhu IDEX 2025 v Abú Zabí představila britská společnost Milanion Group.
Odborníci nyní analyzují záběry motoru Flaminga a nacházejí podobnosti s turbodmychadlem AI-25TL, známým z českého cvičného proudového letounu L-39 Albatros.
Ukraine’s giant Flamingo cruise missile appears to use an Ivchenko AI-25TL turbofan engine repurposed from an Aero L-39 jet trainer. pic.twitter.com/HCe5u2JHUq
— Fabian Hinz (@fab_hinz) August 21, 2025
Srovnání není náhodné. Motor AI-25 vznikl v sovětské konstrukční kanceláři Ivčenko a jeho moderní varianty dodnes vyrábí ukrajinská firma Motor Sič. L-39 zůstává jedním z nejrozšířenějších cvičných proudových letounů na světě a jeho motory by tak mohly posloužit jako dostupný zdroj pro nové střely, shrnuje The War Zone.
První testovací verze vyjely s růžovou barvou, a tak se zrodila přezdívka Flamingo (Plameňák), která nakonec zůstala i finálnímu produktu.
Fire Point aktuálně vyrábí jednu raketu denně, do října plánuje navýšit produkci na sedm kusů denně.
Byť prezident Zelenskyj mluvil o testovací fázi střel, na proruských telegramových kanálech se objevily nepotvrzené informace, že již byly nasazeny při útocích na ruské území.
Tajná továrna
Tým AP popisuje místo, kde se střely vyrábějí, jako rozlehlý prostor, kde zní rocková hudba a inženýři představují svůj hlavní produkt – bezpilotní letoun FP-1 s doletem až 1600 kilometrů.
Klíčovou postavou ve firmě je šéfka výroby Iryna Terechová. Právě její tým stojí za vývojem dronu, který je levný a loni v září úspěšně zasáhl muniční sklad hluboko v ruském týlu. Překonal tehdy více než tisíc kilometrů.
„Šlo o osobní vítězství,“ říká Terechová s tím, že jen několik měsíců předtím její rodné město Charkov čelilo ruskému bombardování.
Polovina zbraní je už z Ukrajiny
Ukrajina, která se už přes tři roky brání ruské plošné agresi, postupně zvyšuje své výrobní kapacity. Letos v dubnu prezident informoval, že více než 40 procent zbraní používaných na frontě pochází z domácí produkce. U bezpilotních prostředků pak tento podíl přesahuje dokonce 95 %, upozorňuje server The Kyiv Independent.
Novinkou není ani vývoj střel. Ukrajina dlouhodobě buduje vlastní raketový program. Mezinárodně známou se stala například protilodní střela Neptun, která v dubnu 2022 potopila ruský křižník Moskva. Její modernizované verze jsou nyní upraveny i pro útoky na pozemní cíle.
Dalšími projekty jsou například taktická balistická střela Grim-2 (Hrim-2) s dosahem až 500 km, případně experimentální systémy proti vzdušným a námořním hrozbám.
Letos v červnu ukrajinská média informovala o dokončení bojových testů rakety Sapsan, která se rovněž přesouvá do sériové výroby.
Prezident Zelenskyj navíc potvrdil vývoj nové hybridní střely-dronu Paljanycja, což ukazuje na šíři ambicí ukrajinského obranného průmyslu.
