Článek
Ukrajinská armáda bombardovala velitelský bunkr ruské armády v okupované části Chersonské oblasti. Záběry z místa útoku sdílel například investigativní účet OSINTtechnical, spravovaný analytikem z amerického think-tanku Centrum námořní analýzy (CNA), o útoku informoval také server časopisu Forbes.
Jejich autenticitu ale nelze nezávisle ověřit, stejně jako veškeré detaily o okolnostech útoku.
Ukrajinci na bunkr údajně zaútočili pomocí klouzavé bomby GBU-62 řízené americkým naváděcím systémem Joint Direct Attack Munition (JDAM). Ukrajina od USA dostala i verzi JDAM-ER. Jde o typ s prodlouženým doletem a přídavnými křídly.
V podzemí u obce Olešky se mělo nacházet ruské velitelské stanoviště pro danou oblast, uvádí účet NOELreports, který sdružuje analytiky a válku na Ukrajině poměrně spolehlivě monitoruje.
Podle Forbesu ruské síly využily nefunkční velitelský bunkr protivzdušné obrany – kdysi spojený s baterií raket S-300 ukrajinského letectva. Mohl se jim jevit jako bezpečné místo pro polní velitelství, protože se nacházel v podzemí a vstup byl řádně opevněn.
Cílem úderu měla být likvidace velitelského sboru odpovědného za útoky na ostrovy na řece Dněpr, o které se obě strany dlouhodobě přetahují. „Žádné vedení – žádné vylodění na našich ostrovech,“ komentoval útok jeden z ukrajinských vojenských blogerů.
Klouzavé bomby na Ukrajině hojně používají obě válčící strany. Jde o přesně naváděné letecké pumy s dosahem až několik desítek kilometrů – pokud jsou shozené z dostatečné výšky.
Obecným pravidlem je, že čím vyšší výška, tím delší dolet. Cíl mohou zasáhnout s odchylkou sotva několika metrů, jelikož jsou vybaveny navigačními systémy a aerodynamickými křidélky pro „klouzání“ k cíli.
Klouzavé bomby
Zbraně, které se na Ukrajině objevují ve verzích od 500 kilogramů do tří tun, byly poprvé nasazeny loni na jaře. Jde přitom o účinnou zbraň.
Pokud jsou shozené z dostatečné výšky, mají tyto letecké pumy dolet až několik desítek kilometrů, a to díky aerodynamickým křidélkům pro „klouzání“. Cíl přitom díky navigačním systémům dokážou trefit s odchylkou sotva pár metrů.
Ruské letouny je zpravidla vypouštějí z hloubi vlastního nebo okupovaného území, což s sebou ovšem nese riziko, že pumy z nějakého důvodu nedoletí k cíli a spadnou ještě na ruském území.
Klouzavá bomba na snímku ruského ministerstva obrany.
O strategicky významné pozice na protilehlé straně Dněpru se pak Ukrajinci i Rusové pokoušejí od stažení okupačních jednotek z pravého břehu na podzim 2022. O ruských operacích nedávno informoval například gubernátor ukrajinského regionu Oleksandr Prokudin v rozhovoru pro britský deník The Guardian.
Jeho tvrzení potvrzuje i mluvčí jižního uskupení ukrajinských sil Vladyslav Vološyn, který nedávno řekl, že se Rusové snaží dostat na západní břeh řeky Dněpr v Chersonské oblasti či alespoň si vybudovat předmostí na ostrovech v Dněpru.
Chersonská oblast je významná, protože se nachází u ústí Dněpru a zajišťovala Ukrajině přístup k Černému moři. Rusko ji obsadilo v počátcích invaze, ale v listopadu 2022 muselo kvůli problémům se zásobováním ustoupit z pravého břehu, včetně samotného města Cherson.
Boje se v současnosti soustředí na bažinaté ostrovy u ústí Dněpru, oblast Antonivských mostů východně od Chersonu a vesnice Lvove a Zmijivka.
Až do loňského roku držela naopak Ukrajina předmostí na Ruskem okupovaném břehu Dněpru. Loni v létě se ale za dramatických okolností musela stáhnout.
