Článek
Záběry z dronů pořízené nad Marinkou, kde žilo před válkou přes 9 tisíc obyvatel, ukazují rozsah škod způsobených ruskými útoky. Ukrajinské jednotky se zde snaží zabránit postupu ruské armády.
Video, jehož autenticitu ani přesné datum vzniku není kvůli bojům možné ověřit na místě, ukazuje zcela zničené město, které se po ruských úderech proměnilo v nehostinné místo.
Záběry na sociálních sítích zveřejnil vojenský analytik Rob Lee. Je na nich vidět ostřelování budov ruskými tanky, a dokonce i použití termobarických zbraní.
Zprávy z bojiště
Na Ukrajinu se údajně chystá zbraň, která by mohla Rusku způsobit podobný šok jako HIMARS. Na frontě zatím pokračuje pomalý ruský postup u Bachmutu a stále neúspěšný útok na jihovýchodě.
Ruské síly na Donbase metodicky ničí ukrajinské obranné pozice. Primárně používají těžkou techniku a dělostřelectvo – a to tak dlouho, dokud oblast z velké části nesrovnají se zemí. Obráncům pak obvykle nezbývá nic jiného než se stáhnout.
Jak je ze záběrů zřejmé, Rusové využívají i vakuové bomby, známé také jako termobarické. Jsou výrazně ničivější než klasické výbušniny.
Jak funguje vakuová bomba
Vakuové bomby patří mezi tzv. objemově detonující zbraně. Obsahují kromě výbušniny také další hořlavý materiál, který se při výbuchu uvolní do okolí a prudce reaguje s kyslíkem ve vzduchu. Exploze tedy nevychází z jednoho bodu, ale v oblaku vzdušných částic. Jde tedy o směs klasické výbušniny například s práškovým hořčíkem či hliníkem.
Teploty v oblaku dosahují při explozi 2 až 3 tisíc stupňů Celsia, podle typu směsi a také okolností výbuchu. Kromě teploty a tlakové vlny může zbraň zraňovat a zabíjet i kvůli podtlaku, který po výbuchu vzniká. Odtud právě pochází označení „vakuová bomba“. Rychlý pokles tlaku poškozuje plíce a další orgány.
Podle neověřených ruských údajů mají smrtící účinek až na vzdálenost kolem 300 metrů. Zasažená plocha je tak výrazně větší (uvádí se až dvakrát), než bývá u podobně velké nálože klasické trhaviny. Exploze dostatečně velké a účinné zbraně této kategorie může vytvořit „hřib“ jinak charakteristický pro jaderné zbraně.
Používání termobarických zbraní není regulováno jako třeba použití zbraní chemických. Používají je různé země včetně například USA v Afghánistánu. Mezinárodní válečné právo ovšem zakazuje „nerozlišující útoky“. Neměly by se tak používat zbraně, které mohou v dané oblasti zabít vše živé, tedy bez ohledu na to, zda jde o civilní obyvatelstvo, nebo o vojáky.
