Článek
Západoafrické Mali má za sebou jeden z největších koordinovaných útoků radikálních islamistů za poslední roky, jak řekl stanici BBC vedoucí programu pro oblast Sahelu při Nadaci Konrada Adenauera v Mali Ulf Laessing.
Teroristé z organizace JNIM napojené na al-Káidu spolu s rebely z řad berberského národa Tuaregů napadli v sobotu pozice malijské armády. Zemřel i ministr obrany generál Sadio Camara.
V neděli pak obsadili město Kidal na severovýchodě země, odkud se podle povstalců citovaných agenturou AP po dohodě stáhly malijské vojenské a ruské žoldnéřské jednotky.
„Bylo dosaženo dohody mezi silami Azavádu a ruskými jednotkami Afrického sboru o zajištění jejich bezpečného stažení z bojů,“ sdělil mluvčí Fronty za osvobození Azavádu (FLA) Mohamed Elmaouloud Ramadane. Africký sbor stažení později potvrdil.
Jako Azavád nazývají rebelové severní část Mali, fakticky jde o většinu území celého státu, kde už v roce 2012 vyhlásili nezávislý stát, který ale žádná další země neuznala.
Polní velitel FLA zapojený do útoku na Kidal uvedl pro BBC, že skupina se na ofenzivu připravovala „měsíce“. „Naším hlavním cílem je nyní ovládnout Gao a pak už bude snadné získat Timbuktu,“ zmínil názvy dvou významných malijských měst.
Na sociální síti X v neděli začala kolovat videa, jak vojenská vozidla a technika odjíždí ze zmíněného města Kidal. Záběry sdílel například investigativní účet OSINTtechnical, který provozuje analytik z amerického think-tanku Center for Naval Analyses (CNA), a další analytici pracující se záběry a dalšími daty dostupnými v otevřených zdrojích.
Rusové v Mali
Připomeňme, že současná vládnoucí garnitura v Mali se vlády zmocnila převratem v roce 2021. Tvrdila tehdy, že Francie a další evropské státy zemi dost nepomáhají v boji s extremisty napojenými na al-Káidu.
Rozhodla se místo Paříže oslovit Moskvu – o spolupráci požádali žoldnéřskou Vagnerovu skupinu, vedenou tehdy dnes již mrtvým spolupracovníkem ruského prezidenta Vladimira Putina Jevgenijem Prigožinem.
.
Ukončení spolupráce s Francií a naopak kontakty s Ruskem jsou v Africe součástí širšího trendu. Po vojenských převratech se vydaly stejnou cestou také režimy v Burkina Fasu a Nigeru. Prezident Středoafrické republiky má dokonce i ruskou ochranku.
Angažování žoldnéřů Vagnerovy skupiny a dalších ruských vojáků podle dřívějšího zjištění serveru The Sentry (obeznámeného se situací v Mali) nefungovalo.
Podle analýzy The Sentry, která hodnotila období od ledna 2022 do června 2025, vagnerovci v Mali nejenže nesplnili očekávání, ale stali se navíc jedním z hlavních destabilizačních faktorů v zemi.
Rozčarovaní ze spolupráce
Malijci si stěžovali, že jimi Rusové pohrdají. Ti zase tvrdili, že dostávali špatné zpravodajské informace a že při bojích s džihádisty některé malijské jednotky dezertovaly, případně se do boje vůbec nezapojily.
„Pod vedením ruských velitelů se malijští vojáci a milice, napojené na režim, dopouštěli násilí na civilistech,“ upozornil tehdy investigativní server The Sentry, který situaci v Mali monitoruje prostřednictvím svých zdrojů přímo na místě.
Vagnerova skupina oficiálně ukončila své působení v Mali v červnu 2025. V Mali působily asi dva tisíce jejích mužů. Zdaleka ne všichni ale africký stát skutečně opustili, část žoldnéřů přešla do takzvaného Afrického sboru (Africa Corps), který Vagnerovu skupinu nahradil. To potvrzuje i analýza agentury Reuters, která na základě telegramových kanálů využívaných ruskými žoldnéři zjistila, že Africký sbor tvoří ze 70 až 80 procent právě bývalí bojovníci z Vagnerovy skupiny.
Ten vytvořil generální štáb ruské armády s deklarovaným cílem chránit a hájit ruské státní zájmy na africkém kontinentu.
