Článek
Rusko stahuje své síly z letiště v Kámišlí na severovýchodě země, a ukončuje tak svou vojenskou přítomnost v oblasti, kde se vláda v Damašku snaží převzít kontrolu od kurdských sil, uvedlo pět syrských zdrojů pro agenturu Reuters. Už dříve o stažení informoval server Kurdistan 24.
Rusko letiště spravuje od roku 2019. Jedná se o relativně malý kontingent ve srovnání se známou leteckou základnou Hmímím v syrské pobřežní provincii Latákija. Kromě ní využívá Rusko také přístav Tartús. Oba vojenské areály by podle dřívějších zpráv měly zůstat zachovány.
Syrské vládní síly tento měsíc obsadily rozsáhlá území na severu a východě Sýrie, která dosud kontrolovaly kurdské Syrské demokratické síly (SDF).
Vláda prezidenta Ahmada Šary loni nařídila rozpuštění ozbrojených povstaleckých skupin, které bojovaly proti předchozímu režimu, a vyzvala k jejich začlenění do nových bezpečnostních složek státu. SDF se tomu ale vyhýbají, přestože loni v březnu podepsaly s vládou dohodu o integraci do těchto složek.
Dva ze zdrojů agentuře Reuters řekly, že ruské síly minulý týden zahájily postupný odchod z letiště v Kámišlí. Podle jednoho z nich se očekává, že část se přesune na základnu Hmímím na západě Sýrie, zatímco ostatní se vrátí do Ruska.
Další syrský bezpečnostní zdroj z oblastí západního pobřeží uvedl, že v posledních dvou dnech byly z Kámišlí na Hmímím přepravena ruská vojenská vozidla a těžké zbraně.
Ruské ministerstvo obrany se k tomu zatím nevyjádřilo. Ruský deník Kommersant minulý týden s odvoláním na nejmenovaný syrský zdroj informoval, že syrská vláda by mohla požádat ruské síly, aby základnu opustily, jakmile vytlačí Kurdy.
Novinář agentury Reuters v pondělí zaznamenal, že na letišti v Kámišlí stále vlají ruské vlajky a na ranveji stojí dvě letadla s ruskými znaky. Server Kurdistan 24 na sociální síti X zveřejnil záběry z letiště, ze kterých je patrné, že na ranveji probíhá nakládání vybavení.
Rusko bylo blízkým spojencem svrženého syrského prezidenta Bašára Asada. Ostatně v září 2015 se zapojilo i do syrské občanské války, která vypukla v roce 2011.
Pád režimu a útěk Bašára Asada do Moskvy ale přinesly Rusku komplikace. A objevily se pochybnosti o tom, zda Kreml dokáže spolupracovat i s novou syrskou přechodnou vládou, kterou vede prezident Ahmad Šara. Ztráta základen by pro Moskvu představovala vážný strategický neúspěch.
Loni v říjnu jednal v Moskvě nový syrský prezident se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova byla budoucnost ruských základen jedním z hlavních témat. Damašek uvedl, že bude dodržovat všechny dřívější dohody uzavřené s Moskvou.
