Článek
V ulicích už se za osm dní nahromadilo 5600 tun smetí, napsal server France 24 s odvoláním na údaje pařížské radnice. Přibývá také krys, poznamenává BFM TV.
Ke stávce se připojily i tři spalovny na pařížském předměstí. Městská firma na svoz odpadu Syctom uvedla, že nákladní auta odklonila do 15 dalších provozů, které fungují.
Společnost zatím nechce povolat policii, která by s ukončením blokády spaloven mohla pomoci. Syctom má ve správě zhruba polovinu Paříže, druhou půlku mají na starosti soukromé firmy, cituje ČTK deník Le Monde.
Julien Devaux pracuje jako technický pracovník v kanalizační společnosti a se svými kolegy protestuje u jedné ze spaloven na okraji Paříže. Serveru France 24 řekl, že ho nepřekvapuje, jak se vláda „otáčí zády“ k důležitým pracovníkům, které vyzdvihovala v době vrcholící pandemie.
„Myslím, že veřejnost byla skutečně vděčná, ale také jsme věděli, že ti, kteří jsou u moci, své slovo nedodrží,“ řekl devětačtyřicetiletý zástupce odborové organizace CGT.
Přečtěte si
Mnoha lidem se zdá současná podoba penzijní reformy brutální, nesouhlasí s ní ani někteří voliči Macronovy strany, řekla v rozhovoru pro Seznam Zprávy Dominique Méda, socioložka z Université Paris Dauphine-PSL.
Nejvíce kritizovaným bodem penzijní reformy je posunutí věku pro odchod do důchodu z 62 na 64 let. Popeláři a řidiči popelářských vozů ale spadají do skupiny, která chodí do penze dřív než většina obyvatel. Aktuálně pracují do 57 let.
Zaměstnanci pracující v kanalizačním odvětví mohou odejít dokonce už v 52, reforma jim chce službu prodloužit o dva roky.
„Mohu vás ujistit, že strávit tři až čtyři hodiny dole v kanalizaci, jak to děláme v průměru za den, je jako pracovat nepřetržitě 48 hodin,“ poukazuje na náročnost práce Devaux.
„Znám spoustu kolegů, kteří jsou fyzicky vyčerpáni v době, kdy dosáhnou čtyřicítky. Někteří zemřou ještě před odchodem do důchodu, zatímco mnozí další brzy poté kriticky onemocní,“ dodává.
Podle studie francouzského úřadu pro prevenci pracovních úrazů IRNS je u technických pracovníků v kanalizačním odvětví dvakrát vyšší pravděpodobnost, že zemřou před dosažením 65 let věku, než u zbytku populace.
Pokud podle Devauxe reforma projde, „bude nás čím dál víc, kteří se nikdy nedočkáme penze, již si zasloužíme“.
Protesty mají podporu části veřejnosti. V lednu více než stovka veřejně činných osobností, včetně loňské laureátky Nobelovy ceny za literaturu Annie Ernauxové, podepsala petici odsuzující reformu, která „je v rozporu s historií sociálního pokroku, nejtvrději dopadá na ty, kdo pracují v nejtěžších, fyzicky a psychicky nejnáročnějších zaměstnáních a u nichž je menší pravděpodobnost, že si budou užívat klidného důchodu a představí si budoucnost po dosažení věku 64 let“.
Mohlo by vás zajímat
Pětidenní cesta francouzského prezidenta po Africe skončila v Kinshase, hlavním městě Demokratické republiky Kongo. Záběry hlavy státu relaxující v baru pobouřil mnohé Francouze, kteří týdny protestují proti důchodové reformě.
Odbory plánují další celostátní protesty na středu, den, kdy penzijní reforma zamíří do výboru složeného ze sedmi senátorů a sedmi poslanců. Výbor bude hledat kompromis mezi návrhy, které předložily obě komory.
Pokud výbor dospěje k dohodě, dostanou text následující den k hlasování v Senátu i Národním shromáždění. V dolní komoře ale loni Macronova strana ztratila většinu a úspěch reformy je tak nejistý.
Premiérka Elisabeth Borneová o víkendu na twitteru napsala, že doufá v definitivní přijetí balíku zákonů v nadcházejících dnech a vláda se nebude muset uchýlit ke speciální ústavní proceduře, známé jako „článek 49.3“. Ten vládě umožňuje protlačit dolní sněmovnou jakýkoli zákon, aniž by o něm museli poslanci hlasovat a vyhnout se tak dlouhým debatám a obstrukcím.
Pokud by článek premiérka přesto použila, opozice by s největší pravděpodobností vyvolala hlasování o nedůvěře vládě, píše server France 24.
