Článek
Čína a Severní Korea se připravují na otevření nového hraničního mostu přes řeku Jalu. Čtyřproudová stavba má výrazně usnadnit obchod mezi oběma zeměmi. Číňané ji dokončili už v roce 2014, most ale zůstal nevyužitý. Severní Korea totiž na své straně hranice dlouho nepostavila silnice, které by k němu vedly, ani potřebnou infrastrukturu pro celní kontroly.
Podle jihokorejského analytika Čo Han-boma z Korejského institutu pro národní sjednocení má otevření mostu především politické důvody. Peking se snaží zesílit svůj vliv poté, co Pchjongjang v posledních letech výrazně zintenzivnil vztahy s Moskvou.
„Čína sehrála při přípravách otevření mostu zásadní roli. Potřebuje si udržet vliv na Severní Koreu, která se přiklonila k Moskvě. Normalizace vztahů s Pchjongjangem je proto pro Peking důležitá z diplomatického i bezpečnostního hlediska,“ vysvětlil analytik agentuře Reuters.
Důležité bylo také nedávné otevření prvního silničního mostu mezi Severní Koreou a Ruskem. Čína podle analytika nechtěla zůstat pozadu. A pro Kim Čong-una je výhodné udržovat dobré vztahy s oběma mocnostmi.
„Severní Korea díky vztahům s Čínou a Ruskem získala značný manévrovací prostor. Zlepšení vztahů s Pekingem tak může snížit riziko přílišné závislosti na jedné či druhé straně,“ uvedl Čo.
Otevření mostu vyhlížejí také obyvatelé čínského Tan-tungu. Jeho ekonomika je na obchodu se severokorejským sousedem dlouhodobě závislá. V okolí stavby vznikla nová městská čtvrť, která ale zatím podle jihokorejského analytika Čo Han-boma připomíná město duchů.
„Mohlo by to vytvořit více pracovních míst ve skladech a logistice. Pro obyčejné lidi to ale podle mě moc nezmění,“ řekl Reuters osmasedmdesátiletý místní obyvatel s příjmením Čch'.
Výrazný nárůst obchodu podle analytika zatím nelze očekávat. Severní Korea totiž kvůli svému jadernému a raketovému programu čelí sankcím OSN, které omezují i její obchod s Čínou. Zakazují například dovoz severokorejského uhlí a dalších surovin nebo vývoz některého průmyslového zboží do KLDR.
