Článek
Plovoucí bariéra, která podle Filipín bránila v Jihočínském moři pohybu rybářů, je pryč. Oznámila to vláda v Manile, která z její instalace viní Peking. Jde o další incident v dlouhodobém sporu mezi Čínou a dalšími státy o kontrolu nad Jihočínským mořem.
Filipínská pobřežní stráž v pondělí zveřejnila video potápěče, jak nožem narušuje provaz s bójemi. Další členové stráže se pak snaží na lodi bariéru vylovit.
„Bariéra představovala nebezpečí pro plavbu a jasně porušovala mezinárodní právo. Bránila také v rybolovu a obživě filipínským rybářům,“ dodala filipínská stráž. Oblast je bohatá na ryby, a je proto pro filipínské rybáře zásadním zdrojem obživy (více zde).
Asi 300 metrů dlouhou překážku objevily filipínské úřady poblíž řetězce ostrůvků Scarborough Shoal v pátek. V neděli Manila zveřejnila záběry, na nichž je podle ní vidět čínská pobřežní stráž, jak bariéru natahuje.
Filipínské úřady také viní Peking z zničení korálových útesů v jejich vodách. Ty byly ještě před dvěma lety plné života. Teď ale Manila mluví o mrtvé zóně a o tom, kdo je za to zodpovědný, má jasno. Veškerá obvinění ale Čína odmítá.
Územní spory v Jihočínském moři.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí na dotaz ohledně akce Pekingu v Jihočínském moři řekl, že jeho země přijala potřebná opatření v souladu se zákony poté, co v pátek proniklo do čínských vod plavidlo filipínského úřadu pro rybolov. Souostroví Scarborough Shoal, které Čína nazývá Chuang-jan, mluvčí označil za čínské území.
Konflikt v Jihočínském moři je více než desetiletí v neustálém centru pozornosti. O sporná území vedou Manila s Pekingem dlouhodobě spory. Čína zároveň v Jihočínském moři nadále posiluje svůj vliv. Mimo jiné i zásluhou působení námořních milic přezdívaných „malí modří mužíčci“. Důkaz jejich existence přinesla letos v srpnu americká televize CNN.
Velký problém představuje i čínská rybářská flotila. Její rybáři nepůsobí jen u Filipín, v posledních letech byli podle nevládní organizace Global Fishing Watch (GFW) viděni na Galapágách, v blízkosti Guinejského zálivu na jihozápadě Afriky, ale i v severokorejských vodách. Ve východní Asii mohou rybářská plavidla působit jako předvoj agresivní geopolitické strategie zaměřené na prosazování územních požadavků.
Čína v regionu úspěšně a prakticky nepozorovaně přeměňuje útesy v umělé ostrovy s letišti a infrastrukturou a základnami pro raketové systémy.
Čínsko-filipínský spor
Operace Pekingu v Jihočínském moři neoficiálně podporují námořní milice. Stovky těchto lodí se maskují jako rybářské lodě, ovšem Čína jejich stopu v regionu popírá.
