Článek
Opakované útoky na ruská plavidla ukazují, že Ukrajina není na moři tak slabá, jak se mohlo donedávna zdát. Vojenští analytici usuzují, že Kyjev už od začátku ruské agrese systematicky pracoval na posílení účinnosti zbraní, které hrají v nynější válce nebývalou roli.
Ukrajina má totiž k dispozici už několik druhů mořských hladinových i podvodních dronů, z nichž některé mohou nést dost silnou výbušninu na to, aby vážně poškozovaly ruské válečné lodě (více zde).
Maričku za pomoci darů vyvinuli dobrovolníci z organizace, která nese jméno AMMO Ukrajina. Ti nyní na sociálních sítích zveřejnili záběry tohoto dronu.
Jak je vidět v úvodním videu, jedná se o plavidlo, které vypadá jako velké torpédo. Jeho délka je zhruba šest metrů a plavidlo dokáže údajně urazit vzdálenost téměř 1000 kilometrů, uvádí server Navalnews, který se specializuje na námořní tematiku.
Mořský dron bude pravděpodobně sloužit k útočným i průzkumným misím. Přesná specifikace ale není k dispozici.
Analýza
Fatální poškození ponorky a výsadkové lodě, zásah dvou protivzdušných systémů, obsazení ropných plošin a lov na hlídkové lodě. Ukrajina ukázala, že Krym ani Černé moře nejsou bezpečným odrazovým můstkem pro ruskou válku.
Podvodní dron Marička by měl mít oproti ostatním a již lépe známým ukrajinským dronům několik výhod. Měl by být například hůř zachytitelný než hladinová plavidla a explozí pod čarou ponoru působit větší škody. Ukrajina už dříve vyvinula podvodní dron s názvem Toloka. Není ale známo, jestli byl už operačně nasazen proti ruským cílům.
Server The Warzone se zamýšlí, jak to bude s naváděním Maričky na cíle. Hladinová plavidla využívají kombinaci satelitní navigace a koncového zaměření prostřednictvím elektro-optických a infračervených kamer, aby zasáhla svůj cíl. U podvodního dronu způsob navádění zatím není jasný.
Web uvádí hypotézu, že by dron mohl být použit proti pevným cílům, jako jsou mosty nebo lodě v přístavu. K provedení takového útoku je totiž potřeba jen specifický soubor lokalizačních souřadnic a schopnost tam doplout.
Ukrajina dlouhodobě útočí na cíle na okupovaném poloostrově Krym, zvlášť pak na ruský přístav Sevastopol a na Kerčský (Krymský) most, jenž spojuje anektovaný ukrajinský poloostrov s pevninským Ruskem.
Podvodní drony mohu snáze proniknout ruskou obranu, která se skládá z plovoucích ramen, překážek a dalších bariér, které ruské síly rozmístily v Sevastopolském zálivu na okupovaném Krymském poloostrově. K obraně používá Moskva i vycvičené delfíny. Hlavním úkolem těchto mořských savců je chránit přístav před nepřátelskými potápěči, kteří by mohli poškodit zdejší plavidla.
Černomořská flotila ruského námořnictva, která sídlí v Sevastopolu, je v poslední době pod opakovaným ukrajinským ostřelováním (více zde). V pátek se terčem útoku stalo samotné velitelství flotily. Podle Ukrajiny zahynulo 34 lidí. Byl mezi nimi i šéf flotily Viktor Sokolov, který Černomořskou flotilu vedl od září 2022. Dříve sloužil u Severní nebo Tichomořské flotily. Rusko informaci o jeho smrti nepotvrdilo.
Analytik o útoku na ruskou výsadkovou loď
„Je to významný úspěch,“ komentuje pravděpodobný zásah ruské výsadkové lodi v rozhovoru pro Seznam Zprávy bezpečnostní analytik Jan Ludvík. Mluví ale hlavně o psychologickém efektu, celou válku úder příliš neovlivní.
