Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Láva z trhliny o délce asi 2,5 kilometru stříká do výšky až 50 metrů. Tak podle Islandského meteorologického úřadu vypadá nejnovější erupce na poloostrově Reykjanes na jihozápadě Islandu nedaleko města Grindavík.
Jde o pátou sopečnou erupci v této oblasti od loňského prosince, vypočítává agentura AP. Už v listopadu nechaly islandské úřady evakuovat necelé 4 tisíce obyvatel Grindavíku. Kvůli nepředvídatelnosti situace se dodnes nesměli vrátit.
Aktuální erupce, která začala odpoledne po sérii slabších zemětřesení, si vyžádala evakuaci populárních geotermálních lázní Modrá laguna. Ještě dopoledne tam podle agentury DPA bylo 700 až 800 návštěvníků.
Současná vulkanická aktivita na Islandu je výjimečná právě kvůli své blízkosti k lidským obydlím. Při lednové erupci se láva dostala až do Grindavíku a zničila tam několik domů.
„Na Islandu jsou sopečné erupce sice časté, ale díky řídkému osídlení většiny ostrova k žádným větším opatřením obvykle není potřeba sáhnout. Většinou se případné ohrožení týká pár farem, kterým běžně hrozí povodně z tajících ledových pokrývek sopek, které láva roztaví,“ vysvětlila před časem v rozhovoru pro Seznam Zprávy seismoložka Jana Doubravová, která se mimo jiné podílela i na údržbě seismické sítě REYKJANET, jež se rozprostírá přímo na poloostrově Reykjanes.
Oblast je součástí vulkanického systému, který zůstával po desítkách let nepřetržité aktivity v klidu asi 800 let. Podle Doubravové seismická aktivita nelze připsat jedné konkrétní sopce, jako to bývá v jiných případech.
„Na poloostrově Reykjanes spíše mluvíme o vulkanických komplexech, kterými je přímo protkaný. Od východu na západ se tu rozprostírá šest vulkanických komplexů, které k sobě těsně nasedají a vzájemně se ovlivňují. Jsou to soubory menších sopek, kráterů a puklin,“ popsala expertka v dřívějším rozhovoru.
Erupce na Islandu
Přečtěte si celý rozhovor s Janou Dobravovou:
Prohlédněte si fotky následků lednové erupce, kdy se láva dostala až k domům v Grindavíku.
