Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek jednal v Bílém domě s japonskou premiérkou Sanae Takaičiovou. Tématem bylo mimo jiné vyslání japonských lodí do Hormuzského průlivu, ochromeného kvůli válce s Íránem. Tokio by se podle Američanů mělo podílet na odstraňování min i ochraně ropných tankerů.
Během setkání s novináři v Oválné pracovně se jeden z novinářů prezidenta zeptal, proč o plánu útoku na Írán neinformoval své spojence, které nyní vyzývá k pomoci při zajištění bezpečnosti.
„Chtěli jsme překvapení,“ řekl Trump novinářům. „Kdo ví o překvapení víc než Japonsko? Proč jste nám neřekli o Pearl Harboru?“ dodal Trump s odkazem na japonský útok na základnu na Havajských ostrovech v roce 1941, po němž Washington vyhlásil válku Tokiu.
Spojené státy tímto momentem aktivně vstoupily do druhé světové války. Obě země tehdy tedy na rozdíl od současnosti nebyly spojenci, ale nepřáteli.
V davu úředníků a novinářů se ozval roztroušený smích. Sanae Takaičiová překvapeně rozevřela oči, podívala se směrem k japonskému reportérovi, který otázku položil, a zůstala mlčet se založenýma rukama, popisuje nečekanou situaci americký deník The New York Times (NYT).
Trumpův výrok o Pearl Harboru vyvolal v Japonsku ostré reakce. Část veřejnosti kritizovala, že odkazoval na bolestnou kapitolu dějin, jiní varovali před možným poškozením vztahů mezi Spojenými státy a Japonskem.
Mnozí japonští akademici, politici i komentátoři byli podle NYT zděšeni. Někteří uvedli, že Trump neměl tak lehkovážně oživovat téma druhé světové války. Další kritika směřovala na premiérku Takaičiovou, která podle nich měla reagovat.
Komentátor televize Asahi Toru Tamagawa uvedl, že výrok odhaluje „nepříjemnou stránku prezidenta Trumpa“. „Vůbec mu nevadí, že vedle něj sedí japonská premiérka,“ řekl.
Profesor Tokijské univerzity Izuru Makihara uvedl pro NYT, že část Japonců vtip přejde jako další přehnanou poznámku. Varoval však: „Tohle je něco, co by se absolutně nemělo říkat. Mohl by začít říkat věci jako ‚Hirošima a Nagasaki byly v pořádku, že?‘ To je pro Japonce nepřijatelné.“
Vnímání útoku na Pearl Harbor ze 7. prosince 1941 zůstává v Japonsku rozporuplné. Zatímco část starší generace jej stále obhajuje jako reakci na tlak Spojených států, v poválečném období, když Japonsko přijalo politiku pacifismu, kritika útoku zesílila. Mezi mladšími Japonci zájem o tuto událost slábne.
Trumpův výrok překvapil i proto, že američtí prezidenti se podobným komentářům dlouhodobě vyhýbali a soustředili se na posilování spojenectví s Japonskem.
Sama Takaičiová čelila kritice nejen za mlčení, ale i za vstřícnost vůči Trumpovi. Na večeři pochválila jeho vzhled a během dne mu řekla: „Pevně věřím, že jen vy, Donalde, můžete dosáhnout světového míru.“
Bývalý diplomat Hitoši Tanaka na sociální síti X označil přístup premiérky za „podivný a trapný“. „Je to vztah mezi hlavami států. Jistá míra lichocení je v pořádku, ale pokud se to přežene, působí to na pozorovatele odpudivě,“ uvedl.
Kritika se snesla i na japonského novináře, který otázku položil. Premiérka ani její úřad se k celé věci nevyjádřily.
Takaičiové se ale dostalo i zastání. Bývalá poslankyně Šiori Jamauová napsala: „Incident s Pearl Harborem nebyl něco, na co by bylo možné pohotově reagovat. Její klidný přístup, kdy to nechala bez reakce, byl také správný.“
