Článek
Na jihovýchodě Peru v posledních týdnech čím dál častěji vycházejí z amazonského pralesa příslušníci kmene Mashco Piro, který až dosud neměl takřka žádný kontakt s okolním světem.
Dokládají to fotografie a videa, která zveřejnila v Londýně sídlící organizace Survival International, jež bojuje za práva původních obyvatel.
Záběry, které by dříve byly velkou vzácností, zachycují desítky lidí na břehu řeky v oblasti Madre de Dios blízkou hranic s Brazílií, napsal server ABC News.
Z obydlí v národním parku je vyhání činnost lesníků, kteří tam připravují těžbu cedrového a mahagonového dřeva, podotkl britský The Guardian.
„Tyto neuvěřitelné záběry ukazují větší počet členů izolovaného kmene Mashco Piro, který žije několik kilometrů od místa, kde dřevorubci brzy zahájí těžbu,“ cituje server Caroline Pearceovou ze Survival International.
Stovky kilometrů silnic
Nejde o jediný případ. Přes 50 lidí z kmene Mashco Piro se nedávno objevilo u vesnice Monte Salvado, kde žije kmen Yine. Podle něj Mashco Piro odsoudili přítomnost dřevorubců na jejich půdě.
Sedmnáct dalších domorodců vyšlo z džungle u nedaleké vesnice Puerto Nuevo, shrnuje ABC News.
Členové kmene lovců a sběračů byli rovněž spatřeni na brazilském území. „Utíkají před těžaři dřeva z peruánské strany,“ přiblížila Rosa Padilhová z Misionářské rady brazilských katolických biskupů. „V této roční době se objevují na plážích, kde sbírají vajíčka amazonských želv a kdy vídáme jejich stopy v písku,“ dodala.
Podívejte se
Přibližně 1200 panamských domorodců dostalo nové bydlení na pevnině. Jejich původní domovy ohrozila stoupající hladina moře.
Mashco Piro je považován za největší izolovaný kmen planety a čítá dle odhadů zhruba 750 členů. Ti podle vlastních společenských pravidel žijí hluboko v deštných pralesích jihovýchodního Peru.
Úřady se kmen až dosud snažily v izolaci udržet. Pokud to tak má zůstat i nadále, je podle lidskoprávních organizací nezbytné zrušit všechny lesnické licence v oblasti a uznat, že území patří lidem z kmene Mashco Piro.
Povolení k těžbě dřeva v oblasti dostalo několik firem, přičemž Canales Tahuamanu už kvůli tomu postavila asi 200 kilometrů silnic, po nichž bude vytěžené dřevo odvážet.
