Článek
Vojenské plavidlo mělo dorazit na Srí Lanku už minulý týden. Vedení země ale zprvu ustoupilo diplomatickému tlaku sousední Indie a loď nevpustilo do srílanských vod. Juan Wang 5 nakonec dostal povolení zakotvit pod podmínkou, že nebude provádět ve srílanských vodách jakýkoliv monitoring, uvedli zástupci přístavu, píše britská stanice BBC.
Srílanské ministerstvo zahraničí zároveň oznámilo, že loď bude smět zůstat v přístavu provozovaném Čínou do 22. srpna. Juan Wang 5 je podle tamních úřadů „loď pro vědecký výzkum“, uvádí agentura AP, a Čína zároveň souhlasila, že plavidlo nebude vypínat systémy, které umožňují jeho identifikaci.
Ostře se do Kolomba ale i do indické vlády na svém twitteru pustil Brahma Chellaney, bývalý člen indického poradního sboru pro národní bezpečnost, který uvedl: „Když malý, zkrachovalý stát, jako je Srí Lanka, uštědří Novému Dillí diplomatickou facku tím, že ve svém obchodním přístavu Hambantota hostí čínskou sledovací loď, je to ohromující připomínka jak bezmocné zahraniční politiky Indie, tak jejího ustupujícího vlivu na svém strategickém dvorku.“
Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Wang Wenbin na úterní tiskové konferenci odmítl obavy ohledně lodi jako neopodstatněné.
„Rád bych zopakoval, že vědecký výzkum prováděný výzkumnou lodí Juan Wang 5 je v souladu s mezinárodním právem a běžnou mezinárodní praxí a neovlivní bezpečnostní a ekonomické zájmy žádné země,“ uvedl mluvčí.
Jak si Čína kupuje svět
Čína poskytuje obrovské půjčky zemím, u nichž je zjevné, že nemohou splácet, na projekty, které mnohdy už na první pohled nemají šanci uspět. Nesplácení je pak pro Čínu příležitost k šíření vlastního vlivu. Například Srí Lanka, která se aktuálně topí v ekonomických problémech, se stala klíčovou destinací iniciativy Pásu a stezky, což je dlouhodobý plán Si Ťin-pchinga na propojení Číny se zbytkem světa.
Dillí se ale obává, že Peking plavidlo použije ke sledování regionu a získání cenných informací. Několik indických médií označilo plavidlo jako „špionážní loď dvojího užití“.
„Juan Wang 5 je výkonné sledovací plavidlo, jehož významný vzdušný dosah – údajně kolem 750 km – znamená, že několik přístavů v Kérale, Tamilnádu a Ándhrapradéši by mohlo být na radaru Číny,“ napsal například deník Indian Express.
Zahraniční bezpečnostní analytici popisují plavidlo Juan Wang 5 jako jednu z lodí nejnovější generace, která slouží nejen ke sledování vesmíru, ale používá se i k monitorování startů satelitů, raket a mezikontinentálních balistických raket. Výroční zpráva Pentagonu o modernizaci čínské armády uvádí, že lodě Juan Wang provozuje Čínská lidová osvobozenecká armáda (PLA).
Indie i Západ se zároveň obávají, že Peking v budoucnu využije přístav v Hambantotu jako vojenskou základnu. Přístav za 1,5 miliardy dolarů (36 miliard korun) se nachází v blízkosti hlavní námořní trasy z Asie do Evropy.
Srí Lanka v roce 2017 formálně předala komerční aktivity v Hambantotě a pronajala ji na 99 let čínské společnosti, protože měla problémy se splácením dluhu Číně. Ta je jedním z největších věřitelů Srí Lanky, připadá na ni asi deset procent zahraničního dluhu ostrova, a financovala také letiště, silnice a železnice.
Mohlo by vás zajímat:
Rusko je kvůli válce na Ukrajině a západním sankcím stále izolovanější. Proto hledá spojenectví u Číny. Obě mocnosti dlouhodobě úzce spolupracují a sdílejí odpor vůči americké hegemonii.
Dillí koncem minulého měsíce upozornilo, že plánovanou návštěvu lodi sleduje a že bude chránit své bezpečnostní a hospodářské zájmy. Svůj nesouhlas dalo najevo také srílanské vládě, která v reakci na to příjezd plavidla odložila.
Peking kontroval tím, že je „zcela neoprávněné, aby některé země používaly takzvané ‚bezpečnostní obavy‘ k nátlaku na Srí Lanku“. Indie popřela, že by vyvíjela jakýkoli nátlak.
Spor o loď odráží složitou diplomatickou situaci, v níž se Srí Lanka ocitá pokaždé, když si musí vybrat mezi Indií a Čínou. Země si Indii rozhněvala již v roce 2014, kdy umožnila čínské ponorce a válečné lodi zakotvit v Kolombu.
Vztahy mezi Indií a Čínou jsou obzvláště napjaté od doby, kdy před dvěma lety na jejich hranici došlo k ozbrojeným střetům, při nichž zahynulo nejméně 20 indických vojáků a čtyři čínští vojáci. Události vedly k masivnímu posílení vojenských jednotek na obou stranách. Od té doby se pohraniční incidenty mezi jadernými velmocemi občas opakují.
