Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Benátky v dubnu letošního roku odstartovaly experiment, v jehož rámci jednodenním návštěvníkům města účtují poplatek pěti eur. Pokus potrvá zhruba do poloviny července, týká se jen těch nejrušnějších dnů a městu má pomoci lépe zvládat miliony turistů, kteří město na laguně každoročně navštíví.
Hlavním problémem přitom ani tak nejsou jednodenní turisté jako takoví, nýbrž fakt, že lidé sice využívají tamní zdroje, ale jen málo finančně přispívají nazpět.
Když se daň v italské destinaci zavedla, došlo dokonce i na menší protesty. Benátky přitom zdaleka nejsou prvním městem, které se pro podobný krok rozhodlo, a ve světě podle textu zveřejněném na webu The Conversation existuje více než 60 destinací, kde je turistický poplatek již zaveden.
Jedná se o různé druhy daní - od celostátní daně na Islandu až po daně různých měst v USA, přičemž některé z nich jsou zavedeny již desítky let. Nutno ovšem podotknout, že než udeřila pandemie covidu-19, byl to až rok 2020, který si od některých vysloužil nálepku „roku turistické daně“.
Obavy o turismus
Zavedení turistických poplatků bylo často kontroverzním krokem a objevovaly se obavy z možných dopadů na cestovní ruch. Odpověď na otázky tohoto typu ale zdaleka není jednoduchá.
Některé studie totiž naznačují, že dané poplatky brání mezinárodnímu cestovnímu ruchu třeba na Baleárech či Maledivách a že mohou odrazovat od účasti na domácím cestovním ruchu. Naopak v Barceloně počet návštěvníků trvale roste a počet hotelových hostů se zvýšil ze 7,1 milionu v roce 2013 na 9,5 milionu v roce 2019.
Podobné kontrastní příběhy vypráví i studie z dalších koutů světa.
Důležitým aspektem celé věci je například i to, jak jsou vlastně vybrané peníze použity, což je ostatně i téma, kterému se věnoval i zmiňovaný The Conversation. Podrobněji se jeho odborníci zaměřili na sedm různých destinací, ve kterých se turistické daně vybírají.
Za lepší podmínky
„Ve většině míst se příjmy z daně z cestovního ruchu používaly na financování marketingu a budování značky - investovaly se tedy přímo do podpory cestovního ruchu,“ uvádí autoři k výsledkům svého šetření. „Příjmy se také běžně používaly na financování turistické infrastruktury - od veřejných toalet a pěších či cyklistických stezek až po mnohamiliardové kongresové centrum v Orange County na Floridě.“
Příliš mnoho turistů
Turismus na Kanárských ostrovech vyvolává mezi místními obyvateli nespokojenost. Bydlení pro místní je drahé a nedostupné. Problémem jsou zahraniční majitelé nemovitostí. Regionální vláda hledá řešení.
Například na Baleárských ostrovech jsou příjmy z turistických daní obvykle určeny na projekty, které zmírňují negativní dopady cestovního ruchu na životní prostředí, kulturu a společnost na ostrovech.
Podobně smýšlí třeba i Tenerife, kde úřady nedávno oznámily, že od roku 2025 plánují zavést takzvanou eko daň, aby se ostrov stal udržitelnějším a ekologicky odpovědnějším.
To by ostatně mohlo pomoci s ochotou návštěvníků opravdu přijet a sáhnout do peněženky. Z výzkumu totiž také vyplývá, že pokud je turistům sděleno, na co je poplatek použit - a pokud se přímo týká zlepšení jejich zážitků nebo posílení udržitelného cestovního ruchu -, jsou spíše ochotni poplatek přijmout a zaplatit.
Motivovat návštěvníky by v budoucnu mohlo být zvlášť nutné: Už jen kvůli tomu, že zmiňovaná soupiska více než 60 destinací se podle odborníků bude rychle rozrůstat.
Stačí prolistovat britským tiskem: Ve Velké Británii doporučila rada hrabství Kent zavést turistickou daň za přenocování v hrabství. Ve Skotsku je čím dál pravděpodobnější zavedení poplatku za návštěvu Edinburghu od roku 2026. A velšská vláda plánuje zavést podobnou legislativu ještě letos, všimla si CNN.
