Víc otázek než odpovědí. Nord Stream obrovsky zabolí hlavně planetu

Zprávy o problémech s plynovody vedoucími z Ruska do Německa se začaly objevovat v pondělí. Nejdřív dánské úřady oznámily únik z plynovodu Nord Stream 2, Švédsko pak v úterý varovalo před dvěma úniky z Nord Streamu 1. Poslední, už čtvrtý únik během tří dnů, nahlásily švédské úřady ve čtvrtek ráno.

Příčinou poškození potrubí jsou pravděpodobně výbuchy, které skandinávští seismologové zaevidovali v Baltském moři poblíž dánského ostrova Bornholm v pondělí v 1:03 a v 18:03 středoevropského času. Přibližně v tu samou dobu oznámil provozovatel plynovodu Nord Stream pokles tlaku na obou větvích plynovodu.

Plyn tak od pondělí uniká ve velkém množství v dánských i švédských vodách. „Dva z těchto čtyř úniků se nacházejí ve výlučné ekonomické zóně Švédska,“ uvedla mluvčí pobřežní stráže Jenny Larssonová pro švédská média. Dánská armáda také zveřejnila záběry na hladinu moře, zpod které probublává plyn na povrch.

Co je příčinou výbuchů, je předmětem vyšetřování. Potrubí je přitom vyrobeno z oceli potažené betonem tak, aby odolalo silnému tlaku pod vodou. K jejich poškození je tak zapotřebí obrovské síly. „Takový únik plynu je velmi vzácný,“ řekl pro The New York Times Kristoffer Böttzauw, ředitel Dánské energetické agentury. „Je nepravděpodobné, že by při jedné nehodě došlo ke třem únikům plynu během 24 hodin.“

Hans Liwang, profesor Královského technologického institutu ve Švédsku, uvedl, že by mohlo odpovědi poskytnout zkoumání velikosti kráteru na mořském dně a rozsah poškození potrubí.

„Podle stop na dně budeme pravděpodobně schopni zjistit, kde bylo výbušné zařízení umístěno,“ řekl švédským novinám Svenska Dagbladet. Dodal však, že unikající plyn mohl rozmetat důležité důkazy, zejména pokud, jak někteří spekulují, byla sabotáž provedena pomocí podvodních dronů nebo potápěčů. Příčinu tak prověřuje trestní vyšetřování.

Evropští politici stále častěji mluví o tom, že za podmořskými výbuchy, které plynovody poškodily, stojí úmyslné útoky. Nepřekvapivě se k nim ale nikdo nepřihlásil.

Německý týdeník Spiegel už dříve informoval, že americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) před několika týdny varovala Německo před možnými útoky na plynovody v Baltském moři.

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak prohlásil, že poškození plynovodů je „aktem agrese“ vůči EU. Dodal, že Rusko chce vyvolat paniku před zimou, a vyzval EU, aby zvýšila vojenskou podporu Ukrajině.

Rusko ale svoji vinu odmítá, a naopak obviňuje Spojené státy. „Prezident Joe Biden je povinen odpovědět na otázku, zda USA naplnily své hrozby,“ uvedla na sociálních sítích mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. Na sociálních sítích kolují spekulace, že se poblíž poškozených míst nepohybovaly lodě ruské, nýbrž americké.

Někteří uživatelé také sdílí starší článek serveru Politico. Americký prezident Joe Biden v něm po boku německého kancléře Olafa Scholze slibuje, že pokud Putin zaútočí na Ukrajinu, nechá Nord Stream 2 odstavit.

Washington si ale poškození plynovodů na triko vzít nehodlá. Mluvčí Rady národní bezpečnosti uvedl: „Všichni víme, že Rusko má dlouhou historii šíření dezinformací a dělá to znovu i v tomto případě.“

To polský ministr zahraničí Zbigniew Rau byl přímější. V úterý naznačil, že může jít o součást ruské kampaně, jejímž cílem je vyvinout tlak na Západ kvůli podpoře Ukrajiny.

„K výbuchům došlo velmi blízko dánských teritoriálních vod, ale ne uvnitř nich, protože to by znamenalo území NATO,“ řekl Rau během diskuse v Centru pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu. Na to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov poznamenal, že obvinění, že by Rusko sabotovalo vlastní plynovody, jsou „předvídatelná a hloupá“.

Podle dánského vojenského představitele přítomnost ruských lodí v blízkosti úniku plynu neznačí, že je Rusko za incident zodpovědné. „Vídáme je (ruská plavidla, pozn. red.) každý týden. Ruské aktivity v Baltském moři v posledních letech zintenzivnily. Poměrně často testují naše povědomí – a to jak na moři, tak ve vzduchu,“ vysvětluje dánský představitel.

Celá situace nese znaky špionážního thrilleru, ve kterém ani není jasné, pro koho má přerušení potrubí bezprostřední význam.

Na první pohled není jasné, proč by o poškození zařízení usilovala Moskva. Vybudování a údržba plynovodů stála ruský Gazprom miliardy dolarů. Poškozené potrubí navíc dle předpokladů oddálí vidinu zisků z paliva, které potrubím obvykle proudí nebo aspoň může proudit.

Analytici však tvrdí, že poškození plynovodů by mohlo znamenat významnou eskalaci v zástupné energetické válce, která se vede od začátku bojů na Ukrajině – bitvě, jež by mohla mít vážné důsledky pro miliony domácností a podniků v celé Evropě.

„Ať už potrubí poškodil kdokoli, možná chtěl Evropanům ukázat, že ‚nikde není bezpečno‘,“ uvedla Helima Croftová, vedoucí oddělení komoditní strategie ve společnosti RBC Capital Markets.

Ať už je příčina poškození jakákoli, bezprostřední vliv na dodávky plynu do Evropy mít nebude - ani jeden z plynovodů nebyl v provozu. Plynovod Nord Stream 1, který se skládá ze dvou paralelních větví, nepřepravuje žádný plyn od srpna, kdy jej Rusko odstavilo kvůli údržbě.

Jeho dvojče, plynovod Nord Stream 2, nikdy nebyl zprovozněn, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu Německo jeho spuštění odložilo. Přestože ani jeden z plynovodů není v provozu, v obou plyn stále proudí kvůli zachování nutného tlaku.

Vyděšení jsou zejména ekologové. Rozsah škod na potrubí bude možné prozkoumat až za týden až 14 dní, kdy z něj přestane unikat plyn a potrubí se zcela vyprázdní. To však znamená, že do Baltského moře uniká také metan.

Vědci tak o poškození Nord Streamů začínají hovořit jako o jednom z nejhorších úniků zemního plynu v historii, který bude představovat významné riziko pro klima.

Metan je skleníkový plyn, který je po oxidu uhličitém nejdůležitější příčinou oteplování klimatu. Rozsah úniků je zatím nejasný, ale hrubé odhady vědců založené na objemu plynu, který se údajně nacházel v jednom z potrubí, se pohybují mezi 100 000 a 350 000 tunami metanu. Vědci jsou nejistí i kvůli nedostatku informací - není jasné, jak velké trhliny jsou a kudy se plyn dostává na povrch.

„Rizika pro klima plynoucí z úniku metanu jsou poměrně velká. Metan je silný skleníkový plyn, který je 30krát silnější než CO2 v období 100 let a více než 80krát silnější v období 20 let,“ řekla pro The Guardian Jasmin Cooperová, vědecká pracovnice na katedře chemického inženýrství Imperial College London.

Německá agentura pro životní prostředí uvedla, že na plynovodu nebyly žádné záchytné mechanismy, které by úniku plynu zabránily. Ven se tak může dostat celý obsah plynovodu. Dánská energetická agentura ve středu uvedla, že potrubí obsahovalo celkem 778 milionů metrů krychlových zemního plynu, což odpovídá 32 % dánských ročních emisí CO2.

To je téměř dvojnásobek objemu, který vědci původně odhadovali. To by výrazně zvýšilo odhady množství metanu uniklého do atmosféry, a to z 200 000 na více než 400 000 tun. Více než polovina plynu se už dostala ven z potrubí a očekává se, že zbytek zmizí do neděle, uvedla agentura.

Pokud jde o vliv na klima, 250 000 tun metanu odpovídá dopadu 1,3 milionu automobilů, které jezdí po silnicích po dobu jednoho roku.