Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Britská BBC na základně informací od ukrajinských i západních firem zapojených do procesu výroby dronů s dlouhým doletem popsala, jakým způsobem Kyjev získává prostředky k útokům na cíle hluboko v Rusku, které v posledních měsících často podniká. Článek odhaluje zejména přibližnou kapacitu výroby a také úroveň zapojení západních spojenců.
Vyplývá z něj, že na Ukrajině vznikají „stovky dronů“ dlouhého doletu měsíčně. Západ, který jinak Ukrajině nadále odmítá poskytnout dalekonosné zbraně pro útoky na ruské území, významně pomáhá s technologií a v některých případech dokonce i se založením samotných firem na výrobu.
Drony se vyrábí ze dřeva „jako nábytek“
Novináři z britské sítě mluvili například se spoluzakladatelem firmy Terminal Autonomy, která má za měsíc vyrábět víc jak sto dronů AQ400 nazývaných „Kosa“ s doletem až 750 kilometrů a stovky menších dronů AQ100 „Bajonet“ s dostřelem asi 150 kilometrů.
Firmu podle BBC zakládal bývalý inženýr australské armády jménem Francisco Serra-Martins spolu s ukrajinským partnerem, který měl finanční podporu od USA. Firma podle Martinse není starší než 18 měsíců a nyní už patří ke třem největším výrobnám ve svém oboru na celé Ukrajině.
Zprávy z bojiště
Rusové v Doněcké oblasti útočí bez ustání a ukrajinská obrana zažívá jeden neúspěch za druhým. Naopak v Kurské oblasti se ruská armáda stále nepustila do protiútoku, přesunuje tam ale další a další posily.
Zmiňované druhy dronů se vyrábí ze dřeva v bývalých továrnách na nábytek. Jejich výroba je díky tomu rychlá a levná. „Trup trvá vyrobit asi hodinu a dostat do něj elektronické vnitřnosti, motor a výbušninu, zabere jen 30 minut,“ uvádí BBC.
„Je to v podstatě létající nábytek. Skládáme ho jako Ikea,“ řekl Martins britské stanici.
Západní firma pomáhá s naváděním
Jednou ze západních firem zapojených do procesu je podle BBC americká společnost Palantir specializující se na analýzu velkých objemů dat a vývoj softwaru.
„Britští inženýři ze společnosti Palantir ve spolupráci s ukrajinskými kolegy vytvořili program, který generuje mapu nejlepších cest, kterými lze dosáhnout cíle. Palantir uvádí, že není součástí samotných misí, ale pomohl vycvičit víc jak tisíc Ukrajinců v ovládání tohoto softwaru,“ uvádí BBC.
Provádění samotných útoků mají podle stanice na starosti ukrajinské zpravodajské služby, které se o informace nedělí. Od ostatních zdrojů se ale BBC podařilo zjistit, že drony ani na dálku neřídí žádný pilot, ale umělá inteligence hledající si cestu na základě vizuálního určení polohy a překážek. Tato strategie byla zásadní, protože omezuje účinnost ruského elektronického boje (rušičky většinou fungují tak, že přeruší spojení s pilotem).
Drony na cíle podle zdrojů útočí vždy ve vyšším počtu, aby mohly zahltit protivzdušnou obranu (údajně až 60 kusů naráz) a do akce jsou vysílány většinou v noci. K cíli se dostane jen asi 10 % z nich.
Jsou ale levné a Ukrajině se vyplatí je posílat, i kdyby měly jen donutit Rusko vyplýtvat munici do protivzdušné obrany.
Podobnou strategii ostatně využívá i Rusko proti Ukrajině s podstatně většími a výkonnějšími íránskými drony Šahíd. Ty jsou sice řádově dražší než výše zmíněné ukrajinské stroje, ale dokážou napáchat větší škody na větší vzdálenost a zároveň jsou pořád levnější než balistické rakety a střely s plochou dráhou letu nebo munice do pokročilých systémů protivzdušné obrany.
Dodejme, že Ukrajina samozřejmě využívá mnohem širší paletu dronů než popsané AQ400 a AQ100. Zatím jich bylo rozpoznáno nejméně kolem dvaceti a zahrnují například i upravená ultralehká letadla letící bez pilota a s náloží na palubě.
Cílem jsou letecké základny a ropná infrastruktura
Martins tvrdí, že nové ukrajinské drony by s dalšími investicemi mohly „změnit poměr sil“ v celé válce.
Podle experta na technologie ve vojenském letectví Justina Bronka z britského think tanku RUSI zatím útoky drony s dlouhým doletem Rusku přináší spíš nepříjemné dilema při rozmísťování protivzdušné obrany a potíže s tím, že nemůže ochránit všechno.
Útoky podle experta také ukazují běžným Rusům, že „stát nemůže ochránit všechny a Rusko je zranitelné“. Jde také dosud v podstatě o jedinou zbraň proti ruským klouzavým bombám odpalovaným z letadel. „Donutilo to Rusko posunout letadla dál od hranic a snížit frekvencí útoků,“ napsala BBC s tím, že během posledních měsíců Ukrajina drony zasáhla nejméně pět ruských letišť.
Dalšími častými cíli jsou pak muniční sklady a velitelská stanoviště.
Podle Martinse se dá očekávat, že útoků na cíle v Rusku bude postupem času přibývat. „To, co vidíte teď, je nic v porovnání s tím, co uvidíte na konci tohoto roku,“ řekl bez dalších podrobností.
BBC k tomu dodala, že jedna nejmenovaná ukrajinská společnost jí potvrdila, že vyvíjí vlastní střelu s plochou dráhou letu, která má být nejméně desetkrát levnější než britská raketa Storm Shadow.