Vhled do nejhlubších útoků Kyjeva: Drony vyrábí „jako nábytek“ s pomocí Západu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Britská BBC na základně informací od ukrajinských i západních firem zapojených do procesu výroby dronů s dlouhým doletem popsala, jakým způsobem Kyjev získává prostředky k útokům na cíle hluboko v Rusku, které v posledních měsících často podniká. Článek odhaluje zejména přibližnou kapacitu výroby a také úroveň zapojení západních spojenců.

Vyplývá z něj, že na Ukrajině vznikají „stovky dronů“ dlouhého doletu měsíčně. Západ, který jinak Ukrajině nadále odmítá poskytnout dalekonosné zbraně pro útoky na ruské území, významně pomáhá s technologií a v některých případech dokonce i se založením samotných firem na výrobu.

Novináři z britské sítě mluvili například se spoluzakladatelem firmy Terminal Autonomy, která má za měsíc vyrábět víc jak sto dronů AQ400 nazývaných „Kosa“ s doletem až 750 kilometrů a stovky menších dronů AQ100 „Bajonet“ s dostřelem asi 150 kilometrů.

Firmu podle BBC zakládal bývalý inženýr australské armády jménem Francisco Serra-Martins spolu s ukrajinským partnerem, který měl finanční podporu od USA. Firma podle Martinse není starší než 18 měsíců a nyní už patří ke třem největším výrobnám ve svém oboru na celé Ukrajině.

Zmiňované druhy dronů se vyrábí ze dřeva v bývalých továrnách na nábytek. Jejich výroba je díky tomu rychlá a levná. „Trup trvá vyrobit asi hodinu a dostat do něj elektronické vnitřnosti, motor a výbušninu, zabere jen 30 minut,“ uvádí BBC.

„Je to v podstatě létající nábytek. Skládáme ho jako Ikea,“ řekl Martins britské stanici.

Jednou ze západních firem zapojených do procesu je podle BBC americká společnost Palantir specializující se na analýzu velkých objemů dat a vývoj softwaru.

„Britští inženýři ze společnosti Palantir ve spolupráci s ukrajinskými kolegy vytvořili program, který generuje mapu nejlepších cest, kterými lze dosáhnout cíle. Palantir uvádí, že není součástí samotných misí, ale pomohl vycvičit víc jak tisíc Ukrajinců v ovládání tohoto softwaru,“ uvádí BBC.

Provádění samotných útoků mají podle stanice na starosti ukrajinské zpravodajské služby, které se o informace nedělí. Od ostatních zdrojů se ale BBC podařilo zjistit, že drony ani na dálku neřídí žádný pilot, ale umělá inteligence hledající si cestu na základě vizuálního určení polohy a překážek. Tato strategie byla zásadní, protože omezuje účinnost ruského elektronického boje (rušičky většinou fungují tak, že přeruší spojení s pilotem).

Drony na cíle podle zdrojů útočí vždy ve vyšším počtu, aby mohly zahltit protivzdušnou obranu (údajně až 60 kusů naráz) a do akce jsou vysílány většinou v noci. K cíli se dostane jen asi 10 % z nich.

Jsou ale levné a Ukrajině se vyplatí je posílat, i kdyby měly jen donutit Rusko vyplýtvat munici do protivzdušné obrany.

Podobnou strategii ostatně využívá i Rusko proti Ukrajině s podstatně většími a výkonnějšími íránskými drony Šahíd. Ty jsou sice řádově dražší než výše zmíněné ukrajinské stroje, ale dokážou napáchat větší škody na větší vzdálenost a zároveň jsou pořád levnější než balistické rakety a střely s plochou dráhou letu nebo munice do pokročilých systémů protivzdušné obrany.

Dodejme, že Ukrajina samozřejmě využívá mnohem širší paletu dronů než popsané AQ400 a AQ100. Zatím jich bylo rozpoznáno nejméně kolem dvaceti a zahrnují například i upravená ultralehká letadla letící bez pilota a s náloží na palubě.

Martins tvrdí, že nové ukrajinské drony by s dalšími investicemi mohly „změnit poměr sil“ v celé válce.

Podle experta na technologie ve vojenském letectví Justina Bronka z britského think tanku RUSI zatím útoky drony s dlouhým doletem Rusku přináší spíš nepříjemné dilema při rozmísťování protivzdušné obrany a potíže s tím, že nemůže ochránit všechno.

Útoky podle experta také ukazují běžným Rusům, že „stát nemůže ochránit všechny a Rusko je zranitelné“. Jde také dosud v podstatě o jedinou zbraň proti ruským klouzavým bombám odpalovaným z letadel. „Donutilo to Rusko posunout letadla dál od hranic a snížit frekvencí útoků,“ napsala BBC s tím, že během posledních měsíců Ukrajina drony zasáhla nejméně pět ruských letišť.

Dalšími častými cíli jsou pak muniční sklady a velitelská stanoviště.

Podle Martinse se dá očekávat, že útoků na cíle v Rusku bude postupem času přibývat. „To, co vidíte teď, je nic v porovnání s tím, co uvidíte na konci tohoto roku,“ řekl bez dalších podrobností.

BBC k tomu dodala, že jedna nejmenovaná ukrajinská společnost jí potvrdila, že vyvíjí vlastní střelu s plochou dráhou letu, která má být nejméně desetkrát levnější než britská raketa Storm Shadow.