Věznice v područí gangů. Krvavé vzpoury v Ekvádoru střídají i ohňostroje

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Sedmnáctimilionový Ekvádor má vězeňský systém, který má kapacitu pro přibližně 30 000 osob. V 53 státních káznicích ale bylo k minulému měsíci přibližně 35 000 trestanců.

Od února 2021 v ekvádorských věznicích přišlo o život již přes 400 lidí, a to zejména v potyčkách mezi soupeřícími zločineckými drogovými kartely. Ke střetům ve věznicích dochází se znepokojivou četností, pro Ekvádor je to vážný bezpečnostní problém.

Vládnoucí pravicová vláda obviňuje z krize gangy, které bojují o kontrolu nad drogovým trhem. Organizace na ochranu lidských práv nicméně zdůrazňují, že základními příčinami toho, proč kriminalita a násilí v ekvádorských vězeních bují, jsou přelidněnost, nedbalost úřadů a absence prevence kriminality.

„Stát do věznic prakticky nemá přístup. Věznice jsou odrazem toho, co se děje v zemi, v tom smyslu, že v Ekvádoru dochází k všeobecnému institucionálnímu kolapsu,“ prohlásila ekvádorská právnička Miriam Estrada-Castillová pro web Deutsche Welle (DW).

Například na začátku října zemřelo nejméně 15 lidí a 21 dalších bylo zraněno při střetu ve věznici Cotopaxi v městě Latacunga v centrální části Ekvádoru. I v tomto případě na sebe zaútočily konkurenční drogové gangy, tvrdí Národní služba komplexní péče o dospělé osoby zbavené svobody (SNAI), státní agentura odpovědná za ekvádorské věznice.

Boje podle SNAI vypukly v důsledku útoku na drogového bosse Leandra Antonia Norera, kterému se přezdívá „El Patron“. Ten při vzpouře zemřel. Po potvrzení jeho smrti se ve věznici Cotopaxi rozhořela další vzpoura, tu už ale příslušníci policie a armády dokázali potlačit.

Cotopaxi, které se nachází 80 kilometrů jižně od hlavního města Quito, je jednou z největších věznic v zemi a uvnitř je umístěno přibližně 4300 vězňů. Dva masakry tam zaznamenali i v roce 2021. V červenci tam při nepokojích zemřelo 22 vězňů a desítky lidí byly zraněny.

Fernando Carrión z ekvádorské Latinskoamerické fakulty sociálních věd (FLACSO) se domnívá, že je třeba si uvědomit strategickou polohu Ekvádoru mezi dvěma „drogovými velmocemi“.

„Peru během tří let zdvojnásobilo produkci kokainu. V Kolumbii se produkce mezitím zvýšila o 30 procent,“ uvedl pro DW s tím, že velká část objemu drogového trhu z obou zemí putuje na mezinárodní trhy právě přes Ekvádor.

Jeho slova potvrzuje i fakt, že v loňském roce ekvádorská policie zabavila rekordních 190 tun drog, převážně kokainu. Napsal to web BBC Mundo. Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) uvedl, že Ekvádor se stal zemí s třetím nejvyšším počtem zabavených drog na světě, hned po Kolumbii a Spojených státech.

Počty úmrtí v ekvádorských věznicích souvisí i s dalším jevem. „Před čtyřmi nebo pěti lety se změnila logika vztahů globálních kartelů s místními skupinami, ať už jde o kartel Sinaloa, 'Ndranghetu, First Capital Command, nebo jiné,“ řekl Carrión.

Dříve tyto zločinecké organizace platily za služby místních skupin penězi, nyní to dělají za pomoci drog. „Je to podstatná změna, protože nutí tyto skupiny, aby tyto látky uvedly na místní trh. Aby byly gangy úspěšné, musí zlepšit své struktury a organizaci. To vede k násilným konfliktům, gangy bojují o prostor, o území, o vazby na mezinárodní skupiny,“ vysvětlil.

Takové boje se vedou i uvnitř věznic. „Lidé tam nejsou zařazováni podle toho, jaký trestný čin spáchali, ale podle toho, zda jsou spřízněni s nějakým gangem nebo zločineckou skupinou. Nejsložitějším případem je věznice Litoral nedaleko Guayaquilu, kde je 12 bloků. V každém z nich má jedna z těchto skupin převahu. Když se pak pokusí tyto lidi přemístit, vypuknou nepokoje,“ uvedl analytik z FLACSO.

Právě Litoral je vůbec největším a nejstřeženějším vězením v zemi. Zatím poslední vzpouru tam hlásili na začátku října. Nepokoje měly za následek smrt nejméně 13 vězňů a zranění nejméně 11 vězňů a policistů. Podle místního listu El Comercio byla během vzpoury z věznice slyšet střelba, až 5 příslušníků vězeňské služby bylo postřeleno.

Věznice Litoral je stejně jako ostatní káznice v zemi přeplněná, třeba loni kapacitu překračovala až dvojnásobně, a navíc nemá dostatek personálu.

Násilnosti, které se tam odehrály v loňském září, byly vůbec největší v historii Ekvádoru. Vyžádaly si životy nejméně 125 vězňů a kolem 80 jich bylo těžce zraněno. K potlačení nepokojů tehdy bylo potřeba více než 900 příslušníků policie a armády. Další krvavá vzpoura následovala o dva měsíce později. Zahynulo 65 vězňů, některé našli s useknutou hlavou.

Že si vězni ve městě Guayaquil mohou dělat, co se jim zlíbí, dokládá i video z Twitteru, podle nějž se tam v jiné, menší věznici konala oslava s hudbou a ohňostroji, kterou zřejmě spoluvězni uspořádali k narozeninám šéfovi místního zločineckého gangu. Ten si tam odpykává trest za vraždu. Ekvádorská správa věznic posléze suspendovala vedení káznice.

Kartely v Ekvádoru mají velkou moc. S tím se pojí i to, že letošní rok se stal v Ekvádoru vůbec nejnásilnějším. Míra násilných úmrtí v zemi vzrostla z 13,89 na 100 000 obyvatel v roce 2021 na 15,48 v letošním roce.

Proč tedy Ekvádor nedokáže situaci zvládnout? Ekvádorská právnička Miriam Estrada-Castillová pro web Deutsche Welle uvedla hned několik důvodů.

„Prvním je korupce, která prostupuje celým ekvádorským státem, od nejvyšších vládních úrovní. Druhým důvodem je nadměrné využívání vyšetřovací vazby, to je téměř středověká mentalita, kdy se vše řeší na základě trestních otázek. Třetím důvodem je chudoba,“ uvedla Estrada-Castillová s tím, že vláda tváří v tvář těmto problémům nekoná tak, jak má.

Prozatím úřady navrhují navýšit počet vězeňských dozorců a vybavit věznice skenery a dohledovými centry. Estrada-Castillová však pochybuje, že jde čistě o problém policejních zdrojů. Podle jejího názoru musí být řešení zaměřeno na „hlubiny ekvádorské společnosti, která je zcela zkorumpovaná a zhroucená“.

Zločinecké kartely podle zmíněného experta Carrióna nakládají s velkými penězi. Své operace se nebojí řídit přímo z útrob ekvádorských věznic. „Vězeňský systém má uvnitř více prostředků, než kolik do něj investovala sama národní vláda. Vláda musí výrazně investovat do vězeňského systému a do systému národní bezpečnosti,“ zdůraznil Carrión.

Kvůli krizi uvnitř věznic ostře kritizují ekvádorskou státní policii a vězeňské orgány i aktivisté za lidská práva. Ekvádorec Fernando Bastias Robayo uvedl, že místní policie je za masakry ve věznicích přímo odpovědná. „Ve věznicích jsou lidé zabíjeni se svolením státu, zatímco jsou jejich příbuzní venku utlačováni,“ napsal na Twitteru.

Policii kritizoval také profesor Ramiro Avila Santamaría, který působí v oblasti kriminálního práva. Ten uvedl, že „uvnitř věznic ekvádorská národní policie nezasahuje. Mimo věznice potlačuje práva příbuzných vězňů a obránců lidských práv. Tato země se zbláznila“.

Mezi místními se objevuje řada nápadů, které by měly se zdánlivě bezvýchodnou situací pomoci. Třeba to, že by vězni měli být striktně děleni podle míry provinění.

„Měli by také zavést přísnější pravidla pro vězeňské dozorce. K velkým nepokojům by nedocházelo, kdyby lidé neměli zbraně, drogy a další výhody, které jsou v naší zemi pro gangy bohužel typické,“ uvedl pro web El Universo policejní velitel Víctor Zárate.