Věznice Olenivka je ruský koncentrák. Vyšetřete to, žádá Kyjev

Věznice Olenivka je od roku 2014 pod kontrolou ruských úřadů v Doněcku a podmínky v ní jsou podle výpovědí bývalých vězňů a zajatců mimořádně tristní.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak včera požádal Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK), aby do tří dnů vyslal do Olenivky v Doněcké oblasti misi. „Už prostě nemůžeme ztrácet čas. V sázce jsou lidské životy,“ napsal na Twitteru.

Není to poprvé, co Ukrajina vyvíjí tlak na mezinárodní organizace, aby vyšetřily, co se ve věznici děje. Jermak uvedl, že tuto otázku znovu nastolil během videokonference se zástupci MVČK a dalších mezinárodních organizací.

Podle Reuters dal Jermak MVČK ultimátum, aby misi zahájil do tří dnů, jinak to kyjevské úřady udělají samy. „Pokud se do tří dnů žádná mise neuskuteční, vyhrazujeme si jako suverénní stát právo využít všechny dostupné mechanismy,“ napsal Jermak.

„Ukrajina… přispěje k této misi všemi možnými způsoby. Dnes se ve středu Evropy bohužel každou minutu a každou hodinu dějí žalostné věci, opět existují koncentrační tábory a není možné o tom mlčet,“ uvedl na Telegramu a dodal, že nechápe, proč se mise na vyšetření toho, co se v Olenivce děje, ještě neuskutečnila.

Misi by podle Jermaka MVČK měl vyslat „i v případě, že do té doby nedostane od Ruska žádné potvrzení.“ Zda k tomu nakonec dojde, se můžeme jen dohadovat. „A jsme si jisti, že Rusko nemá zájem na tom, aby se pravda ukázala,“ dodal Jermak.

Dne 30. července pozdě večer Rusko prohlásilo, že zástupce MVČK a OSN na místo vpustí, MVČK ale už tehdy ř, že neobdržel ani pozvání, ani odpověď na vlastní žádost o možnost návštěvy.

Prezident Volodymyr Zelenskyj se k výzvám připojil a obvinil MVČK z nečinnosti s tím, že organizace má „povinnosti především morálního charakteru“. „Domnívám se, že Mezinárodní výbor Červeného kříže není klubem s výsadami, kde člověk dostává plat a užívá si života,“ řekl ve svém nočním projevu.

Mise do vězeňského tábora by podle Zelenského mohla být podobná misi Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která v srpnu navštívila Ruskem okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu.

„Olenivka je koncentrační tábor, kde jsou drženi naši váleční zajatci. Musí k nim být zajištěn přístup, jak bylo dohodnuto. Červený kříž to může zajistit. Ale musíte se snažit, aby se to skutečně stalo. Ukrajina je připravena to umožnit,“ řekl Zelenskyj.

Generální ředitel MVČK Robert Mardini uvedl, že s ruskými úřady o přístupu do Olenivky organizace jednala, ale nakonec jí to bylo odepřeno. „Každý den vyjednáváme o plném přístupu ke všem válečným zajatcům,“ řekl novinářům. „Je jednoznačnou a absolutní povinností obou stran (v konfliktu) umožnit MVČK přístup ke všem válečným zajatcům.“

V červenci v táboře zahynuly desítky ukrajinských vězňů, mezi něž patřili především vojáci z komplexu Azovstal. Podle nepotvrzených informací ve věznici tehdy zahynulo až 53 ukrajinských válečných zajatců a 75 bylo zraněno.

K tragédii došlo při explozích a požáru, z čehož se obě strany obviňovaly navzájem. Kyjev uvedl, že ruská armáda na věznici zaútočila s cílem zničit důkazy o mučení a zabíjení, Moskva poukázala na ukrajinské rakety. Bez nezávislého vyšetřování však viník zůstává neznámý.

Separatisté ze samozvané Doněcké lidové republiky, která je pod ruskou kontrolou, tehdy tvrdili, že na věznici zaútočili Ukrajinci systémem HIMARS. Ruská státní agentura Ria Novosti dokonce zveřejnila video, jež ukazuje části raket HIMARS údajně nalezené v troskách věznice. Ve videu však chybí kontext či důkazy.

Ruská tvrzení podpořil i herec Steven Seagal, který se v roce 2018 stal zvláštním představitelem ruského ministerstva zahraničí. Ve věznici osobně byl se zaměstnanci státního ruského média TVZvezda. „Tady zasáhly HIMARS, 50 lidí bylo zabito, dalších 70 bylo zraněno. Rozhodně to vypadá jako raketa,“ řekl Seagal.

Kyjev podobné „argumenty“ odmítl jako podvrhy a jednoznačně z útoku obvinil Kreml.

Dostupné důkazy a svědectví pak přezkoumávaly nejrůznější organizace a média. Například stanice CNN dospěla k závěru, že ruská verze událostí je nejspíš smyšlená. Televize provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před a po úderu a na práci forenzních a zbrojních expertů.

Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, napsala CNN. Slo spíše o „zápalné zařízení“, které někdo odpálil uvnitř vězeňského skladu. I proto na žádných záběrech nebylo vidět poškození okolních budov, které by rakety HIMARS nepochybně způsobily.

Nadto svědci vypověděli, že ruští strážci přemístili desítky ukrajinských válečných zajatců z hlavních cel do skladu, jenž se stal terčem útoku, jen několik dní před tragédií.

K podobnému závěru došel i americký think-tank Institut pro studium války (ISW). Ten uvedl, že ukrajinská verze je podle dostupných důkazů pravděpodobnější, protože charakter výbuchů neodpovídal úderu HIMARS. ISW ale zdůraznil, že prozatím nelze s jistotou říci, která strana je za útok zodpovědná.

Bílý dům v srpnu uvedl, že Rusko pracuje na zfalšování důkazů týkajících se masakru. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell z útoku obvinil Rusko a označil jej za „strašlivé zvěrstvo“ a „barbarský čin“.

Podobný postoj vyjádřili i představitelé Velké Británie nebo Estonska.

Ukrajinská tajná služba (SBU) také na svých webových stránkách tvrdí, že zachytila telefonické rozhovory, v nichž „ruští okupanti de facto potvrzují, že za výbuch v Olenivce nesou odpovědnost“. „Ani bojovníci samozvané Doněcké lidové republiky nevěří lžím ruské propagandy, že ostřelování nápravných zařízení v Olenivce provedla Ukrajina,“ napsala SBU. Rusko to popírá.

Ukrajina v úterý oznámila, že se jí podařilo vyjednat návrat desítek pozůstatků padlých ukrajinských vojáků, včetně vojáků zabitých ve věznici Olenivka. „Došlo k dalšímu transferu: 62 padlých hrdinů se vrátilo domů,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo odpovědné za území ovládané separatisty na sociálních sítích.