Článek
Soud v sibiřském Tomsku poslal na devět let do trestanecké kolonie opoziční političku Xeniji Fadějovovou. Někdejší šéfku tamního Navalného štábu a zastupitelku shledaly úřady vinnou z „extremismu“ v souvislosti s aktivitami spojenými s opozičníkem Alexejem Navalným.
Fadějevová byla jednou z malého počtu Navalného spolupracovníků, kteří se rozhodli zůstat v Rusku poté, co bylo jeho hnutí prohlášeno za „extremistické“ a za spolupráci s ním v důsledku nových ruských zákonů hrozily vysoké represe. Policie političku zadržela v prosinci 2021. Následně jí bylo uloženo domácí vězení. Od listopadu tohoto roku byla ve vazbě.
Šéf sítě Navalného štábů Leonid Volkov uvedl, že Fadějevovou už dříve nabádal k odjezdu z Ruska. „Napsala mi, že má strach, ale že je poslankyně a musí myslet na voliče, má svůj obvod, má odpovědnost - nemůže opustit své voliče a svou práci v Tomské městské dumě,“ řekl podle nezávislého serveru Meduza Volkov.
Soudy dříve poslaly do vězení také bývalou koordinátorku Navalného štábu v Ufě Liliju Čanyševovou a šéfa obdobného štábu v sibiřském Barnaulu Vadima Ostanina. Za extremismus byl letos v létě na 19 let odsouzen i sám Navalnyj, který byl v té době už ve vězení kvůli jiným dříve uloženým trestům.
Putinovi kritici za mřížemi
„Přiznávám vinu: Nepodařilo se mi přesvědčit dost lidí o tom, jak velkým nebezpečím pro svět je současný kremelský režim,“ řekl v závěrečné řeči ruský disident Vladimir Kara-Murza. V dubnu ho odsoudili k 25 letům vězení.
Alexej Navalnyj minulý rok dostal trest 9 let vězení za podvod a pohrdání soudem. Seznam Zprávy nabízejí aktualizovaný profil ruského opozičního předáka, původně vydaný v srpnu 2020, tedy v době, kdy byl otráven novičokem.
Právě osud opozičního předáka se stal v minulých týdnech předmětem diskuze poté, co jeho spolupracovníci postrádali jakékoliv zprávy o jeho stavu a místě, kde se nachází. V úterý však potvrdil na platformě X, že byl převezen do trestanecké kolonie za polárním kruhem.
Za důvod Navalného zmizení a přesunu považují jeho spolupracovníci blížící se prezidentské volby v Rusku, v nichž se nynější prezident Vladimir Putin bude ucházet o znovuzvolení.
Sedm let za čtení protiválečné poezie
S blížícími se volbami se totiž Kreml snaží o utužení přízně, zatímco sílí únava z války bez jasných vyhlídek na ukončení. Ještě více než dříve tak dbá na potlačení opozičních hlasů a vysoké tresty vysílají jasné signály.
Ve čtvrtek soud v Moskvě odsoudil dva básníky, kteří na veřejnosti recitovali protiválečnou poezii, k sedmi a pěti a půl letům vězení. Prokuratura obvinila umělce Arťoma Kamardina a Jegora Šťovbavova z diskreditace armády poté, co kritizovali „částečnou“ mobilizaci prostřednictvím čtení poezie na Triumfálním (dříve Majakovského) náměstí v Moskvě, které v minulosti sloužilo jako místo disidentských čtení a projevů.
Nejnovější události ukazují, že ruská represivní mašinerie nejeví známky zpomalení. Naopak jsou součástí rozšiřujících se politických represí, kdy jsou Rusové odsuzováni na základě stále absurdnějších a zmatených obvinění, shrnul deník The Washington Post.
Chystané prezidentské volby
Vlekoucí se válka na Ukrajině, pochod Vagnerovy skupiny na Moskvu a západní sankce komplikující život Rusů. Za poslední měsíce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi mohla podrazit nohy řada událostí.
Průzkumy mu nicméně i nadále přisuzují velkou podporu Rusů a s blížícími se prezidentskými volbami se nezdá, že by něco mohlo narušit všeobecně předpokládaný scénář: Tedy že v čele Ruska bude i po dalších šest let stát muž, který rozpoutal dobyvačnou a krvavou válku na Ukrajině.
Podle ruské skupiny pro ochranu práv Pervy Otdel bylo v roce 2023 vedeno 2,5 krát více případů velezrady než v předchozím roce. OVD-Info, další lidskoprávní skupina, zaznamenala 776 trestních řízení vedených proti občanům za protiválečné protesty nebo výroky od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
Krátce po začátku války totiž Kreml přijal zákony zakazující šíření „nepravdivých informací“ o armádě, čímž fakticky znemožnil jakékoli veřejné vyjádření o válce, které se odchyluje od oficiálního narativu.
I nenápadné projevy nesouhlasu se tak staly pro Rusy nebezpečnými. Minulý měsíc soud v Petrohradě odsoudil výtvarnici a hudebnici Alexandru Skočilenkovou k sedmi letům vězení poté, co nahradila několik cenovek v supermarketech slogany odsuzujícími válku.
Výrazné opoziční hlasy pak čelí ještě vyšším sazbám. V dubnu poslal ruský soud na 25 let do vězení novináře Vladimira Kara-Murzu, který býval koordinátorem opozičního hnutí Otevřené Rusko. To založil někdejší nejbohatší Rus a později vězeň režimu Michail Chodorkovskij, který dnes žije v exilu. Kara-Murza blízce spolupracoval i s opozičním vůdcem Borisem Němcovem, který byl zavražděn v roce 2015.
⚡Russia imprisons two poets for anti-war poetry reading.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) December 28, 2023
A Moscow court sentenced two men to prison for participating in a public reading of poems against the Russian invasion of Ukraine, Radio Free Europe / Radio Liberty reported on Dec. 28.https://t.co/V9hWW1W11P
Na podzim pak poslal soud v Moskvě na 22 let do vězení novináře Ivana Safronova, který byl obžalován kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou.
Specifickou vlnu protestů pak pro Kreml představují matky a manželky mobilizovaných vojáků, které stále častěji dávají najevo nespokojenost s podmínkami, jimž jejich blízcí čelí na frontě.
„Tvrdí o sobě, že jsou vlastenecké hnutí, které je loajální režimu. Nesnaží se o svrhnutí Putina. Ale přesto vyjadřují nesouhlas a zvedají nepříjemné otázky týkající se kompetencí ministerstva obrany a Kremlu,“ přiblížila dříve pro SZ odbornice na Rusko Jenny Mathersová z Aberystwythské univerzity ve Walesu.
Kromě zatýkání opozičních hlasů byla v zemi umlčena také nezávislá média a různé skupiny úřady zařadily na seznamy „zahraničních agentů“ a „nežádoucích organizací“.
