Článek
Většina Tchajwanců věří, že jejich zemi Čína v příštích pěti letech pravděpodobně nenapadne. Podle středečního průzkumu hlavního vojenského think-tanku ale považují Peking za vážnou hrozbu pro demokratický ostrov, píše agentura Reuters.
Čínská armáda během posledních pěti let výrazně zvýšila své aktivity v okolí Tchaj-wanu, který považuje za své území. Průzkum provedený minulý měsíc Institutem pro výzkum národní obrany a bezpečnosti (INDSR) ale ukázal, že 61 % lidí z 12 000 dotázaných považuje možnost, že by Čína v příštích pěti letech na ostrov zaútočila, za „nepravděpodobnou nebo velmi nepravděpodobnou“.
„Většina lidí si nemyslí, že se územní ambice Číny projeví v podobě útoku na Tchaj-wan,“ uvedla Christina Chenová, výzkumná pracovnice INDSR. Podle ní se obyvatelé Tchaj-wanu obávají i jiných čínských hrozeb, včetně vojenských cvičení a propagandistických kampaní.
Trnem v oku pro Čínu se stal i nový tchajwanský prezident Lai Ching-te. Lai, který se ujal úřadu v květnu po lednovém vítězství ve volbách, je Čínou označován za „separatistu“, protože on ani jeho vláda nesouhlasí s čínskými nároky na tchajwanské demokratické území.
„Většina lidí považuje čínské územní ambice za vážnou hrozbu,“ řekla Chenová. Výsledky průzkumu však představují kontrast k varování šéfa americké CIA, který loni uvedl, že čínský prezident Si Ťin-pching nařídil své armádě, aby byla připravena anektovat Tchaj-wan do roku 2027. „Tchajwanci si hrozbu uvědomují, ale zůstávají klidní a racionální,“ uvedl INDSR.
Výsledky průzkumu přicházejí v momentě, kdy se Čína opět ozývá. V úterý večer čínská vláda prohlásila, že prezident Lai stupňuje napětí se „zlověstnými úmysly“. O víkendu totiž odmítl fakt, že by měla být Čína mateřskou zemí Tchaj-wanu, se slovy, že je to „nemožné, protože má Tchaj-wan starší politické kořeny“, píše Reuters.
„Prezidentovy bludy o nezávislosti Tchaj-wanu jsou jen starým vínem v nové lahvi a opět odhalují jeho zatvrzelý postoj k nezávislosti Tchaj-wanu a jeho zlovolné záměry eskalovat nepřátelství a konfrontaci,“ uvedl čínský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu.
Reakce přišla dva dny před Laiovým čtvrtečním projevem v den státního svátku připomínajícího svržení poslední čínské dynastie v roce 1911 a vznik Čínské republiky. Podle tchajwanských představitelů na projev Čína pravděpodobně zareaguje zahájením vojenských cvičení.
