Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Rusko prochází ve stínu jím rozpoutané války na Ukrajině proměnou.
Ze země za poslední dva roky uprchla velká část liberálně smýšlejících lidí i intelektuálů a prezident Vladimir Putin se na ně nezdráhá opakovaně útočit. Elitu v jím přetvořené společnosti mají tvořit jiní.
Řeč je zejména o mužích, kteří se vyznamenali ve speciální vojenské operaci, jak Moskva agresi vůči sousední zemi označuje.
Není ovšem jisté, zda na lákavé vyhlídky v podobě vysokých finančních odměn, podpory státu a možnosti stát se novým ideálním Rusem vůbec kdy dosáhnou.
Výtah do vyšší třídy
Kreml řeší nedostatek mužů, které by mohl vyslat na frontu, dlouhodobě. Poté, co jím vyhlášená částečná mobilizace před dvěma lety vyvolala široké odsouzení společnosti a ze země prchly statisíce lidí, se dalším podobným krokům snaží za každou cenu vyhnout.
Zintenzivnil proto nábor smluvních a dobrovolných vojáků. A jelikož jich ruská armáda potřebuje stále více, vláda zvýšila platby. Muži ochotní zúčastnit se invaze na Ukrajinu tak nyní mohou vydělat mnohonásobek průměrné mzdy.
Podle všech finančních standardů nyní - minimálně na papíře - tvoří rostoucí „střední třídu“, která se snaží využít válku jako žebřík k prosperitě, jak koncem listopadu napsal server The Moscow Times.
Zda mohou navrátilci z fronty skutečně tvořit novou ekonomickou elitu, zatím zůstává otázkou.
Válka jim každopádně nabízí bezprecedentní příležitost k socioekonomickému pokroku, což je významný posun oproti prvním dvěma dekádám Putinovy vlády, kdy se pro odlehlé regiony zdály podobné nabídky nedosažitelné.
Kromě toho, že muži, kteří podepíší smlouvy o boji, dostávají spolu se svými rodinami velké finanční odměny, mají nárok na štědré státní výhody a přednostní vstup na univerzity.
Vojenští veteráni si navíc budou moci vzít hypotéky se zvýhodněnou sazbou v několika regionech, které většinou zahrnují okupovaná území Ukrajiny. Servisní pracovníci jsou také osvobozeni od placení daně z příjmu.
Otazníky nicméně visí nad tím, jak reálné je, že na slibované odměny dosáhnou, zejména když se vezme v potaz jejich nízká šance na přežití.
„Během několika týdnů máte 20procentní šanci, že budete zabiti nebo zraněni. Takže si myslím, že jak válka pokračuje, lidé si uvědomují, že existuje opravdu vysoké riziko nejen toho, že budou zabiti, ale také toho, že nebudou moci získat ty finanční odměny, protože je mnoho zdokumentovaných případů, kdy tomu tak bylo,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Jeremy Morris, etnograf se zaměřením na Rusko působící na dánské Aarhuské univerzitě.
Odborníci tvrdí, že současná strategie by měla Rusku alespoň prozatím pomoci vyhnout se dalšímu kolu mobilizace.
Vábení na vytvoření nové elity
Vedle snahy zaujmout penězi ale Kreml slibuje i něco dlouhodobějšího. Perspektivní kariéru a možnost stát se příslušníkem vyšší vrstvy.
Vladimir Putin loni v únoru prohlásil, že veteráni z Ukrajiny se stanou „novou elitou“. Podle jeho slov by bývalí frontoví vojáci měli zaujmout vedoucí pozice ve výchově mládeže a „být vůdci v regionech“.
Kreml tento koncept využívá nadále prostřednictvím televizní propagandy i dalších veřejných prohlášení. Dokonce za poslední roky vznikly i televizní pořady, které prezentují veterány v nejlepším světle a ukazují, jak jim služba v armádě zlepšila život.
Úřady se tak snaží, aby služba v armádě vypadala pro potenciální rekruty co nejatraktivněji, popsal pro server The Moscow Times politolog Abbas Galljamov, který dříve působil jako autor Putinových projevů.
Co se děje v ruských elitách?
Překvapivé jmenování Bělousova do čela ministerstva obrany podle listu Financial Times naznačuje, že Putin chce zásadně změnit způsob řešení své dva roky trvající invaze na Ukrajinu.
Podle vedoucího pracovníka think-tanku Carnegie Endowment Michaela Kofmana je po tomto otřesu „jasné, že ruské ekonomické elity si v této válce vedly mnohem lépe než elity vojenské“.
Podle odborníků jde pouze o další plané sliby. Několik stovek vysloužilců by mohlo mít šanci stát se regionálními nebo místními úředníky, jde ale o méně než procento ze statisíců, kteří za poslední dva a půl roku na Ukrajině bojovali.
Analytici kritičtí ke Kremlu tvrdí, že většina jmenovaných jsou figurkami s malou politickou vahou a že možnosti po návratu z války jsou pro vojáky ve skutečnosti omezené.
Ti, kterým se podařilo dostat k vyšším postům, mají jen málo společného s většinou smluvních vojáků, kteří se většinou hlásí kvůli finančnímu zisku, nebo s těmi odvedenými, kteří si běžně stěžují na velmi špatné zacházení.
Přesný socioekonomický profil dobrovolníků není znám, ale 80 procent z nich nemá vyšší vzdělání a značná část nově přijatých bojovníků je z nižší třídy a starší 40 let. Prostupnost do armády je navíc vzhledem k nedostatku mužů velká. Režim totiž válku prezentoval i jako způsob, jak se muži odsouzení za nejrůznější delikty mohou vykoupit.
Veteráni, kteří nemají žádné skutečné spojení s politiky, nakonec ovšem zůstanou jako nežádoucí a budou tvořit většinu budoucí společenské nespokojenosti, upozorňuje ruská investigativní novinářka Ksenia Kirillova.
Naverbovaní vězni se vrací domů
Bojujte s námi na ukrajinské frontě šest měsíců a budete osvobozeni, slibovala Vagnerova skupina ruským trestancům. Po půl roce se ti, kdo přežili, vrací domů s čistým trestním rejstříkem a nejasnou budoucností.
Ruští propagandisté zveřejnili záběry šéfa Vagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, jak propouští první várku bývalých vězňů, již výměnou za příslib svobody odešli bojovat na Ukrajinu.
Rusové jsou nespokojeni
Vykreslování zářné budoucnosti veteránů má podle expertů za cíl ukázat i běžným Rusům válku v lepším světle. To nicméně naráží na své limity vzhledem k tomu, že se nedaří brzdit dopady, které jednotlivci pociťují.
„Podpora obrazu veteránů ve společnosti má ideologicko-symbolický důvod. Myslím, že obecně většina lidí je nyní vůči válce poměrně cynická. Když se podíváme na průzkumy veřejného mínění, roste většina, která by si přála, aby se uzavřela mírovými jednáními, i kdyby to znamenalo, že Rusko nezíská významné zisky. Myslím si, že je to proto, že lidé jsou velmi nespokojeni nejen s demografickými, ale také s ekonomickými náklady,“ popisuje Morris.
Jak se ruská společnost přizpůsobuje válce
„Militarizace společnosti normalizuje myšlenku, že Rusko je vojenská země, kde jsou armáda a válka ústředním bodem existence v každodenním životě, a to jak pro elity, tak i nejnižší třídy,“ vysvětluje historik Ian Garner.
Jeho slova potvrzují nejnovější průzkumy nezávislé organizace Russian Field, podle kterých Rusové nevnímají válku proti Ukrajině jako prioritu. Pro její pokračování se vyslovilo jen 36 procent dotázaných. To je nejnižší podpora, jaká byla dosud zaznamenána, upozorňuje nezávislý ruský list Novaja Gazeta. Více než polovina Rusů by si pak přála zahájení mírových jednání.
Velká část společnosti navíc podle Morrise nevidí veterány tak, jak by si režim přál. Kvůli rozsáhlým ztrátám a vědomí, že stále rostou částky, které mají muže přesvědčit, panuje vůči nim spíše lítost.
„Jistě, existuje menšina, která se velmi silně ztotožňuje s poselstvími režimu, ale to je zhruba 15 až 20 procent populace. Většina, padesát až sedmdesát procent, řekl bych, cítí spíše sympatie a soucit s veterány než vzhlížení k nim,“ uzavírá expert.
