Vesmírný rozměr války. Rusko může rozpůlit ISS, samo by si zavařilo

Sankce uvalené na Moskvu by mohly podle ředitele ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrije Rogozina zničit spolupráci USA s Ruskem na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Rogozin ve čtvrtek večer na svém twitterovém profilu dokonce hrozil, že Rusko může vypnout motory a nechat ISS spadnout.

To se sice podle nedělní zprávy České astronomické společnosti (ČAS) stát nemůže. Zcela určitě se ale válka na Ukrajině do vesmíru promítne. Do jisté míry se to ostatně děje už nyní.

Roskosmos totiž už v sobotu oficiálně oznámil, že s okamžitou platností pozastavuje spolupráci s evropskými partnery při vypouštění ruských nosných raket Sojuz z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně a stahuje z místa všechny své pracovníky. Na ruských nosičích přitom odtud do vesmíru putovaly například družice Evropského navigačního systému Galileo. Dvě družice měly tímto způsobem z Kourou vzlétnout už na začátku dubna, což se pravděpodobně nestane, protože bude potřeba vyřešit náhradu za ruské nosiče.

Kromě Roskosmosu už rozhodně reagovala i Německá kosmická agentura DLR, která vypnula svůj dalekohled eROSITA na ruské sondě Spektr-RG. Podle odborníka na kosmonautiku Milana Halouska jde o hlavní ze dvou dalekohledů, o který se společná rusko-německá mise opírá. „Dá se říct, že nyní je tedy v podstatě paralyzovaná,“ řekl popularizátor kosmonautiky Seznam Zprávám.

Nejistý zůstává osud řady dalších misí a projektů.

Nejvýznamnější je právě ISS, čímž se vracíme ke zmiňované Rogozinově hrozbě. NASA na ni zatím nereagovala a tváří se, jako by ani nezazněla. Může jít o důsledek toho, že výhružka je podle všeho nesmyslná.

Podle Halouska ruský segment ISS sice skutečně slouží k udržování ISS na potřebné dráze a je reálně možné ho od stanice odpojit, ale ani v takovém případě by se ISS nikam nezřítila.

Slova o možném „nekontrolovatelném pádu pětisettunového objektu“ navíc zazněla od Rogozina, což není to samé, jako kdyby zazněla přímo od Roskosmosu. „Proslovy Dmitrije Rogozina jsou kapitola sama pro sebe, pokud jeho vyjádření není na stránkách Roskosmosu, nikdo to nebere moc vážně,“ podotkl Halousek a připomněl Rogozinovu výhružku z roku 2014, kdy Američanům vzkazoval, že jejich astronauti budou asi muset na ISS cestovat skokem z trampolíny. Reagoval tak na vyhlášení sankcí proti Rusku a narážel na to, že USA byly v té době v oblasti dopravy lidí do vesmíru na Rusku opravdu závislé.

Halousek ve zprávě České astronomické společnosti uvádí, že financování ISS, kterou provozuje společně USA (NASA), Rusko (Roskosmos), Evropa (ESA), Japonsko (JAXA) a Kanada (CSA), je momentálně smluvně dohodnuto do roku 2024 a nejlepší možnost by samozřejmě byla, kdyby všechno zůstalo při starém.

Roskosmos se nicméně může rozhodnout z mise odejít. Pro takový případ se podle odborníka nabízejí dva možné scénáře.

Jednoduchý, ale zároveň nepravděpodobný způsob řešení by spočíval v tom, že by Rusko na ISS vyklidilo pole a nechalo ji k dispozici ostatním. Vzhledem k tomu, jak je situace vyhrocená, je však pravděpodobnější komplikovanější varianta. Ta by spočívala v rozdělení ISS na dvě samostatné orbitální stanice. Jejich samostatná funkčnost by podle Halouska byla sice „asi hodně komplikovaná“, ale ne nemožná.

Halousek zdůraznil, že i kdyby se od ISS odpojila ruská část, sloužící hlavně k udržování stanice na oběžné dráze pomocí motorů ruských připojených modulů, sestoupání zbytku ISS na nebezpečnou hranici by trvalo několik měsíců. Úpravy dráhy by mezitím bylo možné provést pomocí motorů nákladních lodí, čemuž mimochodem momentálně vůbec nic nebrání. Od minulého pondělí tam totiž kotví loď Cygnus NG-17, která byla na korekci dráhy ISS testována už před několika lety. Načasování je tak nápadné, že ho podle Halouska těžko považovat za náhodu, což naznačuje, že se s takovou situací dopředu počítalo.

Velké problémy by naopak musel řešit ruský segment. Ten by totiž s odpojením od mezinárodní části přišel o drtivou většinu zdrojů energie a silové setrvačníky, které slouží ke stabilizaci ISS v prostoru. A právě stabilizace by byla podle Halouska nejspíš nevětší problém. „Ruská část by přišla o setrvačníky a začala by se ve vesmíru převalovat. Aby se tomu předešlo, muselo by se nepřetržitě dorovnávat pomocí zážehu motoru,“ řekl odborník a dodal, že by to bylo „nepředstavitelně složité a náročné“ na palivo a právě i energii, které by měli Rusové už tak málo.

Pokud by tedy k rozdělení ISS skutečně došlo, měla by problém především ruská strana, jejíž segment by podle zprávy ČAS dokonce ani nemusel být samostatně provozuschopný.

Spolupráce Roskosmosu a západních kosmických agentur ale nekončí na ISS. V pondělí začalo jednání ESA s Roskosmosem o osudu velké mise ExoMars 2022. V jejím rámci má už letos v září k rudé planetě odstartovat z Bajkonuru ruská nosná raketa s ruským přistávacím modulem a evropským planetárním vozítkem Rosalind Franklin.

ESA v pondělí odpoledne uvedla, že dodržení termínu startu není pravděpodobné.

Kromě toho se agrese Moskvy na Ukrajině velmi pravděpodobně dotkne i připravované ruské planetární sondy Verenda-D, která má cestovat k planetě Venuši a s Ruskem na ní mají spolupracovat i vědci z USA. Šéf Roskosmosu Rogozin už v sobotu na svůj twitter napsal, že spolupráce je nevhodná a bude okamžitě ukončena.

Potenciální ranou pro ruský raketový sektor by mohla podle ČAS být i ztráta významného zahraničního zákazníka, kterým je britský satelitní operátor OneWeb. Ten služby nosných raket Sojuz využívá k budování sítě vysokorychlostního širokopásmového internetu.

„Zatím šeptem“ se podle Halouska začíná mluvit i o možné další eskalaci konfliktu v podobě „kosmické války“, kdy by si Rusko a další světové mocnosti začaly vzájemně rušit nebo vypínat špionážní a GPS družice. To se nezdá být pravděpodobné.

Vypnutí cizí družice by totiž bylo de facto srovnatelné s aktivním zapojením do konfliktu na Zemi.

Do série vesmírných přesahů války na Ukrajině se v sobotu večer přidala i zpráva od amerického miliardáře Elona Muska, který oznámil, že na Ukrajině už je dostupný internet ze satelitů Starlink od firmy SpaceX.

Tato firma je mimochodem spojená i s historickým milníkem, bez kterého by rozložení sil v tomto vesmírném sporu vypadalo úplně jinak. Teprve před necelými dvěma lety totiž do kosmu vzlétla Muskova loď Crew Dragon s astronauty na palubě. Do té doby byla od roku 2011, kdy skončil program amerických raketoplánů, NASA s dopravou svých astronautů závislá na ruských nosných raketách startujících z ruského kosmodromu.

„V době mezi lety 2011 a prvním startem Dragonu by mělo Rusko samozřejmě mnohem lepší vyjednávací pozici. Američané na něm byli plně závislí, byla by to úplně jiná situace a my bychom se dnes bavili o úplně něčem jiném,“ připomněl Halousek.

Momentálně ale už Roskosmos takový trumf nemá a jak píše server Ars Technica, jeho budoucnost vypadá „dost bezútěšně“. V posledních letech totiž ruský raketový sektor přišel kvůli osamostatnění NASA o značnou část financí a v rozpočtu docházelo k značným škrtům.

Na otázku, zda by pro Rusko v případě rozpojení ISS vůbec dávalo smysl vynakládat velké úsilí na zachování svého segmentu, když už plánuje vlastní novou orbitální stanici, Halousek odpověděl, že si to nedovede představit. „Kosmonautika byla pro Rusko vždycky top. Neumím si představit, že by s odchodem z ISS ztratili v podstatě veškerou pilotovanou kosmonautiku. Oni nemají kam jinam létat. To si nemohou dovolit,“ uzavřel Halousek.