Článek
Redakce Seznam Zpráv publikovala ve čtvrtek zjištění svých reportérů z Kyjeva, že ukrajinský dobrovolnický prapor Zakarpatská Síč viní dva české bojovníky ve svých řadách z hluboce nemorálního jednání (více zde).
„Policie a naši vojáci zjistili, že vaši chlapi z Česka u sebe měli věci, které kradli z domů, kde v Irpini byli. Nevíme, kde ty věci ukradli, ale bojovali v Irpini, což znamená, že tyto věci pochází od civilistů,“ sdělila reportérům mluvčí praporu. „Měli s sebou dokonce i ukradené věci chlapců z našeho praporu, se kterými tam bojovali.“
Čechy odvezlo komando praporu k výslechu, který trval téměř 24 hodin. Nakonec byli propuštěni bez toho, aby vůči nim bylo vzneseno obvinění.
Redakce oba bojovníky zná. Jedná se o Filipa a Daniela, které Zakarpatská Síč nasadila v Irpini, Hostomelu i Buči. Po svém propuštění souhlasili, že poskytnou na kameru svou verzi příběhu.
V rozhovoru, který si můžete pustit v úvodním videu, do detailu popisují, co se podle nich stalo.
„Přijeli jsme bez věcí – byla nám slíbena spousta věcí. Ale chápu, že nebylo dost vybavení, co by člověk potřeboval,“ popisuje Daniel. „Když jsme dorazili na pozice, měli jsme si zařídit svoje bydlení. Svoji díru, abychom přežili. Místo, kam se můžeme vracet, když se střídáme na pal. postech (palebné postavení, pozn. red.) Spousta lidí neměla ani teplé oblečení, měli civilní džíny a tak. Zeptali jsme se, co teda můžeme. Řekli nám: Co si najdete, co vám budete vyhovovat, to si můžete vzít. Zvlášť na první bázi, než jsme se přesunuli dál, bylo spousta věcí, co tam zanechali ostatní (bojovníci, pozn. red.), co šli už dál. Tam si každý vzal, co potřeboval. Když já neměl kalhoty, vzal jsem si kalhoty, on neměl bundu, vzal si bundu. Někdo si rozdrbal boty, tak si vzal boty; tam to takhle fungovalo,“ popisuje Daniel.
Do Irpině se Češi dostali zhruba patnáctý den boje. „Ty baráky už měly vypáčené dveře, vymlácená okna. Některé baráky už ani nestály, protože je zasáhla šiška. Něco stálo jenom z půlky. Takže jsi šel do baráku a ten byl prázdný. Tam nebyly osobní věci, nic. Ani kartáček na zuby, pasta, baterka, telefon, nic. Trezory otevřené. V každém baráku trezory a trezory násilně otevřené. Takže to musely otevřít ukrajinské síly. Ne armádní, tomu nevěřím. Armáda jako taková respektuje pravidla války. Ale ty různé bataliony, teritoriální obrany – ty si dělají, co chtějí. Oni si tím platí své účty,“ domnívá se Filip.
Zadrženi byli dva dny poté, co praporu oznámili, že chtějí odjet. Což se podle jejich vyjádření velení nelíbilo. Komando Zakarpatské Síče si došlo nejprve pro Daniela, poté pro Filipa.
„Našli u mě nějaké věci, jako byla vojenská čepice. Maličkosti, co ani nemají hodnotu, z oblečení špendlíčky do vesty,“ popisuje Daniel.
A Filip doplňuje: „Věci, ze kterých mě obvinili, věci, co u mě údajně našli, ani nebyly moje. Za prvé jsem o nich nevěděl, v životě jsem je neviděl. Neznám normálního člověka, který si z válečné zóny přiveze kravatu a motýlka, to jako sorry.“
Oba pak na střídačku líčí, co zažili během výslechu. „Když mě tam přivezli, bylo tam šest až osm lidí. Něco na mě řvali. Pak si zakrývali hlavu, oči. A jeden nabil, namířil a vystřelil. Samozřejmě s prázdným. To byl nepříjemný pocit, kdy už jsem čekal kulku,“ svěřil se Daniel.
„Nebyl to policejní zákrok, byl to armádní zákrok, byl to zákrok čistě toho odboje. Myslím si, že to byl nás pošpinit, nějak nás tu nechat. Oba dva jsme bez osobních věcí, já jsem bez pasu. Všechno nám sebrali. Za mě osobně? Byla to ušitá bouda,“ tvrdí Filip.
Podrobnosti v úvodním videu.
