Venezuela si chce urvat kus Guyany. Může se to jakkoli vymknout, říká expert

Mezi Guyanou a Venezuelou eskaluje spor o území Essequibo a jeho ropné bohatství. Zatímco Guyana se díky zásobám nerostných surovin, zejména ropě, objeveným v této oblasti ekonomicky rozvíjí, Venezuela se nadále potácí v dlouhodobé hospodářské krizi.

Venezuelský režim Nicolase Madura se teď rozhodl region získat pro sebe. O Essequibo se přitom s Guyanou přou desítky let. V nedělním pochybném referendu jeho připojení podle oficiálních výsledků podpořila drtivá většina hlasujících Venezuelanů.

Co přesně tím Caracas sleduje, není zcela jasné. Může jít jen o vzkaz dovnitř země a snahu režimu pevnit svou pozici, ale v regionu zaznívaly i obavy z vojenské eskalace.

„Situace se může vymknout všemi způsoby. Aktuálně sledujeme v Latinské Americe to, co už dlouho ne,“ poukazuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy politolog Jaroslav Bílek, který se specializuje na Latinskou Ameriku, z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Víc než válka podle něj hrozí, že Venezuela území obsadí a nenajde se nikdo, kdo ji vyžene. Ke konfliktu ala nakonec ani dojít nemusí.

Co se mezi Venezuelou a Guyanou aktuálně odehrává?

Otázkou spíše je, co se děje ve Venezuele, která se rozhodla s ohledem na standardy mezinárodního fungování netradičně a vyhlásila referendum, zda její občané souhlasí s tím, že se pokusí získat území cizího státu.

Referendum se odehrálo v neděli a Venezuelané podpořili připojení části Guyany? Co na něj říkáte?

Skutečnost, že se událo, mě překvapila, myslím, že ho nikdo nečekal. Nutno ale zdůraznit, že reálně nevíme, kolik lidí přišlo hlasovat a ani jak hlasovali. Víme jen to, co deklaruje vláda a existují pochybnosti, zda tomu věřit.

Caracas říká, že k referendu přišlo přes deset milionů voličů, což představuje zásadně vyšší účast než v uplynulých prezidentských či parlamentních volbách, ale zároveň, když se podíváte na internet a na fotky z místa, co zveřejnili místní, tak se před volebními místnostmi netvořily žádné fronty a vypadalo to před nimi prázdně.

Vzhledem k tomu, že Venezuela není demokracií, tak můžeme zároveň očekávat, že bylo hlasování zmanipulované a o náladách ve venezuelské společnosti nám mnoho neřekne.

Proč k těmto událostem dochází právě teď?

Je možné, že Venezuela hledá příležitost, jak zlepšit domácí ekonomickou situaci, která v posledních letech není moc dobrá. Naopak HDP Guyany díky nalezištím ropy vzrostlo.

Příští rok budou zároveň ve Venezuele prezidentské volby. Přestože je v uzavřených autoritářstvích minimální šance, že vyhraje opozice, přibližně před měsícem proběhly opoziční primárky, které vyhrála velmi silná opoziční kandidátka María Corina Machadová. Vláda ale tyto volby zneplatnila.

Dá se to interpretovat tak, že si vláda uvědomuje možnost prohry ve volbách, a hledá proto témata, kterými může oslovit voliče. Hraje teď na nacionalistickou strunu a ukazuje, že spojuje národ - „Pojďme si vzít území, které nám patří. Já, Nicolas Maduro, vám to můžu společně s armádou zajistit.“

To může být v předvolebním boji dobrá karta. Možná je to tedy celé spíše divadlo pro domácí publikum.

Venezuela se svými kroky může také inspirovat Moskvou. Rusko se v posledních letech snažilo organizovat řadu fingovaných referend na zabraných územích (Krym, Donbas, Cherson). Šlo ale již o předtím obsazená území. Venezuela tomu jde naproti, ale vlastně celý systém inovovala, protože uspořádala referendum o území, které ještě ani nedrží.

Dnešní svět je daleko více nejistý, než tomu bylo v uplynulých několika dekádách. V různých částech světa vidíme, že se otevírají nedořešené konflikty a různé nedemokratické režimy se snaží uplatňovat své nároky na cizí území. V tomto kontextu je možné, že si Caracas řekl, že to také zkusí.

Jak zatím reaguje Guyana?

Tamní vláda to považuje za bezprecedentní a mluví o tom, že jde vlastně o předpřípravu na to, že Venezuela území obsadí.

Ostatní státy Latinské Ameriky zatím trvají na mírovém řešení situace. Usilují o to zabránit eskalaci a zachovat status quo.

Jak reagují další státy Latinské Ameriky?

Brazílie sice deklaruje, že jí záleží na celistvosti Guyany, ale je otázkou, zda by se pod vládou prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy pustila do války s Venezuelou. Spíše ne. Lula totiž diktatury ve Venezuele a Nikaragui často omlouvá.

Vzhledem k tomu, že armády v Latinské Americe nemají moc zkušeností s konvenčním válčením, tak by se nikomu do toho válčení ani moc nechtělo a je těžké odhadnout, jak by se na tomto poli komu dařilo.

U USA a Velké Británie vidíme, že už teď je problém dodávat na Ukrajinu dostatek munice, protože výrobní kapacity Evropské unie a Spojených států nejsou dostatečné. Je tedy otázka, jestli tyto země můžou v tuhle chvíli riskovat další konflikt, který by jim odčerpal další zdroje.

Může podle vás dojít k ozbrojenému konfliktu?

Z mého pohledu nemusí jít o nejpravděpodobnější scénář. Venezuelská armáda na tom není nejlépe, ale zároveň je asi patnáctkrát větší než armáda Guyany. Z vojenského pohledu se tak dá očekávat, že by venezuelští vojáci mohli uspět a území získat.

Je ale otázkou, zda k tomu vůbec dojde. Venezuelská armáda může spolu s námořnictvem obsadit části území a deklarovat jejich zábor. A v tu chvíli můžeme očekávat, že ji Guyana nebude schopná vytlačit.

Armády v Latinské Americe nemají příliš mnoho zkušeností s opravdu vojenskými operacemi. V posledních dekádách se totiž orientovaly především na zajišťování vnitřní bezpečnosti, pomoc při přírodních katastrofách anebo výstavbu země. Na jednu stranu to tlumí pravděpodobnost střetu, na druhou je činí nepredikovatelnými, protože reálně nevíme, jak dobré jsou jejich kapacity.

Někteří odborníci zároveň tvrdí, že se venezuelská armáda ve svém plánování připravovala dlouhodobě spíše na konflikt s Kolumbií než Guyanou. Je tedy otázkou, zda vůbec má venezuelský generální štáb nějaký realistický plán možné invaze. Guyana má zároveň velmi specifický a neprostupný terén, kde může být problém operovat s těžkou technikou.

Byl bych tedy zatím opatrný tvrdit, že dojde k válce.

Co se tedy podle vás může dít dál?

Zatím toho víme málo a jsem zvědavý, co přinesou následující dny a týdny. Situace se může vymknout všemi způsoby. Aktuálně sledujeme v Latinské Americe to, co už dlouho ne.

Jak jsem již zmiňoval, nejčernějším scénářem podle mě nemusí být válka, ale to, že Venezuela území obsadí a nebude nikdo, kdo by její vojáky vyhnal. To by mohl Nicolas Maduro prezentovat jako své vítězství.

Zároveň by došlo k přepsání bezpečnostní situace v Latinské Americe a byla by to další ukázka toho, že je současný svět daleko méně bezpečný, autoritářské režimy si stále více dělají, co chtějí a mezinárodní společenství tomu nedokáže zabránit. To může sloužit jako nehezký precedens.

Také se ale může stát, že Maduro řekne, že podle výsledků referenda lidé chtějí, aby se uplatnilo právo na území. Zároveň ale nebude chtít válčit. Situaci vyřeší tak, že bude stupňovat diplomatický tlak a z důvodu složité politické situace vyhlásí výjimečný stav a tím pádem odloží prezidentské volby. I to by pro něj mohla být výhra.