Velvyslanec USA: Kdyby chtěl, může Putin válku ukončit hned zítra

V roli velvyslance USA v České republice je Bijan Sabet poměrně krátce, vizi pro česko-americké vztahy však má jasnou: budovat a posilovat již dnes silné vazby, za které lze vděčit i bývalému českému prezidentovi Václavu Havlovi. „Jsme velmi nadšení ze spolupráce s českým vedením,“ říká Sabet v obsáhlém rozhovoru, který poskytl redakci Seznam Zpráv.

Rozhovor jsme rozdělili do dvou částí. V té první hovořil diplomat především o energetické bezpečnosti. Druhou část vám nyní předkládáme. Bijan Sabet odpovídal na otázky o západní podpoře Ukrajiny, vyjednávání o potenciálním nákupu 24 stíhaček F-35 nebo o tom, jak bude vypadat nová éra česko-amerických vztahů. Sabet mimo jiné prozrazuje i to, zda probíhají jednání o možné návštěvě českých představitelů v Bílém domě.

Ve Spojených státech se ozývají hlasy, hlavně mezi republikány a jejich voliči, které nejsou spokojeny s množstvím americké podpory Ukrajině. Myslíte si, že by mohly něco ovlivnit?

Americká podpora Ukrajiny je neochvějná. Od nástupu prezidenta Joea Bidena do úřadu přesáhla jak vojenská, tak i humanitární podpora 30 miliard dolarů (přes 640 miliard korun, pozn. red.). Ukrajině jsme jako vždy oddáni a v její podpoře stojíme po boku České republiky.

Myslím, že v jakékoliv funkční demokratické společnosti budete mít různorodé názory a hlasy, a jsem si jistý, že v každé zemi se ozývají komentáře k různým myšlenkám. S potěšením ale mohu konstatovat, že ze Spojených států dnes proudí podpora z obou stran.

Válka trvá už rok a finanční potřeby Ukrajiny jsou enormní. Ochabne podle vás západní podpora, nebo přetrvá?

Nikdo z nás nemůže předvídat, kdy válka skončí. Je tu ale samozřejmě jedna osoba, která by ji mohla ukončit hned zítra – ta, která ji začala. Tato otázka je ovšem velmi důležitá, jelikož mezinárodní podpora Ukrajiny, která samozřejmě není jen o Spojených státech, byla v odpovědi na nelegální válku, kterou dnes Rusko vede, zásadním faktorem.

Vím, že každá země toho dělá hodně, Českou republiku nevyjímaje. Jako první země jste Ukrajině poslali vojenskou pomoc a jste také útočištěm pro velké množství uprchlíků. Co se tedy týče mezinárodní podpory, zatím stále trvá.

I nadále ale musí pokračovat jak vojenská, tak i humanitární pomoc. Později budou probíhat také snahy o obnovu Ukrajiny, což bude finančně náročné. Vzhledem k rozsáhlosti těchto problémů nechci předstírat, že nejsou významné, v tuto chvíli je ale nejvyšší prioritou ochrana suverenity Ukrajiny.

Zmínil jste, že Česká republika je jednou ze zemí, které Ukrajinu podporují. USA nám v tom pomáhají skrze kompenzace dodávek zbraní. Kolik peněz už jsme od Spojených států dostali?

Existuje řada oblastí, ve kterých spolupracujeme. Krátce po mém příjezdu USA oznámily, že Česku dodají dalších 200 milionů dolarů pro financování armády, což byl dodatek ke 106 milionům dolarů, které byly oznámeny na podzim minulého roku. Tyto finance mají České republice pomoct s doplněním armádních zásob i se snahami o modernizaci.

V tomto ohledu pak samozřejmě spolupracujeme i v dalších oblastech. Spojené státy pomáhají financovat úsilí České republiky o obnovu 72 tanků, které pomohou Ukrajině, a podporují také humanitární organizace, jako je UNICEF a další, přímo v Česku.

Činnost, která se odehrává v České republice s cílem poskytnout bezpečné útočiště pro ukrajinské uprchlíky, je tak samozřejmě financována z českých zdrojů, ale také z těch amerických a ze zdrojů dalších zemí.

Co se týče financí pro vojenskou oblast, s jakým množstvím už Česko reálně operuje?

Pokud jde o to, jak Česká republika plánuje využít tuto podporu a kde jsou její priority, stále se o tom diskutuje. Finanční zdroje jsou nicméně k dispozici, a pokud budou využity co nejlépe, jsme chápaví ohledně těchto požadavků.

Nejde ovšem o bianko šek, že? Jaké jsou podmínky, které se s těmito penězi pojí?

Není to až tak o podmínkách, ale spíše o dialogu, jehož prostřednictvím se snažíme porozumět prioritám České republiky ohledně tohoto financování.

A mohly by pomoci také s nákupem 24 stíhaček F-35, o kterých nyní Česko se Spojenými státy už několik měsíců vyjednává?

Existuje mnoho oblastí naší společné obranné spolupráce. Například minulý týden Česko přebralo první várku našich vrtulníků a další v USA vyrobené helikoptéry teprve dorazí. Některé z těchto strojů pak budou modernizovány a renovovány. Je zde tedy mnoho oblastí, které je třeba zvážit.

Pokud jde o potenciální nákup již zmiňovaných stíhaček, v jaké fázi jsou probíhající vyjednávání?

Diskuze začaly poté, co Česko loni v létě oznámilo, že by stíhačky F-35 chtělo získat. Česká strana je opravdu angažovaná ve spolupráci s našimi kolegy z amerického ministerstva obrany a s kolegy ze zbrojařského koncernu Lockheed Martin. Své otázky probírají na odborné úrovni a tyto diskuze probíhají i v současné době.

Tohle je vše, co s vámi v tuto chvíli mohu sdílet. Je známo, že F-35 jsou nejlepší ve své třídě. Jako hlavní opora českého letectva budou sloužit dekády. Pomáhají také s interoperabilitou Severoatlantické aliance a umožní Čechům účastnit se misí NATO. Nejen tedy, že jde o nejlepší technologii, jsou také strategickým krokem.

Česká ministryně obrany i český premiér již veřejně prohlásili, že Česká republika má závazek dostát svým závazkům vůči NATO do roku 2024. Myslím, že stíhačky F-35 by v tom mohly sehrát významnou roli, stejně jako další plány, které Česko dělá za účelem dosažení tohoto cíle.

Pokud se obě strany dohodnou, kdy nám budou Spojené státy schopné doručit první stíhačky? Je realistické se na americké dodávky spolehnout do roku 2027 nebo 2029, kdy skončí náš pronájem švédských gripenů?

Načasování je něco, co dnes nejsme úplně připraveni komentovat. Věříme ale, že dodání těchto stíhaček splní cíle České republiky.

Česká republika má nového prezidenta, který má zkušenosti s NATO a je prozápadně orientovaný, což je změna oproti předchozímu prezidentu Zemanovi. Také jsme tu dva roky neměli amerického velvyslance. Jak bude vypadat nová éra česko-amerických vztahů?

Vztahy mezi Spojenými státy a Českou republikou jsou již velmi dlouho silné. Máme společnou historii a sdílené hodnoty. Mluvil jsem se svými čtyřmi předchůdci, než jsem přijel. Každý zde zažil jiná období, všichni ale hovořili o důležitosti našich vztahů bez ohledu na to, kdo je zrovna prezidentem naší země a kdo jsou aktuálně zvolení představitelé zde.

S ohledem na výše zmíněné; jsme velmi nadšení ze spolupráce s českým vedením. Několikrát jsem se setkal s vaším premiérem Petrem Fialou a samozřejmě i s ministrem zahraničí Janem Lipavským. S panem prezidentem Petrem Pavlem jsem se zatím nesetkal, byl jsem ale na inauguraci. (K prvnímu setkání s prezidentem došlo až po uskutečnění rozhovoru, pozn. red.)

Skvělé vztahy, které s Českem máme díky zahraniční politice inspirované Václavem Havlem v oblasti angažovanosti pro demokracii a lidská práva, nás velmi nabíjejí. Opravdu se těšíme, že budeme tento vztah jen budovat a posilovat.

Můžeme očekávat, že prezident Pavel nebo premiér Fiala budou brzy pozváni do USA. Nebo sem snad přijede Joe Biden? Naposledy zde americký prezident byl v roce 2010.

Poslední interakce vašeho premiéra Fialy s naší hlavou státu proběhla v Polsku na setkání B9. Myslím, že to bylo opravdu důležité setkání, a byl jsem rád, že se tam premiér Fiala mohl s prezidentem Bidenem setkat.

Mezi zeměmi dochází k mnoha bilaterálním stykům na velmi vysokých úrovních. K dnešnímu dni ovšem není žádné setkání v Bílém domě, které by bylo možné oznámit. Všechny tyto věci vyřizuje Bílý dům, já se ale i nadále budu zasazovat o co nejvyšší úroveň angažovanosti.

Na konci tohoto měsíce se uskuteční setkání ke strategickému dialogu. Vrátím se na něj do Washingtonu a bude tam i váš ministr zahraničí. Ministr průmyslu Jozef Síkela k nám zase nedávno přivezl obchodní delegaci, která byla, jak mi bylo řečeno, velmi úspěšná. Jedná se o průběžnou činnost, která bude i nadále pokračovat.

Zmínil jste Polsko a návštěvu Joea Bidena. Vztahy střední Evropy s USA nebyly před konfliktem na Ukrajině zas tak silné. Stává se nyní tento region pro USA důležitějším hráčem?

Česká republika byla a zůstává rozhodujícím spojencem, partnerem a přítelem NATO. Zde ve střední Evropě pak máme i další členy NATO a jednota, kterou máme v postoji k Ukrajině, je jasná a je vidět.

Ve střední Evropě existuje i prvek vůdcovství. Můžete se podívat třeba na úspěch českého předsednictví v rotující Radě EU v posledních šesti měsících minulého roku: sjednocování Evropské unie, pokud jde o priority, reakce na události či zavádění sankcí.

Je tu tedy mnoho příkladů, ve kterých můžeme vidět, že Evropa hraje důležitou roli a je jednotná. Na tom se podílejí i státy střední Evropy.