Článek
Velryby grónské nemusí být jediným kytovcem, který může žít několik století. Vědci míní, že průmyslový lov velryb „zamaskoval“ schopnosti těchto podmořských obrů dožívat se vysokého věku.
Ve článku, zveřejněném v časopisu Science Advances, naznačují, že průmyslový lov vorvaňů či plejtváků obrovských „zamaskoval“ schopnost těchto podmořských obrů dožívat se vysokého věku. Informoval o tom web The Guardian.
Již od 90. let 20. století je známo, že se arktické velryby grónské mohou dožít věku 200 let i více. Nasvědčuje tomu minimálně datování kamenných hrotů harpun Inuitů.
Nová studie však poukazuje na to, že stejná délka života může platit i pro velryby pravé a plejtváky obrovské. První vědecké zprávy o „mimořádné dlouhověkosti“ přišly, když vědci zkoumali ušní boltce plejtváků myšok a plejtváků obrovských ulovených japonskými velrybáři na konci 70. let 20. století. Počítáním zjistili, že zvířata, o nichž se předpokládalo, že se dožívají 70 let, byla nejméně 114 let stará.
„V té době to byli nejstarší zdokumentovaní savci mimo lidi. Jejich věk by ale neměl být neočekávaný. Velryby jsou největší žijící živočichové a velikost těla silně souvisí s délkou života,“ uvádějí autoři studie. Zpráva podle nich naznačuje, že bez lidského zasahování a lovu by velryby mohly své přirozené dlouhověkosti znovu dosáhnout.
Vědci dospěli k novým poznatkům na základě analýzy délky života dvou podobných druhů: plejtváka myšoka jižního, který obývá oblasti zejména pod rovníkem, a plejtváka myšoka severoatlantického, který se kdysi hojně vyskytoval u severoevropských břehů, ale nyní téměř výhradně žije u východního pobřeží USA.
Vědci zjistili, že až 10 % prosperujících jižních druhů se dožívá více než 130 let. Z hojně lovených severních druhů se přitom pouze desetina dožívá více než 47 let.
Je to však závod s časem. Populace velryby černé, blízkého příbuzného velryby grónské, je po intenzivním lovu v minulosti natolik zmenšená, že se již nedá obnovit. Podle massachusettského Centra pro pobřežní studie (CCS), které provádí jednu z nejdéle trvajících studií kriticky ohrožené populace, zbývá jen 372 jedinců.
Ochránci přírody tak tvrdí, že nová studie je ještě naléhavějším důvodem, aby země jako Island a Japonsko zastavily lov velryb, píše The Guardian. Zpráva přichází v návaznosti na informace, že Island chce zabíjet více plejtváků, druhého největšího živočicha na Zemi, a Japonsko chce jejich lov obnovit.
