Článek
„Považujeme veřejný dopis Borise Johnsona za nepřijatelný a v rozporu s diskusemi vedenými mezi oběma stranami. V důsledku toho již není Priti Patelová zvána na nedělní jednání, které se bude stále konat za účasti Francie, Belgie, Nizozemska, Německa a Evropské komise,“ uvedlo v prohlášení francouzské ministerstvo vnitra.
Schůzka se bude zabývat ilegální migrací po středečním neštěstí, během kterého při cestě přes Lamanšský průliv zemřelo 27 migrantů, s nimiž se převrátila loď. Zděšení a smutek téměř ihned vyjádřili jak francouzský prezident Emmanuel Macron, tak britský premiér Boris Johnson, přičemž oba slibovali zesílení vzájemné spolupráce v boji proti pašerákům.
My letter to President Macron. pic.twitter.com/vXH0jpxzPo
— Boris Johnson (@BorisJohnson) November 25, 2021
Johnson ovšem ve čtvrtek večer požádal Francii, aby nazpět přijímala migranty, kteří do Británie přes kanál připlují. V dopise také vytyčil pět kroků, které jsou podle jeho názoru nutné. Obě země by podle něj například měly zavést společné hlídky, které zabrání většině lodí odplout z francouzského pobřeží. Měly by si také navzájem umožnit hlídkování ve svých vodách i ze vzduchu.
Premiér by do akce rád zapojit pokročilejší technologie (například speciální senzory) či prohloubil spolupráci mezi zpravodajskými službami. Francie by s Británií rovněž měla uzavřít bilaterální dohodu o navracení migrantů, uvedl v dopise Johnson.
Mluvčí francouzské vlády Gabriel Attal dopis nicméně označil za „formálně špatný a nevhodný“. Darmanin nad jeho obsahem dokonce vyjádřil zklamání. Skutečnost, že byl zveřejněn, je podle něj ale „ještě horší“. Připomněl také, že migranti pokračují v nebezpečných plavbách přes Lamanšský průliv, protože pro ně prakticky neexistuje jiný legální způsob, jak se dostat do Británie.
Francouzský prezident pak v pátek oznámil, že dopis nepovažuje za seriózní. „Překvapuje mě, když se věci nedělají vážně. Mezi lídry nekomunikujeme prostřednictvím tweetů nebo zveřejněných dopisů, nejsme whistlebloweři,“ prohlásil Emmanuel Macron.
„Problém přesahuje naše hranice. Proto budeme od neděle pracovat na společných řešeních s našimi evropskými partnery,“ řekl Darmanin AFP. „Britská vláda se rozhodla dělat domácí politiku v době, kdy by naší jedinou prioritou mělo být vyhnout se dalším tragédiím v Lamanšském průlivu.“
Zastání Johnsonův dopis našel například ve slovech britského ministra dopravy Granta Shappse, který pro pořad BBC Breakfast uvedl, že přátelé a sousedé musí spolupracovat. „Žádný národ se s tímhle nemůže vypořádat sám. Doufám, že si to Francouzi rozmyslí. Je to v našem zájmu. Je to v jejich zájmu,“ sdělil ministr s odkazem na zrušené pozvání Patelové.
V posledních měsících stále stoupá počet migrantů, kteří se pokoušejí o nebezpečnou plavbu přes Lamanšský průliv. Podle oficiálních údajů ministerstva vnitra se takto letos přes kanál do Anglie dostalo zhruba 26 tisíc lidí. Za celý minulý rok jich bylo 8 400.
Navzdory nedávné tragédii se ovšem další migranti zatím nehodlají vzdát. O neštěstí slyšel každý například i v táboře na předměstí francouzského Dunkerku, kde se podle britského listu The Guardian odhodlání lidí nemění a chtějí se i nadále snažit dostat na loď mířící do Spojeného království. Důvodem je hlavně naděje na lepší život.
Třeba Mira, irácký Kurd, pro list uvedl, že opustil město Sulajmáníja, protože doma „není žádný život“. Mira si je také – stejně jako jiní – vědom toho, že cestování lodí do Británie je kvůli velkým vlnám velmi nebezpečné, je ale nebezpečnou cestu připraven podniknout v naději, že nakonec vydělá peníze, které bude moct poslat zpět domů.