Sucho a blížící se El Niño: Ceny rýže prudce rostou

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rýže. Plodina, na jejíž existenci stojí jídelníček zhruba 3,5 miliardy lidí, tedy téměř poloviny světové populace. Patří mezi jednu z nejvíce konzumovaných potravin na světě.

Jak ale upozornil německý server Deutsche Welle, regiony jižní a jihovýchodní Asie, kde je největší procento spotřebitelů rýže, se v současnosti potýkají s bezprecedentním zdražováním a obavou, že jí bude nedostatek.

Mohou za to teplotní výkyvy způsobené klimatickou změnou a obavy z očekávaného cyklického jevu El Niño, na který se regiony připravují.

Za normálních okolností by rodina farmářky Thongpoon Moonchansongové v polovině srpna chodila po rýžových polích s nohama do poloviny kolen ponořenýma ve vodě. Letos je ale situace v provincii Uttaradit na severu Thajska jiná. Voda v jejich zavlažovacím kanále totiž není. Nepršelo.

„Obvykle prší a kanál je zaplavený, ale voda letos vůbec nebyla. Museli jsme zasít na sucho… I když teď hodně prší, doba, kdy by rýže vyrostla tak, že by mohla plodit, už pominula,“ uvedla pro britský deník The Guardian dcera pěstitelky.

Neobvyklé výkyvy počasí vnímá v posledních letech i indický farmář z provincie Uttarpradéš Vinoda Kumar Mishra. „Když jsme od června do července sázeli sazeničky, bylo velké horko. Nějak se nám je povedlo vysadit, ale doufali jsme v déšť. Jenže nepršelo. Zemědělci proto museli zalévat vodou z trubkové studny… ale déšť nepřišel,“ popsal pro Channel NewAsia.

Když pak rýžová pole vyrostla do finálního stadia, pršelo naopak 18 až 20 hodin v kuse, což úrodu ničilo. Kumar Mishra tak dle svých slov přišel o 20 až 50 procent úrody, a tím i o zisk z prodeje. Jak zvládne další sezonu, zatím neví.

Příběhy obou zemědělců nejsou v regionech jižní a jihovýchodní Asie ničím ojedinělým. Pěstitelů, kteří se vypořádávají s menší úrodou různých druhů rýže kvůli dopadům neobvyklých teplotních výkyvů (dlouhá a intenzivní období deštů nebo sucha) a přírodních katastrof (záplavy, sucho), přibývá.

Podle vědců už navíc začal právě El Niño - cyklický jev, který dodává teplo oceánům a atmosféře. Planeta se tak přirozeně otepluje, což ztěžuje boj s klimatickými změnami. Do Austrálie může například přinést sucho, naopak na jih Spojených států více dešťů. V regionech jižní a jihovýchodní Asie pak může oslabit Indický monzunový proud.

Jako první se nejen v důsledku začínajícího El Niña rozhodla reagovat Indie - mimochodem největší exportér rýže na světě. Když na konci letošního července přistoupila k zákazu exportu dalšího druhu rýže (na podzim 2022 zakázala Indie vývoz zlomené rýže, letos přidala i všech jiných druhů než basmati - pozn. red.), strhla se hlavně v dalších asijských zemích panika.

Indie rozhodnutí odůvodnila nejen obavami z El Niña nebo změn klimatu, ale také dalšími vnitrostátními faktory, včetně zvyšujících se cen potravin nebo vysoké inflace.

Zatímco do vyspělých zemích míří především basmati rýže, jinak je tomu v asijských státech, zemích severní a západní Afriky nebo na Blízkém východě.

Jen v Asii vzrostla cena za tuto obilninu nejvíce za posledních 15 let. Například odrůda thajské rýže (Thailand 5% Broken Rice) vzrostla na 648 dolarů za tunu, což je nejvíce od roku 2008, uvedlo na začátku srpna Thajské sdružení vývozců rýže. Za poslední rok se pak cena zvýšila o 50 procent, uvedl thajský server Bangkok Post.

Ceny za rýži vzrostly v Nepálu (o 16 procent) a Vietnamu. Zásadně také ovlivnily trhy s rýží v Bangladéši, která je závislá na dovozu bílé rýže a afrických zemí, které závisí na té nejlevnější variantě – zlomené rýži (Benin, Senegal, Togo, Mali), uvádí server Al-Džazíra.

Filipínský prezident Ferdinand Marcos Jr. v reakci na indické rozhodnutí uvedl, že bude o možné dohodě (navzdory pozastavenému exportu) o přímém dovozu rýže s Indií vyjednávat. Apeloval ale na tamní úřady, že se země musí rýží předzásobit, uvedla agentura Reuters.

Thajští zemědělci byli úřady vyzváni, aby místo rýže pěstovali plodiny méně náročné na spotřebu vody. Zahájeny také budou kampaně, které mají povzbudit k šetrnému využívání vody, napsal dále Bangkok Post.

Najít alternativu se snaží i Indonésie. Tamní státní společnost Bulog, která zajišťuje zásobování potravinami, uvedla, že se chystá dovážet rýži z Kambodže a Myanmaru, aby doplnila státní zásoby. I ona navíc očekává, že by v důsledku El Niña mohlo dojít k zásobovacím výpadkům.

Jak výrazně se El Niño projeví, zatím není jasné. „Rychlost oteplování Tichého oceánu by mohla být taková, jakou jsme nikdy neviděli. To naznačuje, že kromě klimatických změn by se mohlo objevit i velké El Niño, které by nás zavedlo na skutečně neprobádané území,“ řekl pro The Guardian klimatolog Benjamin Horton z  výzkumného centra Earth Observatory of Singapore.

Expert doufá, že se El Niño projeví jen jako „malý výkyv“. Opak - tedy výrazně se projevující jev - by měl „výrazné dopady na vzduch… vodu, kterou pijeme, nebudeme ji mít k dispozici… a potraviny, které jíme, protože nebudou,“ popsal dále.

S obavami hledí do budoucna i  vědecký pracovník a odborník na zemské systémy Raghu Murtugudde z Marylandské univerzity a Indického technologického institutu v Bombaji. „V celé zemi (Indii) přestaly monzunové deště. El Niño způsobuje, že jsou tyto prodlevy ještě delší,“ vysvětlil pro Al-Džazíru.

Při posledním výraznějším cyklu El Niño v letech 2015 až 2016  došlo v regionu jihovýchodní Asie k poklesu produkce rýže o 15 milionů tun ve srovnání s předchozími dvěma lety, uvádí The Guardian.