Velkou vodu v Pekingu vláda vyřešila tím, že úmyslně zaplavila sousední oblast

Poté, co se povodňová situace v čínském hlavním městě Pekingu na začátku tohoto týdne výrazně zhoršila, rozhodly v pondělí čínské úřady, že rozbouřenou vodu, jež zničila infrastrukturu, zatopila budovy a auta a ohrožovala obyvatele města, odkloní do sousední provincie Che-pej.

Odklonění přineslo okamžitý efekt. Hladina vody se v hlavním městě snížila, nicméně došlo k zatopení oblastí na západ od Pekingu, jejichž obyvatelé příval rozbouřené vody vůbec nečekali.

Už v úterý zasáhly povodně město Čuo-čou. Lidé žijící ve městě na ně nebyli připravení, protože správní orgány včas nevydaly patřičná upozornění.

Za několik hodin bylo město zcela pod vodou. Střechy domů se proměnily v osamocené ostrovy, které sloužily jako bezpečné útočiště pro obyvatele Čuo-čou. Po chvíli nato došla pitná voda a přestala fungovat elektřina, popsali lidé z města situaci BBC.

V prvních hodinách marně čekali na záchranu. Prioritou bylo se vypořádat s následky ničivé povodně v mnohem větším a hustěji obydleném Pekingu, až poté přišla na řadu provincie Che-pej.

Pomoc dorazila až následující den. K záchraně obyvatel čekajících na pomoc využily záchranné složky veškerou dostupnou techniku. Mimo záchranných člunů, se kterými se pohybovaly v zatopených ulicích, použily také bagry, jež pomáhaly s přemístěním lidí do bezpečnějších oblastí.

Zachránění lidé popisovali, jak rychle povodňová vlna zatopila celé město. Podle starší ženy byly budovy kolem ní zatopené i do druhého patra. Další žena s megafonem, která v humanitárním táboře koordinovala pohyb nově příchozích, řekla BBC, že ji překvapilo jakou rychlostí a v jaké míře k záplavě jejího města došlo. „Nečekali jsme tolik vody. Hladina se pořád zvyšovala. Báli jsme se,“ dodala.

Jiní lidé popisovali, jak při útěku do bezpečí za sebou nechali celý svůj život. „Nic jsme si s sebou nevzali. Potřebovali jsem se jen dostat ven a zachránit naše dítě,“ řekla jiná žena, která dorazila do přechodného humanitárního tábora. Ostatní byli také nuceni opustit své domovy a svůj majetek. Byli však vděční, že jsou v bezpečí a děkovali záchranářům, kteří pro jejich záchranu riskovali život. V Pekingu několik z nich při záchranných operacích zahynulo.

Rozhodnutí vlády „obětovat“ provincii Che-pej povodním na úkor hlavního města nesou obyvatelé provincie ve většině případech nelibě. Lidé z Čuo-čou si na sociálních sítích stěžovali, že je úřady včas nevarovaly, napsala CNN. Ke klidu jim nepřidalo ani prohlášení provinčního představitele komunistické strany Ni Jüe-fenga, který hrdě pronesl, že „provincie Che-pej poslouží jako ‚vodní příkop‘, aby byl Peking ochráněn“.

Jeho vyjádření vyvolalo okamžitě vlnu reakcí na sociálních sítích. „Je stranickým představitelem naší provincie, nebo Pekingu? Jsem zmatený,“ napsal jeden obyvatel provincie. Další člověk poukazoval na lhostejnost vládnoucích elit. „Lidé u moci se zajímají pouze o své nadřízené. Gratuluji! Dostanou povýšení. Nicméně 70 milionů poslušných obyvatel provincie Che-pej bude obětováno,“ napsal jiný člověk na internet.

Mnoho lidí kritizuje samotný systém protipovodňové ochrany, který je v Číně vybudován. Podle inženýra Wanga Wej-lua, který žije v zahraničí, protože kritizoval výstavbu přehrady Tři soutěsky na toku Dlouhé řeky, je systém založený na pořadí podle důležitosti. Velká města jako Peking nebo Šanghaj mají při ochraně prioritu před venkovskými oblastmi. „V rámci systému jsou na spodku obyčejní lidé, na jejichž zájmy se nebere ohled,“ řekl Wang.

Pro BBC mluvil také o tom, že vláda měla při odvrácení vody z Pekingu dvě možnosti. První bylo přesměrování vody směrem do provincie Che-pej a na město Čuo-čou. Druhou bylo přesměrování rozbouřené vody do oblasti, kde jsou golfová hřiště, na kterých čínské elity často hrají. A tak si bez váhání vybrala možnost číslo jedna, protože druhá možnost omezuje jejich život.

Síla povodní a jejich ničivý charakter otevřely v Číně debatu o možné reformě systému povodňové ochrany. Zda bude vláda v Pekingu na debatu reagovat, je nejasné. Současný systém má pořád mnoho zastánců.

Postižený region se nachází v oblasti největšího říčního systému v severní Číně. Klimatolog Šao sun se domnívá, že region bude muset výrazně zlepšit svou obranyschopnost proti stále častějším a ničivějším povodním. CNN řekl, že oblast v posledním desetiletí čelila stále výraznějším dešťům, což se v následujících letech k lepšímu nezmění. Vědci to dávají za vinu globálnímu oteplování a vyzývají čínskou vládu, aby klimatickou změnu řešila lépe a rychleji.

Podle Šaa hraje v neprospěch regionu také terén. Ten je totiž na západě hornatý a na jihu nížinatý. Srážky a tedy i voda se shromažďují na západě v hornatých oblastech a poté voda putuje přes města a provincie jako Peking nebo Che-pej do oceánu na východě.