Článek
Kdyby ji čekaly jenom záludné otázky, jistě by to se svou dlouholetou soudcovskou zkušeností bez problémů zvládla. Ketanji Brownová Jacksonová se ale s pondělkem definitivně stala součástí tvrdé politické hry, kterou proces schvalování členů amerického Nejvyššího soudu už tradičně bývá.
Historické „grilování“ liberální kandidátky před právním výborem Senátu potrvá až do čtvrtka a už po prvním dni je jasné, že nynější soudkyně federálního soudu v DC to nebude mít jednoduché.
Výbor o kandidátce, již představil demokratický prezident Joe Biden kvůli odchodu soudce Stephena Breyera do penze, rozhodne při hlasování ve čtvrtek. A zatímco demokraté při úvodním projevu Jacksonovou hájili, vychvalovali její reputaci a vyzdvihovali ji jakožto potenciální první afroamerickou ženu u Nejvyššího soudu, republikáni tolik nadšení neprojevili.
Senátor Ted Cruz z Texasu prohlásil, že se v příštích dnech chce kandidátky zeptat na palčivá – a nepřekvapivá – témata. Od otázky svobody projevu a vyznání přes právo na držení zbraně až po otázku potratů a zločinu.
Hned při pondělním zahajovacím kole obvinili republikánští členové výboru kandidátku z toho, že k případům přistupuje předpojatě. „O případech rozhoduji nestranně,“ reagovala Jacksonová. „Vyhodnocuji fakta, na jejichž základě pak vykládám a uplatňuji právo. Beze strachu a laskavosti, v souladu s přísahou,“ dodala.
Právě texaský senátor Cruz se také snažil Jacksonovou spojit s návrhy reforem trestního soudnictví, jež přišly v reakci na vraždu Afroameričana George Floyda policistou Derekem Chauvinem v Minneapolis v roce 2020.
Sen. Ted Cruz: "Will you protect the rights of Americans to speak, to say unpopular ideas, to say ideas that the government doesn't want you to say, that you nonetheless have a right to say? Will you protect freedom or restrict it?" https://t.co/n3qkMfX46V pic.twitter.com/qcg8Y4nyFt
— ABC News (@ABC) March 21, 2022
„Mezi snahy demokratů o zrušení policie patří i jmenování soudců, kteří se neustále staví na stranu násilných zločinců, jež i propouštějí, a odmítají prosadit zákon, což vede k ohrožování nevinných lidí. Ptát se na tyto otázky je fér,“ tvrdil Cruz.
Pestrá minulost
Soudkyně Jacksonová momentálně působí u federálního odvolacího soudu pro správní oblast amerického hlavního města Washingtonu DC – instituce, jež podle mnohých jako druhá nejvlivnější v zemi otevírá dveře do Nejvyššího soudu.
Jedenapadesátiletá kandidátka by podle politologa Bruce Peabodyho z Fairleigh Dickins University v New Jersey nakonec neměla mít problém místo získat.
‘If I am confirmed, I commit to you that I will work productively to support and defend the Constitution and the grand experiment of American democracy that has endured over these past 246 years,’ Ketanji Brown Jackson said https://t.co/mMhPGqjw11 pic.twitter.com/NddDGFmg3f
— Reuters (@Reuters) March 22, 2022
„Lidé k ní chovají hluboký respekt, nevidím důvod, proč by její nominaci Senát neměl schválit. Ví se o ní, že je velmi puntičkářská, často k její škodě – píše dlouhé, propracované posudky,“ uvedl pro Seznam Zprávy na začátku února, kdy se o nominaci soudkyně spekulovalo.
„Jacksonová je někdo, kdo nesnese hlupáky. Navíc má dobrou politickou minulost, nepřímo je totiž příbuzná s někdejším předsedou Sněmovny reprezentantů, republikánem Paulem Ryanem. To by jí mohlo nahnat body u republikánů,“ podotkl politolog Peabody.
Přečtěte si celý rozhovor s politologem Peabodym:
Šéf Bílého domu Biden oznámil nominaci Ketanji Brownové Jacksonové na konci února s tím, že jde o „mimořádně kvalifikovanou kandidátku“. „Příliš dlouho naše vláda, naše soudy nevypadaly jako Amerika. Domnívám se, že je načase, abychom měli soudy, které odráží celou šíři talentů a výjimečnosti v naší zemi,“ prohlásil prezident na konci února.
Kandidátka by se mohla stát nejen první afroamerickou ženou u Nejvyššího soudu, ale také jednou z mála jeho členů, kteří dříve nepůsobili jako prokurátoři. Jacksonová totiž v minulosti pracovala jako advokátka ex offo, tedy jako obhájkyně určená soudem z úřední povinnosti, a má praxi z různých advokátních kanceláří.
Působila i jako místopředsedkyně americké Komise pro stanovení trestů, kde se zapsala jako člověk, který buduje konsenzus.
Tvrdá hra
Jacksonová nečelí senátnímu výboru poprvé – naposledy před ním usedla loni v létě, kdy úspěšně kandidovala do federálního odvolacího soudu v DC. Tehdy na svou stranu získala i některé republikány, což by pro ni mohlo být klíčové i tentokrát, protože demokraté drží v Senátu jen tu nejtěsnější možnou většinu.
Federální soudkyní je nicméně už od roku 2013. Na její – nejen soudcovskou – historii se podle amerického veřejnoprávního rozhlasu NPR zaměří senátoři při slyšení.
A že jde o tvrdou hru, prokázal republikán Josh Hawley, senátor z Missouri, ještě před zahájením slyšení. Vypustil sérii příspěvků na Twitteru, v nichž upozorňuje na údajně „alarmující model“, podle něhož Jacksonová rozhodovala o trestech pachatelů v případech dětské pornografie.
I’ve been researching the record of Judge Ketanji Brown Jackson, reading her opinions, articles, interviews & speeches. I’ve noticed an alarming pattern when it comes to Judge Jackson’s treatment of sex offenders, especially those preying on children
— Josh Hawley (@HawleyMO) March 16, 2022
Jinými slovy: ukládala podle Hawleyho nízké tresty. To ale Bílý dům odmítl s tím, že drtivá většina rozsudků byla v souladu s doporučeními amerických úřadů. A označil senátorova tvrzení za „zoufalou konspirační teorii“.
Bezdůvodně tvrdá bitva
Při sledování senátního slyšení je ovšem potřeba mít na paměti, že jde nejenom o tvrdou, ale zejména politickou hru. Součástí drsné bitvy mezi demokraty a republikány se stali i předchozí nedávní uchazeči o místo v Nejvyšším soudu, asi netřeba připomínat třeba Trumpovu nominaci Bretta Kavanaugha.
Tentokrát ale k ničemu takovému není důvod. Jmenování Jacksonové totiž na rozložení sil v Nejvyšším soudu nic nezmění. Její konzervativní část, soudci jmenovaní republikánskými prezidenty, bude mít stále šest křesel, zatímco liberálové, nominovaní demokraty, jsou u Nejvyššího soudu pouze tři.
Co se ale změní určitě, je dynamika fungování Nejvyššího soudu. „Je to klišé, ale s každým novým soudcem začíná fungovat nový Nejvyšší soud. Změní se jeho dynamika, způsob, jakým spolu jeho členové komunikují – ať už navenek, či soukromě,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy americký politolog Bruce Peabody.
Taková proměna byla jistá už s odchodem liberála Stephena Breyera, v jehož kanceláři mimochodem jeho nynější potenciální nástupkyně pracovala. „Šlo o družného, jedinečného a pragmatického člověka, který členy Nejvyššího soudu spojoval. Byl jakousi silou, která zmírňovala stranické tlaky. Bude tam chybět,“ podotkl Peabody.