Velké poprvé u amerického Nejvyššího soudu? Republikáni se ho snaží překazit

Kdyby ji čekaly jenom záludné otázky, jistě by to se svou dlouholetou soudcovskou zkušeností bez problémů zvládla. Ketanji Brownová Jacksonová se ale s pondělkem definitivně stala součástí tvrdé politické hry, kterou proces schvalování členů amerického Nejvyššího soudu už tradičně bývá.

Historické „grilování“ liberální kandidátky před právním výborem Senátu potrvá až do čtvrtka a už po prvním dni je jasné, že nynější soudkyně federálního soudu v DC to nebude mít jednoduché.

Výbor o kandidátce, již představil demokratický prezident Joe Biden kvůli odchodu soudce Stephena Breyera do penze, rozhodne při hlasování ve čtvrtek. A zatímco demokraté při úvodním projevu Jacksonovou hájili, vychvalovali její reputaci a vyzdvihovali ji jakožto potenciální první afroamerickou ženu u Nejvyššího soudu, republikáni tolik nadšení neprojevili.

Senátor Ted Cruz z Texasu prohlásil, že se v příštích dnech chce kandidátky zeptat na palčivá – a nepřekvapivá – témata. Od otázky svobody projevu a vyznání přes právo na držení zbraně až po otázku potratů a zločinu.

Hned při pondělním zahajovacím kole obvinili republikánští členové výboru kandidátku z toho, že k případům přistupuje předpojatě. „O případech rozhoduji nestranně,“ reagovala Jacksonová. „Vyhodnocuji fakta, na jejichž základě pak vykládám a uplatňuji právo. Beze strachu a laskavosti, v souladu s přísahou,“ dodala.

Právě texaský senátor Cruz se také snažil Jacksonovou spojit s návrhy reforem trestního soudnictví, jež přišly v reakci na vraždu Afroameričana George Floyda policistou Derekem Chauvinem v Minneapolis v roce 2020.

„Mezi snahy demokratů o zrušení policie patří i jmenování soudců, kteří se neustále staví na stranu násilných zločinců, jež i propouštějí, a odmítají prosadit zákon, což vede k ohrožování nevinných lidí. Ptát se na tyto otázky je fér,“ tvrdil Cruz.

Soudkyně Jacksonová momentálně působí u federálního odvolacího soudu pro správní oblast amerického hlavního města Washingtonu DC – instituce, jež podle mnohých jako druhá nejvlivnější v zemi otevírá dveře do Nejvyššího soudu.

Jedenapadesátiletá kandidátka by podle politologa Bruce Peabodyho z Fairleigh Dickins University v New Jersey nakonec neměla mít problém místo získat.

„Lidé k ní chovají hluboký respekt, nevidím důvod, proč by její nominaci Senát neměl schválit. Ví se o ní, že je velmi puntičkářská, často k její škodě – píše dlouhé, propracované posudky,“ uvedl pro Seznam Zprávy na začátku února, kdy se o nominaci soudkyně spekulovalo.

„Jacksonová je někdo, kdo nesnese hlupáky. Navíc má dobrou politickou minulost, nepřímo je totiž příbuzná s někdejším předsedou Sněmovny reprezentantů, republikánem Paulem Ryanem. To by jí mohlo nahnat body u republikánů,“ podotkl politolog Peabody.

Šéf Bílého domu Biden oznámil nominaci Ketanji Brownové Jacksonové na konci února s tím, že jde o „mimořádně kvalifikovanou kandidátku“. „Příliš dlouho naše vláda, naše soudy nevypadaly jako Amerika. Domnívám se, že je načase, abychom měli soudy, které odráží celou šíři talentů a výjimečnosti v naší zemi,“ prohlásil prezident na konci února.

Kandidátka by se mohla stát nejen první afroamerickou ženou u Nejvyššího soudu, ale také jednou z mála jeho členů, kteří dříve nepůsobili jako prokurátoři. Jacksonová totiž v minulosti pracovala jako advokátka ex offo, tedy jako obhájkyně určená soudem z úřední povinnosti, a má praxi z různých advokátních kanceláří.

Působila i jako místopředsedkyně americké Komise pro stanovení trestů, kde se zapsala jako člověk, který buduje konsenzus.

Jacksonová nečelí senátnímu výboru poprvé – naposledy před ním usedla loni v létě, kdy úspěšně kandidovala do federálního odvolacího soudu v DC. Tehdy na svou stranu získala i některé republikány, což by pro ni mohlo být klíčové i tentokrát, protože demokraté drží v Senátu jen tu nejtěsnější možnou většinu.

Federální soudkyní je nicméně už od roku 2013. Na její – nejen soudcovskou – historii se podle amerického veřejnoprávního rozhlasu NPR zaměří senátoři při slyšení.

A že jde o tvrdou hru, prokázal republikán Josh Hawley, senátor z Missouri, ještě před zahájením slyšení. Vypustil sérii příspěvků na Twitteru, v nichž upozorňuje na údajně „alarmující model“, podle něhož Jacksonová rozhodovala o trestech pachatelů v případech dětské pornografie.

Jinými slovy: ukládala podle Hawleyho nízké tresty. To ale Bílý dům odmítl s tím, že drtivá většina rozsudků byla v souladu s doporučeními amerických úřadů. A označil senátorova tvrzení za „zoufalou konspirační teorii“.

Při sledování senátního slyšení je ovšem potřeba mít na paměti, že jde nejenom o tvrdou, ale zejména politickou hru. Součástí drsné bitvy mezi demokraty a republikány se stali i předchozí nedávní uchazeči o místo v Nejvyšším soudu, asi netřeba připomínat třeba Trumpovu nominaci Bretta Kavanaugha.

Tentokrát ale k ničemu takovému není důvod. Jmenování Jacksonové totiž na rozložení sil v Nejvyšším soudu nic nezmění. Její konzervativní část, soudci jmenovaní republikánskými prezidenty, bude mít stále šest křesel, zatímco liberálové, nominovaní demokraty, jsou u Nejvyššího soudu pouze tři.

Co se ale změní určitě, je dynamika fungování Nejvyššího soudu. „Je to klišé, ale s každým novým soudcem začíná fungovat nový Nejvyšší soud. Změní se jeho dynamika, způsob, jakým spolu jeho členové komunikují – ať už navenek, či soukromě,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy americký politolog Bruce Peabody.

Taková proměna byla jistá už s odchodem liberála Stephena Breyera, v jehož kanceláři mimochodem jeho nynější potenciální nástupkyně pracovala. „Šlo o družného, jedinečného a pragmatického člověka, který členy Nejvyššího soudu spojoval. Byl jakousi silou, která zmírňovala stranické tlaky. Bude tam chybět,“ podotkl Peabody.