Článek
Moskva i přes zuřící válku na Ukrajině posílá vojáky a techniku na cvičení Vostok. Manévrů, které Rusko pořádá jednou za čtyři roky, se mají podle Kremlu letos zúčastnit i Čína, Indie, Mongolsko, Bělorusko, Tádžikistán, i vzájemně znepřátelené státy Ázerbájdžán a Arménie.
Celkem se má v následujícím týdnu na 13 různých výcvikových prostorách do manévrů zapojit 50 tisíc vojáků a pět tisíc kusů vojenské techniky včetně 140 letadel a 60 lodí. Kolik vojáků a techniky pochází z které země, Moskva neuvedla. Většinu by ale měla tvořit ruská armáda.
Z avizovaných čísel je patrné, že letošní Vostok bude kvůli vypětí ruských sil na Ukrajině o poznání menší než ten v roce 2018. Před čtyřmi lety se ho totiž podle Moskvy mělo zúčastnit na 300 tisíc vojáků, celá tisícovka letadel a 36 tisíc bojových vozidel. Šlo o největší cvičení od studené války.
Velikost cvičení ale není jediným důležitým faktorem. Letos ještě víc než dřív záleží i na mezinárodní účasti. Tiskové agentury už přinesly fotografie vojáků všech sedmi pozvaných zemí ze zahajovacího ceremoniálu. Podle německé Deutsche Welle tímto Rusko posílá jasný vzkaz Západu – Moskva si i po invazi udržela vztahy s mocnými partnery.
Analýza: Jak Rusko a Čína budují vliv na Balkáně
Moskva a Peking spolupracují, zároveň ale i soupeří o vliv jinde ve světě, například na Balkáně.
Ze zmiňovaných zemí se tak dají označit dvě.
Čína: Nejsilnější partner
Nepochybně největším a nejsilnějším státem, který se cvičení účastní, je Čína.
Spolupráce Pekingu s Moskvou žene dlouhodobě kupředu společný a stále vyostřenější odpor proti USA. Představitelé obou států nedlouho před ruskou invazí na Ukrajinu vyhlásili partnerství „bez omezení“.
Oficiálně Čína a Rusko spojenci nejsou a k vojenské spolupráci je neváže žádná dohoda ani v případě potenciálního vojenského napadení. Na ruských vojenských cvičeních se nicméně čínští vojáci ukazují opakovaně a byli i na minulých manévrech Vostok.
Nynější čínská účast je pro Moskvu důležitá zejména jako potvrzení, že partnerství přetrvává i po vpádu na Ukrajinu, který mnoho dalších států odsoudilo a odřízlo Rusko na všech úrovních vztahů.
Čína Rusko za nevyprovokovanou invazi dosud neodsoudila a kritizovala například i protiruské sankce. Se Západem se ale kvůli podpoře Moskvy nepustila do ostřejšího sporu. Vztah obou zemí se po invazi také, jak Seznam Zprávy rozebraly v nedávném článku, víc přiklonil k jednostranné závislosti Ruska na Číně.
Účast na manévrech Peking zdůvodnil snahou o „rozvinutí praktičtějších a přátelštějších vztahů s armádami zúčastněných států, vylepšení úrovně strategické spolupráce a posílení schopnosti reagovat na bezpečnostní hrozby“.
Indie balancuje
Druhým hodně diskutovaným účastníkem cvičení je ze zřejmých důvodů Indie.
Země, která se má už příští rok stát nejlidnatější na světě, rovněž Rusko za útok na Ukrajinu explicitně nekritizuje. Nepodpořila například ani pozastavení členství Ruska v Radě OSN pro lidská práva. Stejně jako Čína nakupuje Indie od Ruska i po invazi dál ropu ve velkém. Má od něj mimochodem i většinu výbavy pro vlastní armádu.
Na druhou stranu Indie posílá humanitární pomoc Ukrajině a v podpoře Ruska nejde tak daleko jako Čína. Účast na cvičení by podle tamních médií také neměla být velká – vyslána byla jen asi necelá stovka vojáků.
Deutsche Welle také připomíná, že Dillí se nedávno zúčastnilo cvičení i po boku USA, když indičtí vojáci trénovali poblíž čínských hranic. Indické vztahy s Ruskem je ostatně potřeba vnímat i jako protiváhu k Číně, se kterou má Dillí v posledních letech vyostřené vztahy.
Partnerů je víc
Kromě zbývajících účastníků cvičení Vostok jsou i další země, které na Kreml po invazi nezanevřely.
Ukázala to například červencová cesta ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova po Africe. Při té navštívil Egypt, Etiopii, Ugandu a Kongo a přesvědčoval tamní lídry i veřejnost, že Rusko jim pomůže v potravinové krizi.
Ve stejném měsíci navštívil zase samotný prezident Vladimir Putin Írán, kde jednal s tamním nejvyšším vůdcem ajatolláhem Alím Chámeneím a tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.
O měsíc později Putin vystoupil, ač jen online, po boku lídrů uskupení BRICS, mezi jehož členy patří kromě Ruska a již zmiňované Číny s Indií i Brazílie a Jihoafrická republika.
