Velká výměna vězňů: Kdo všechno se dostal na svobodu?

Nyní 32letého Američana zadržely ruské úřady loni v březnu v Jekatěrinburgu. Reportér podle obžaloby shromažďoval pro americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA) utajované informace o produkci tamní zbrojovky Uralvagonzavod. Proces se odehrál s vyloučením médií a veřejnosti, letos v červenci Američan dostal 16 let vězení.

The Wall Street Journal označil obvinění za smyšlená. Uvedl, že Gershkovich pouze dělal svou práci a měl akreditaci ruského ministerstva zahraničí.

Dvaačtyřicetiletý politik a novinář Vladimir Kara-Murza skončil ve vězení kvůli ruské válce na Ukrajině. Loni v dubnu ho soud (po roční vazbě) odsoudil k 25 letům za mřížemi, a to na základě obvinění z vlastizrady a šíření lživých zpráv o ruské armádě.

Absolvent historie na Cambridge University patří k dlouholetým kritikům současného ruského režimu. Bývalý koordinátor opozičního hnutí Otevřené Rusko byl asistentem později zavražděného Borise Němcova, spolupracoval i s Michailem Chodorkovským.

Předloni dostal mezinárodní Cenu Václava Havla za lidská práva, letos získal Pulitzerovu cenu za své komentáře z vězení, které píše pro list The Washington Post. Podle médií má nalomené zdraví zejména kvůli dvěma otravám z roku 2015 a 2017. Investigativní projekt Bellingcat uvedl, že se ho dvakrát pokusili otrávit agenti FSB.

Sedmačtyřicetiletá rusko-americká novinářka žila před svým zadržením s manželem a dětmi v Česku a pracovala pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). V rukou ruských úřadů skončila loni v červnu na letišti v Kazani, když se vracela do Česka.

V říjnu následovalo obvinění z porušení zákona o zahraničních agentech – podle úřadů se sama nepřihlásila jako takzvaná zahraniční agentka. Zároveň byla obviněna z šíření falešných zpráv o ruské armádě. Konkrétně kvůli knize „Ne válce. Čtyřicet příběhů Rusů, kteří se postavili proti invazi na Ukrajinu“, která odsuzuje konflikt na Ukrajině.

22. července agentura AP s odvoláním na soudní úředníky informovala, že novinářka dostala v tajném procesu v Kazani 6,5 roku vězení za šíření nepravdivých informací o ruské armádě.

Někdejší příslušník americké námořní pěchoty byl zatčen v prosinci 2018, údajně při přebírání špionážních materiálů. Dostal 16letý trest. Whelan trval na své nevině.

Opoziční politik si odpykával téměř devítiletý trest za to, že promluvil o masovém vraždění ukrajinských civilistů v Buči. Ve své závěrečné řeči k soudu se obrátil přímo na prezidenta Vladimira Putina a označil ho za člověka přímo odpovědného za masakr v ukrajinském městě. Vyzval ho také k tomu, aby „zastavil toto šílenství“.

Dlouhodobě politik spolupracoval se zesnulým opozičním předákem Alexejem Navalným, spolu s nímž se dostal do popředí ruské opozice po volbách v roce 2011.

Sedmdesátiletému Olegu Orlovovi soud za kritiku války na Ukrajině vyměřil 2,5 roku. Obvinění vycházelo z článku, který napsal v roce 2022 a v němž uvedl, že se Rusko pod vedením Vladimira Putina zvrhlo ve fašismus. Podobně se vyjadřoval i ve své závěrečné řeči u soudu, kde kritizoval stav svobody v zemi.

Orlov více než dvě desetiletí působil jako jeden z vedoucích představitelů sdružení na ochranu lidských práv Memorial. V roce 2021 byla organizace v Rusku rozpuštěna, o rok později byla jednou ze tří oceněných Nobelovou cenou za mír.

Opoziční politik byl v červenci 2022 odsouzen ke čtyřem rokům vězení za řízení organizace Otevřené Rusko.

Někdejší Navalného spolupracovnice Xeniju Fadějevovou a Liliju Čanyševovou soudy poslaly do vězení na devět, respektive devět a půl roku za extremistickou činnost. Ruské zákony označují za extremistické veškeré organizace spojené s Navalným a začaly za extremismus stíhat lidi, kteří se podíleli na jejich chodu.

Další z bývalých zaměstnanců nadace Alexeje Navalného. Dostal devět let za obvinění z extremismu.

Ruská umělkyně, kterou úřady obvinily z šíření nepravdivých informací o ruské armádě a poslaly ji na sedm let do vězení. Důvodem jejího zadržení byla výměna pěti cenovek v jednom supermarketu za vzkaz s údajem o počtu obětí na Ukrajině a výzvou k zastavení války.

Právník, který byl podle ruské státní agentury TASS obviněn z velezrady. Podle vyšetřovatelů pomáhal ruským občanům získat povolení k pobytu v Evropě.

Držitel německého a ruského pasu byl vůbec nejmladším člověkem, který byl v Rusku odsouzen za velezradu.

Devatenáctiletý mladík si od loňského prosince odpykával čtyři roky vězení za to, že údajně v předvečer a během ruské války proti Ukrajině posílal e-mailem fotografie „představitelům cizího státu“. Lik se narodil v německém Montabauru a do Ruska se přestěhoval, když mu bylo 12 let.

Rico Kriegerovi běloruský soud nedávno udělil trest smrti za činy související s terorismem. Tamní úřady ho obvinily, že se chtěl přidat k zahraničním legiím na Ukrajině a také měl nastražit výbušninu u železniční stanice.

Třicetiletý Němec dostal nicméně před několika dny od běloruského diktátora Alexandra Lukašenka milost, což také přispělo ke spekulacím ohledně možné výměny vězňů.

Německý občan, s nímž se měl právě ve čtvrtek konat v Petrohradu soud. Důvod? Při příjezdu do země u něj našli sáček se šesti gumovými medvídky, které obsahovaly THC. Ve vazbě byl února, ruské úřady ho stíhaly kvůli pašování drog.

Německý občan byl obviněn z pomoci Ivanu Safronovovi, který si odpykává trest za údajnou spolupráci s českou rozvědkou. Podle obžaloby měl Voronin usnadnil Safronovovi spolupráci s německou zpravodajskou službou.

Osmapadesátiletý Krasikov sloužil jako vysoký plukovník tajné služby FSB a do Německa se dostal pomocí falešných dokladů. V Německu si od roku 2021 odpykával doživotí za vraždu čečensko-gruzínského exilového disidenta Zelimkhana Khangoshviliho.

Berlínský soud čin označil za „státem nařízenou vraždu“, což Vladimir Putin a Kreml odmítli. Po atentátu německé úřady vyhostily z Berlína dva ruské diplomaty.

Artěm a Anna Dulcevovi žili se svými dětmi na severu Lublaně a několik let vystupovali pod argentinskou identitou, zatímco sbírali zpravodajské informace pro ruskou vládu.

Do Ruska se vrátí také podnikatel Vladislav Kljušin, který seděl v americkém vězení už od roku 2021 kvůli zneužívání informací získaných při hackerských útocích. Úřady ho zatkly během dovolené ve Švýcarsku. Vlastník ruské společnosti M13, která se specializuje na databáze a IT zdroje, má údajně velmi úzké vazby na ruskou vládu.

Vadim Konoščenok čelil ve Spojených státech obvinění z pašování citlivé elektroniky a munice americké výroby do Ruska i praní špinavých peněz jménem ruské vlády. Původně byl zatčen v Estonsku, které ho pak do USA vydalo.

Americká prokuratura ve svém prohlášení uvedla, že Konoščenok má vazby na ruskou zpravodajskou službu FSB.

Odsouzený hacker a podvodník s kreditními kartami, který si v USA odpykával 27letý trest. Prostřednictvím hackerského systému připravil banky o devět milionů dolarů. Rusové již dříve žádali, aby byl součástí výměny vězňů.

Ruský špion, kterého zatkly norské úřady v roce 2022. Pracoval na univerzitě v Tromsø za polárním kruhem, kde se vydával za brazilského výzkumníka.

Ruský špion žil v Polsku pod falešnou identitou španělského novináře jménem Pablo Gonzales. Podle polské státní tiskové agentury PAP ho úřady zatkly v únoru 2022.