Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Elena Skvortsova přes internet pomáhá odpůrcům ruského režimu. Přispívá na webové stránky Dept One s desítkami tisíc sledujících, které dávají rady a tipy například těm Rusům, kteří chtějí kvůli pronásledování utéct ze země. Sama uprchla do Česka.
O protirežimní aktivity se začala zajímat po ruských prezidentských volbách v roce 2018 „Připadalo mi zvláštní, že jsem neznala nikoho, kdo by volil Putina, a přesto vyhrál s téměř 80 % hlasů,“ vzpomíná v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Ve stejném roce začala studovat žurnalistiku na univerzitě v Petrohradě a dostala se k mládežnickému demokratickému hnutí Vesna. „Začala jsem chodit na různé akce. Poprvé jsem vyšla s plakátem na podporu politických vězňů. Chodila jsem také k soudům na politické procesy,“ popisuje. Vesna je teď na ruském seznamu „extremistických“ organizací.
Pro Skvortsovou byl zlomový rok 2021, kdy ji zadrželi na akci na podporu politického vězně Azata Miftachova. Škola jí pak začala komplikovat dokončení praxe. „Dostala jsem ultimátum, že ji musím absolvovat v některém z univerzitních oddělení,“ říká s tím, že ji navzdory pravidlům všude odmítli přijmout.
„Až v poslední den se mi podařilo najít univerzitní médium, které bylo poslední možností. Přes noc jsem napsala několik textů a přijali je. Nakonec mě ale stejně vyloučili,“ líčí Skvortsova. Pomohla jí jedna nezisková organizace, díky které mohla absolvovat kurzy češtiny a hlavně získala vízum. V Praze složila zkoušku z češtiny a začala studovat.
Jak je obtížné se dostat do cizí země?
Je to těžké a obzvláště, pokud máte takový pas jako já. Každá země má jiná pravidla a co se Česka týče, sociálně slabší lidé se sem přestěhovat nemohou. Pro studenty je totiž jednou z podmínek mít na účtu čtyři až pět tisíc eur a tato částka se každý rok mění. Také je nutné mít nájemní smlouvu, zaplatit poplatek 2500 za prodloužení pobytu a uzavřít zdravotní pojištění, které si sami hradíte. Jsou zde i další podmínky na stránkách ministerstva vnitra.
Elena Skvortsova uprchla před Putinovým režimem nejdříve do Gruzie, pak do Česka.
Jak jste v Rusku přišla k titulu zahraniční agentky, který Kreml používá k označování kritických hlasů? Jaká omezení se s tím pojí?
Dozvěděla jsem se to krátce po mém odchodu z Ruska v roce 2021. Během pobytu v Gruzii mi zavolali novináři z nezávislých ruských médií, že jsem na seznamu zahraničních agentů, a rozbrečela jsem se.
Jedním z omezení byla nutnost psát na příspěvky na sociálních sítí, k mým komentářům, k žalobám a dalším oficiálním papírům a ke všem novinářským článkům velkými písmeny upozornění, že je autorkou zahraniční agentka. Kromě toho nemůžete kandidovat ve volbách, přednášet ve škole nebo pracovat jako učitelka. Je toho opravdu spousta. Každý rok se omezení rozšiřují.
Týkají se vás nějaká omezení i tady v Čechách?
Musím čtyřikrát za rok posílat na ruské ministerstvo spravedlnosti zprávu o tom, kolik peněz jsem vydělala, kolik utratila a za co. Je to problém, protože online to poslat nejde, do Ruska se to fyzicky taky nedostane, anebo je to velmi komplikované. Už jsem se s tím ale smířila, jsou za to pak možná i trestní řízení.
Trestní řízení?
Ano, pokud dostanete dvakrát pokutu, tak už následuje trestní řízení. Mohu za to dostat myslím maximálně 5 let vězení. Nejvíce mě na tom trápí to, že můžou přijít na domovní prohlídku k mé mámě, protože kontroly chodí i do domácností rodičů. Prohlídky jsou dost děsivé, nemusíte u nich projevit ani odpor a může vás čekat fyzické či sexuální násilí.
Rusko rok po smrti Alexeje Navalného
Ztráta Alexeje Navalného znamenala pro ruskou liberální opozici konec jedné éry. Přestože zpočátku vedla ke sjednocení skupin volajících po zastavení války na Ukrajině a svržení režimu, problémy zamezující větší akci přetrvávají.
K webu One Department - co je jeho cílem?
Původně bylo cílem pomáhat těm, kteří čelí obviněním souvisejícím s bezpečností státu. Novináři by o těchto případech psali a poskytovali informační podporu politickým vězňům, zatímco právníci a advokáti by vedli tyto případy u soudu. Protože taková řízení jsou obvykle uzavřená, vznikla by užitečná spolupráce – mohli bychom sdílet informace, které se úřady snaží utajit. S vypuknutím války na Ukrajině se ale vše změnilo a tato práce se stala ještě nebezpečnější.
Jak nebezpečnější?
Právníci a advokáti neposkytují rozhovory a ani nevystupují v médiích. Ale s některými z nich jsem v kontaktu, a pokud se domnívají, že je třeba zveřejnit určité informace, hledáme způsoby, jak je zveřejnit, aniž bychom ohrozili advokáta nebo politického vězně. Ale válka postihla nejen protirežimní webové stránky, ale i obyčejné lidi. Kdokoliv, kdo vyjádří sebemenší podporu Ukrajině, může být potrestán za vlastizradu. Stačí poslat jen euro na Ukrajinu a odsoudí vás.
Na stránkách jsem narazila na, pro nás absurdní, příběhy, jako je stíhání kvůli kameře v dětském monitoru - jak často se s takovými případy setkáváte?
K tomu mám takový krátký příběh - když jsem ještě žila v Rusku, náš advokát šel do vězení za svým klientem. Člověk, který tento případ vyšetřoval, byl tak zmanipulovaný propagandou, že chtěl zkontrolovat advokátovy brýle a pera. Prý jestli v nich náhodou nejsou špehovací zařízení, protože se to může vysílat do zahraničí.
Jinak bych neřekla, že je to častý případ, ale děje se to. V Rusku je podle zákona zakázáno používat zařízení, která byla záměrně upravena pro skryté nahrávání informací. Například pera s mikrofony, brýle s kamerou nebo GPS lokátory. Pokud je však někdo obviněn z tohoto trestného činu, hrozí mu až 4 roky vězení.
Jak váš projekt těmto lidem pomáhá?
Uvedu jako příklad kauzu dívky Poliny. Polina věřila nesprávnému muži, který si tajně nahrával všechny jejich rozhovory. Bavili se spolu o válce a mobilizaci. Tento muž ale rozhovory sestříhal a předal je FSB. Na základě toho byla Polina obviněna z vlastizrady. Poté u ní našli i protiválečné příspěvky na Instagramu a obvinili ji z dalších pěti trestných činů.
Polina byla okamžitě zařazena na seznam teroristů a extremistů. Podařilo se mi zjistit, kde je zadržena, a kontaktovala jsem ji. Sdílela jsem její příběh dál a lidé jí začali posílat dopisy na podporu. Postupně se vytvořila skupina, která jí začala pomáhat - sbíraly se peníze na nákup věcí a jídla a zveřejňovaly se informace o jejím případu. Dnes má Polina velkou podporu - dostává pravidelně dopisy a má vše, co jí dovolí mít.
Polina s dcerou Alisou. Polina objímá svoji dceru po roce a měsíci ve vazbě za protirežimní jednání. Polina ve vazbě stále zůstává.
Jakou máte odezvu od čtenářů?
Lidé nám často děkují. Například za rady, jak se připravit na překročení hranic z Ruska nebo na návrat do Ruska. Také Polina Jevtušenko nám často vyjadřuje vděčnost, protože bez nás by neměla takovou podporu a pomoc od cizích lidí. Když to vidíme, víme, že naše práce má smysl.
K čemu nemají političtí vězni přístup?
Jsou to hlavně léky. Pokud nemáte někoho, kdo vám léky bude nosit, tak máte smůlu. Mnoho lidí tak ve vězení zemře, protože nemá přístup ke svým pravidelným lékům. Můžou jedině požádat o hospitalizaci, pokud mají nějaké závažné onemocnění, třeba rakovinu. Kromě léků to jsou také dámské hygienické potřeby nebo nějaké normální jídlo.
Kolik lidí zhruba sedí ve vězení za boj proti režimu?
Máme zprávy asi o pěti tisících lidech, ale to jsou jenom jména, o kterých víme. Jsou tu i ti, kteří byli vyhoštěni ze země, prošli administrativním zatčením nebo dostali podmínku, pokutu nebo nápravné práce. Ve vězení můžou sedět i lidé, kteří tam jsou mnohem déle nebo jsou umístěni na samotkách, a o těch nevíme.
Kolik je podle vás v Rusku lidí, kteří nesouhlasí nebo bojují proti režimu?
Ti lidé tam jsou, ale je to těžké. Co začal konflikt na Ukrajině, situace je horší, můžou je zavřít za cokoliv. Ale rozhodně nás není málo.
Řekla jste, že neznáte nikoho ve svém okolí, kdo by v roce 2018 volil Putina. Jaká je podle vás jeho voličská základna?
Ve svém okolí opravdu neznám nikoho. Ani na vesnici, kde jsem vyrůstala, jsem nikoho neznala. Podle mě jde o kategorii rodičů našich rodičů, tedy od šedesáti nahoru. Ti nerozeznají, co je a není propaganda, nedokáží rozpoznat dezinformace a nemají přístup k nezávislým médiím.
Ta propaganda je opravdu silná. Když jsem studovala v Rusku, psala jsem o Kadyrovovi, četla z jeho oficiální stránek a sama jsem si chvilku říkala, že ten člověk nezní tak špatně, ale vím, že to jsou všechno jenom lži a manipulace. Kdo to pořád čte, vidí a poslouchá, nemá šanci se tomu ubránit.
Vzpomínám si na Putinovo veřejné vystoupení krátce po začátku invaze na Ukrajinu. Tehdy jsem se divila, kolik lidí mu vyjadřuje podporu. Ale skutečně ho podporují?
Určitě se najdou tací, co to myslí vážně, vezmou si bannery, trička s Putinem a jsou mu oddaní. Ale ne všichni na těchto akcích jsou dobrovolně. Na sociální síti VKontaktě (ruská obdoba Facebooku, pozn. red.) jsou skupiny, kde lidé hledají práci, a často tam jsou právě inzeráty typu „hledáme komparz na nadcházející akci, odměna 1000 rublů, sraz v tolik a tolik hodin, o bližší informace napiš.“ Často pak po takových akcích vidíte koše plné různých bannerů a podobných věcí.
Jsou ale také lidé, kteří jezdí na tyto akce nedobrovolně. Lidé, kteří nemají na výběr a musí, jsou zaměstnáni státem, např. učitelky. Oznámí jim, v kolik hodin přijede autobus, a jedou svozem na takovou akci.
