Velcí znečišťovatelé planety budou platit chudým zemím. Má to pár nejasností

Zástupci téměř 200 zemí v neděli ukončili dvoutýdenní klimatickou konferenci COP27 v Egyptě, která nakonec vyústila v dohodu o zřízení fondu na pomoc chudým a zranitelným zemím.

Bohaté státy značně znečišťující planetu se tak zavázaly pomoci rozvinutým zemím s dopady klimatických katastrof. Nepadly však žádné konkrétní částky ani koho se platba bude týkat.

Dohoda na vzniku speciálního fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu zvláště zranitelným zemím je ale vnímána jako důležitá část závěrečné deklarace summitu. Předseda konference a egyptský ministr zahraničí Samí Šukrí dal poklepáním kladívka najevo, že byl dokument reprezentující politickou shodu na konferenci jednomyslně schválen všemi zástupci COP27.

Rozvojové země již více než třicet let požadují peníze na kompenzaci nákladů na vypořádávání se s důsledky ničivých bouří a vln veder a sucha způsobených globálním oteplováním, které mají na svědomí bohaté průmyslové státy.

Za zařazení fondu pro krytí ztrát a škod na oficiální program summitu bojovaly rozvojové země převážně z Asie, Afriky, Latinské Ameriky, Karibiku a jižního Tichomoří. Tyto země také vedly neúnavnou nátlakovou kampaň s tím, že na klimatické krizi mají jen malý podíl. Dávali najevo, že summit konaný na africkém kontinentu, který by skončil bez řešení ztrát a škod, by byl považován za morální selhání, píší The New York Times.

„Toto oznámení dává naději zranitelným komunitám po celém světě, které bojují o přežití před klimatickým stresem,“ uvedla Sherry Rehmanová, pákistánská ministryně pro změnu klimatu. „A dodává procesu COP určitou důvěryhodnost.“

V čele skupiny 134 rozvojových zemí usilujících o platby za ztráty a škody stál Pákistán. Zemi v létě postihly ničivé záplavy, které podle vědců ještě zhoršilo globální oteplování. O život přišlo více než 1500 lidí, třetina země se ocitla pod vodou a škody dosáhly 30 miliard dolarů. Sám Pákistán se přitom na světových emisích způsobujících oteplování planety podílí méně než 1 %.

Na vznik fondu naléhala i skupina známá pod označením G77 zahrnující více než 130 rozvojových zemí, včetně Číny. Přestože se na stranu založení fondu nakonec přiklonila i Evropská unie, ještě není vymalováno.

Vznik fondu dlouho blokovaly zejména Spojené státy, které do atmosféry vypustily více skleníkových plynů než kterýkoli jiný stát v historii. Také další bohaté země se obávaly, že by mohly být za emise skleníkových plynů způsobující změnu klimatu právně odpovědné.

Před deseti lety se Spojené státy, Evropská unie a další bohatí znečišťovatelé zavázali, že do roku 2020 našetří 100 miliard dolarů ročně na financování opatření v oblasti klimatu, aby pomohli chudším zemím přejít na čistou energii a přizpůsobit se budoucím klimatickým rizikům prostřednictvím opatření, jako je výstavba mořských zdí. Stále jim chybí desítky miliard dolarů ročně.

Američtí diplomaté se sice na fondu dohodli, peníze však musí vyčlenit Kongres. V loňském roce Bidenova administrativa usilovala o 2,5 miliardy dolarů na financování opatření v oblasti klimatu, ale získala pouze jednu miliardu dolarů, a to v době, kdy obě komory ovládali demokraté. Vzhledem k tomu, že v lednu převezmou vládu nad Sněmovnou reprezentantů republikáni, kteří jsou většinou proti pomoci v oblasti klimatu, vyhlídky na to, že Kongres schválí zcela nový balík peněz na ztráty a škody, se zdají být mizivé.

Vytvoření fondu pro krytí ztrát a škod však téměř zhatily spory, které se v neděli nad ránem vedly o další prvky širší dohody, včetně toho, jak hluboce by země měly snížit své emise a zda do ní zahrnout formulaci, která by výslovně vyzývala k postupnému ukončení využívání fosilních paliv, včetně uhlí, zemního plynu a ropy. Diskutovalo se ještě v pět hodin ráno. Konference byla nakonec prodloužena o 36 hodin.

Spojené státy a Evropská unie navíc požadovaly záruky, že do fondu přispěje i Čína, a že na příjem z fondu sama nárok mít nebude. Organizace spojených národů v současné době klasifikuje Čínu jako rozvojovou zemi, což by jí umožnilo získat kompenzace za klimatické změny, přestože je nyní největším světovým emitentem skleníkových plynů a zároveň druhou největší ekonomikou světa. Čína se tvrdě brání tomu, aby s ní bylo při celosvětových jednáních o klimatu zacházeno jako s rozvinutou zemí.

Dohoda, která byla uzavřena v letovisku u Rudého moře, stanovuje, že státy za platby nemohou nést právní odpovědnost. Vyzývá k tomu, aby výbor složený ze zástupců 24 zemí v příštím roce pracoval na tom, jakou formu by měl fond mít, které země by měly přispívat a kam by měly peníze směřovat. Mnoho dalších podrobností má být ještě upřesněno.

Nakonec se v závěrečné dohodě nepíše o konkrétních sumách ani o tom, kdo bude peníze poskytovat. Zvýhodněny mají být země, které jsou zvláště ohroženy, na což naléhala Evropská unie. Neexistuje však záruka, že budou bohaté země do fondu přispívat.

Text se ani nezmiňuje o konci ropy a zemního plynu. Prohlášení tak podle agentury DPA zůstává za požadavky mnoha států, klimatických aktivistů a ochránců životního prostředí, kteří považovali za naléhavé ukončení závislosti na špinavých zdrojích energie.

Do příští klimatické konference, která se bude konat na konci příštího roku ve Spojených arabských emirátech, mají státy nezávazně vylepšit své nedostatečné plány na ochranu klimatu.

Generální tajemník OSN António Guterres v neděli ráno dohodu na společném fondu pro kompenzaci klimatických škod označil za „důležitý krok směrem ke spravedlnosti“. „Jistěže to není dost, ale je to naléhavě potřebný politický signál ke znovunabytí ztracené důvěry,“ uvedl Guterres ve videoposelství zveřejněném na twitteru. Hlas zemí, které klimatická krize zasáhla nejtvrději, musí být slyšen, zdůraznil. Podle agentury AFP si však šéf OSN také posteskl, že se neprosadila ambice „drasticky snížit“ emise.

Také místopředseda Evropské komise Frans Timmermans dohodu z COP27 označil za nedostatečnou a kritizoval závazky některých států ohledně úsilí o omezení růstu teploty, píše agentura ČTK. Dohoda podle něj nenutí velké emitenty skleníkových plynů vynakládat dostatečné dodatečné úsilí o urychlení snižování emisí.