Za extrémní léto El Niño nemůže. Teprve začíná, a to mě znervózňuje, říká vědkyně

Léto 2023 bylo nejteplejší na severní polokouli v historii měření. Na začátku září to oznámila Světová meteorologická organizace i evropská služba Copernicus, která sleduje teploty po celém světě pomocí vesmírných satelitů.

Historická řada programu Copernicus sahá do roku 1940, očekává se však, že i meteorologické úřady v různých zemích, které mají data až do poloviny 19. století, brzy rovněž vyhlásí pokoření rekordů.

Za jednu z příčin bývá kromě klimatické změny označován příchod cyklického jevu El Niño, který mění směr větrů a zvyšuje teplotu vody v Pacifiku. To je však podle Samanthy Burgessové, britské vědkyně ze oddělení programu Copernicus pro klimatickou změnu, zavádějící pohled. El Niño totiž teprve začíná a na teploty mimo rovníkovou oblast Pacifiku zatím nemá větší vliv.

„Právě tohle mě ostatně znervózňuje - El Niño ještě nikdy nezačínal v době, kdy by byl tak teplý oceán jako je teď,“ říká Burgessová v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Letošní extrémní události, a zejména vysoké teploty Atlantiku, rozpoutaly debatu, zda lze všechny ty rekordy vysvětlit „jen“ klimatickou změnou a začínajícím jevem El Niño. Někteří vědci se domnívají, že se možná děje ještě něco dalšího, nebo že je změna klimatu zkrátka rychlejší, než jsme čekali. Jak to vidíte vy?

Zažili jsme nejteplejší léto v historii. Nejvyšší teploty jsme zaznamenali hned na několika úrovních. Například červenec byl nejen nejteplejším červencem v historii měření, ale i vůbec nejteplejším měsícem. Srpen byl nejteplejším srpnem a i průměr globální teploty z posledních tří měsíců, tedy celého léta, byl nejvyšší.

Myslím si, že je důležité říct, že tohle je nicméně pořád v rámci toho, co vědci předpovídali, když projektovali vývoj klimatické změny. Je jasné, že ta je hlavní příčinou. Vědci dopředu varovali, že pokud budeme nadále vytvářet emise skleníkových plynů, bude to mít takové následky.

Co si myslím, že je letos pro vědce opravdu překvapující, je frekvence a intenzita extrémních událostí.

Jako například?

Mám na mysli to velké množství projevů extrémního počasí, o kterém víme, že mají přímý vztah s klimatickou změnou. Právě teď se z jednoho z takových extrémů vzpamatovává Řecko, které postihly katastrofální povodně. Minulý měsíc tam zase řádily požáry.

Bohužel je to ukázka toho, co se bude dít ještě víc, dokud nesnížíme koncentraci skleníkových plynů v atmosféře. Léta - jako to letošní - budou častější.

Jak pravděpodobné podle vás je, že rok 2023 se i jako celek zapíše do historie jako nejteplejší rok v historii?

Velmi. Aby se tak nestalo, museli bychom mít extrémně chladný podzim a zimu. Ve světových oceánech je ale naakumulováno už teď tolik tepla, že je to nepravděpodobné.

Jakou roli v tom v tuto chvíli hraje oceánský a atmosférický jev El Niño? Bývá často zmiňován jako jedna z možných příčin extrémně teplých oceánů, ale vědci na druhou stranu tvrdí, že teprve začíná…

A tak to skutečně je. Začátek El Niña sice Světová meteorologická organizace (WMO) vyhlásila už na začátku července, ale jeho vliv na atmosféru a svět mimo rovníkovou oblast Pacifiku ještě nezačal.

Právě tohle mě ostatně znervózňuje - El Niño ještě nikdy nezačínal v době, kdy by byl tak teplý oceán, jako je teď.

Jaké můžou být následky?

To je těžké říct. Záleží na tom, jak se El Niño vyvine. Je pokaždé jinak silný. Startovní pozice je taková, že v oceánech je víc tepla než kdy dřív. Jestli bude ale i samotný jev silný, to uvidíme až tak za tři měsíce.

Co pro vás v tento rekordní rok bylo v kontextu klimatu nejvíc znepokojivé?

Už jsem zmínila, že překvapující pro mě byla četnost a intenzita extrémních událostí. Je náročné říct, která z nich byla nejhorší. Pro mě osobně ze všech těch katastrof asi nejvíc vyčnívají kanadské požáry, protože jejich rozměry a množství emisí, které z nich vznikly, byly překvapivě vysoké. Až neuvěřitelné pak byly mořské horké vlny, při nichž byly naměřeny neskutečně vysoké povrchové teploty Atlantiku i Pacifiku.

Pak to byly i všechny ty vlny veder a povodně. Při vedrech dochází k velkému množství nadúmrtí a povodně kromě přímých obětí na životech zase likvidují infrastrukturu a domovy…

Mainstreamová média jsou často osočována z tzv. klimatického alarmismu, tedy přehnaného soustředění se na pokrývání klimatických katastrof a teplotních rekordů. Jak to vnímáte vy jako vědkyně? Je zpráv o klimatu v médiích někdy opravdu víc než by mělo?

Já to vnímám tak, že média dělají fantastickou práci a že je dobře, že se klimatickým otázkám věnují víc. Realita je taková, že klimatická změna už tady je a ovlivňuje úplně všechny po celém světě. Není to žádný budoucí problém.

I my jako program Copernicus sdílíme data, která ukazují nové rekordy, často. To ale není klimatický alarmismus. Jde o vědecké důkazy ukazující, co se děje s naším klimatem. Myslím si, že tyto informace jsou důležité a že by je veřejnost měla dostávat. Je to problém, který se týká nás všech a my bychom o tom měli diskutovat.

Realita je přeci tak jasná! Já zažívám mnohem víc veder, než zažívali moji rodiče a prarodiče. Mám malé dítě a to zase zažije mnohem víc veder než já. Myslím si, že bychom neměli zapomínat na naší planetu a na to, co přenecháváme dalším generacím. Podle mě by to měl být jeden z faktorů, podle kterého se rozhodovat, jakou firmu či politickou stranu podpořit.

Vstupuje do toho jedna frustrující věc a tou je rostoucí polarizace, zejména pak na sociálních sítích. Pokaždé když například sdílím nějaká nová vědecká zjištění a data, stávám se terčem osobních útoků. Mám pocit, že tohle je pořád horší a horší.

Jak se s tím vyrovnáváte?

Mě osobně to od sdílení nových poznatků neodradilo, ale znám hodně vědců, kteří kvůli tomu, zejména kvůli útokům na sociální síti dříve známé jako twitter už na veřejnou komunikaci rezignovalo. Myslím si, že za tohle by měli převzít odpovědnost vlastníci sociálních médií a že by z nich měli udělat bezpečnější místo.