Vědci zjistili, že Grónsko roztálo už před érou lidí. A je to špatná zpráva

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nedávno publikovaná studie vědců z Univerzity ve Vermontu podle autorů přinesla první přímý důkaz, že Grónsko bylo v nedávné geologické minulosti bez ledu nejen na okrajích, ale i v samotném centru ostrova, takže velmi pravděpodobně úplně všude kromě vrcholků tamních hor.

Nedávnou geologickou minulostí se přitom myslí poslední milion let. Neví se, kdy přesně v tomto období k odlednění došlo, ale je jasné, že to bylo dávno před tím, než klima mohl začít ovlivňovat člověk.

Vědci to zjistili ze sedimentů z víc jak tři kilometry hlubokého ledového jádra z vrtu GISP2 uprostřed Grónska získaného už v roce 1993. Po desítkách let, kdy jádro leželo ve zvláštním depozitáři, v něm totiž našli pozůstatky dřeva, hmyzu a semen rostlin.

Ve středu Grónska tedy nejenže nebyl led, ale rostla tam tundra. Bez ledu mohlo podle autorů Grónsko být nejspíš nejméně několik tisíc let.

Co to znamená?

Ať už kvůli cílené práci klimaskeptiků a dezinformátorů, nebo v tomto případě nejspíš i čistě neintuitivitě hlavního sdělení, se objev na internetu bohužel často vykládal s chybnou interpretací – tedy že staví celou klimatologii na hlavu a zpochybňuje koncept současné klimatické změny způsobené emisemi CO2.

Doprovázely to přitom argumenty, že když Grónsko roztálo i bez lidských emisí, tak to znamená, že tyto emise nemohou mít na vývoj klimatu žádný vliv, nebo že vliv možná mají, ale je to vlastně úplně jedno, protože když Grónsko mohlo roztát přirozeně, tak ať klidně roztaje i s naším přičiněním (vycházeli jsme z diskuzí pod nedávnými články v naší environmentální rubrice).

Skutečné sdělení objevu je ale samozřejmě přesně opačné.

„Jde to od špatného k ještě horšímu,“ cituje tisková zpráva Univerzity ve Vermontu vyjádření vedoucího výzkumu Paula Biermana k otázce, co zjištění znamená pro současnost a klimatickou změnu způsobenou člověkem.

Společně s postgraduální studentkou Halley Mastrovou, která zkoumala klíčový sediment, to Bierman zopakoval a dále rozvedl i v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Studie podle dvojice ukazuje především to, že Grónský ledový příkrov je zjevně poměrně zranitelný, protože roztál i v dobách, kdy klimatem hýbaly jen pomalejší přirozené cykly. Rozhodně ale nijak nesnižuje závažnost současné klimatické změny.

Stejně závěry studie čte i česká vědkyně a polární ekoložka Marie Šabacká z Jihočeské univerzity. Objev podle ní představuje „další významný důkaz“, že Grónsko bylo v posledních milionech let nejspíše několikrát zcela bez ledu, což naznačovaly už i některé starší výzkumy. Co ale podle ní vědce skutečně překvapilo, je zjištění, jak citlivý je grónský ledovec na relativně malé teplotní změny.

„Ukazuje se, že i mírné oteplení v minulosti vedlo k téměř úplnému roztání grónského ledovce, což naznačuje, že tento ledovec je mnohem zranitelnější vůči klimatickým změnám, než jsme si dříve mysleli,“ řekla vědkyně Seznam Zprávám. „Zjištění má zásadní důsledky pro naše současné chápání klimatických změn a potenciálních rizik spojených s oteplováním,“ dodala.

„Tato nová studie potvrzuje, že k velkému zvýšení mořské hladiny mohlo dojít i v době, kdy podmínky nebyly nijak zvlášť extrémní,“ okomentoval studii opět velmi v podobném duchu další nezúčastněný vědec, geolog Richard Alley z Pensylvánské státní univerzity, který studii recenzoval.

Vědci si podle Mastrové nejsou vědomi žádné zvláštní události, která by k roztání v minulosti přispěla a minimálně prozatím se tedy počítá s tím, že k tomu došlo čistě v rámci přirozené variability klimatu.

A právě to je důvodem, proč je objev tak varující. Jestli totiž k úplnému zmizení ledovců z Grónska stačil přirozený cyklus, vyvolává to obavy, jak si tento ledový obr může poradit s dnešní podstatně rychlejší lidmi způsobenou klimatickou změnou.

Podle Biermana by ještě před zhruba 20 lety většina vědců v oboru na otázku, zda přirozená variabilita v posledních 2,7 milionech let stačila k úplnému rozmrznutí Grónska, nejspíš řekla, že asi ne. Bylo to podle něj dáno tím, že o zmizení ledu chyběly exaktní důkazy, a počítačové modely (nebo alespoň většina z nich) nenaznačovaly, že k úplnému ústupu ledu mohlo v daném období dojít.

Takzvaná „teorie zranitelného Grónska“ se nicméně postupem času s novými objevy stávala stále populárnější a nyní už ji podle Biermana přijímá zřejmě většina vědců a vědkyň z oboru.

Z předešlých výzkumů ve prospěch teorie promluvila například studie z roku 2016, v níž geolog a paleoklimatolog Joerg Schaefer s odkazem na testy vzorku (ze stejného ledové jádra, z jakého čerpala Mastrová s Biermanem) pomocí izotopické metody v hornině vyvodil, že grónský ledový příkrov není starší než 1,1 milionu let.

O tři roky později Bierman objevil zbytky větviček, semen a hmyzu v jiném ledovém jádru, které pocházelo z vrtu Camp Century na okraji Grónska, z čehož podle něj jasně vyplynulo, že „hradby ledové pevnosti“ roztály někdy v posledních 416 tisících letech.

To Biermana přivedlo obloukem zpátky k ledovým jádrům ze středu Grónska, kde se mu s jeho týmem podařilo najít asi osm centimetrů vysoký kousek sedimentu, ve kterém Mastrová našla zbytky vegetace a hmyzu.

Sedimentu si do té doby nikdo nevšimnul nejspíš proto, že jádro sloužilo hlavně pro zkoumání vývoje klimatu a předmětem výzkumu byl samotný led nebo v něm uvězněné bubliny vzduchu. Že by v něm mohly být i organické zbytky po původním porostu, nejspíš nikoho nenapadlo.

„Jeho stáří bohužel nedokážeme přesně určit. Kdyby byl uchovaný jinou metodou, možná by to šlo, ale teď už to nejde,“ vysvětlil Bierman problém s nejasným časovým ukotvením. ,Jedinou šancí, jak se dozvědět, kdy přesně bylo Grónsko bez ledu v samém středu, jsou podle něj další vrty. „Evropané už na tom pracují, možná z toho vzejdou nějaké nové informace,“ dodal.

Tým autorů studii kromě tiskové zprávy doplnil i popularizačním videem na YouTube a aktivně ji vysvětluje v médiích. Přesto se i jeho členové sami setkávají s reakcemi lidí, kteří si studii vykládají opačně.

„Četla jsem komentáře a přemýšlela jsem, co říct na to, že ledovce už v minulosti roztály, ale my jsme přesto v pohodě. A proč bychom neměli být v pohodě, když ledovce roztají znovu. Myslím si, že klíčové je tady to, že v minulosti nežily miliony lidí v pobřežních městech. Dnešní scénář by vypadal opravdu velmi, velmi odlišně a měl by velký dopad na celou civilizaci,“ řekla Mastrová.

Šabacká kromě toho ještě připomněla, že už teď z Grónska ubývá každou minutu tolik ledu, že by zaplnil 21 tisíc nákladních aut a hladina moří se do konce století zvýší o 60 až 110 centimetrů.

„Existuje také vážná obava, že grónský ledovec již dosáhl bodu zvratu. To znamená, že i kdybychom okamžitě zastavili veškeré emise skleníkových plynů, proces tání by mohl pokračovat a dále přispívat ke zvýšení hladiny moří. Kdyby roztál celý grónský ledovec, zvedla by se světová hladina oceánů téměř o sedm metrů,“ dodala.

„V dnešní době už všechno píšu velmi opatrně a musím říct, že to už dopředu očekávám,“ řekl k tématu dezinterpretace Bierman. „Nakonec nám ale stejně nezbyde, než dát ven informace, které máme a smířit se s tím, že někdo s tím nebude souhlasit. Žijeme ve svobodné společnosti a každý si může říkat, co chce,“ dodal.

„Chápu, že pro mnoho lidí může být těžké pochopit, proč je dnešní tání ledovců tak alarmující, když víme, že v minulosti se ledovce přirozeně zmenšovaly, a to dokonce v dobách, kdy bylo v atmosféře méně CO2 než nyní. Je to na první pohled neintuitivní,“ zamyslela se nad problémem Šabacká.

„Rozdíl ale spočívá v rychlosti a příčinách těchto změn. Minulé tání ledu bylo způsobeno přirozenými klimatickými cykly, a probíhalo po tisíce let, což dalo ekosystémům a civilizacím čas se přizpůsobit,“ uzavřela.