Článek
Denně lidstvo vypije na dvě miliardy šálků kávy a dopady každodenní konzumace na životní prostředí tak řeší řada z nás. Poměrně rozšířená je pak myšlenka, že využívání kapslí do kávovaru významně přispívá k emisím skleníkových plynů.
Plastové nebo hliníkové kapsle čelily rozsáhlé kritice, protože při jejich výrobě se spotřebuje hodně energie a zůstane po nich zbytečný odpad, přiblížila stanice BBC. Německý Hamburk pak v roce 2016 dokonce zakázal jejich používání v budovách veřejných organizací.
Jak ale ukazuje nová studie z kanadské univerzity v Quebecu, tato metoda přípravy kávy má menší dopad na životní prostředí než třeba filtrovaná káva. Důvod je celkem prostý – kapsle mají odměřenou gramáž, zatímco při jiných formách přípravy se může káva zbytečně vyhazovat, protože lidé si množství použité kávy nezváží.
Aby srovnali vliv jednotlivých metod přípravy nápoje na životní prostředí, zkoumali vědci emise skleníkových plynů, které vznikají při výrobě 280 mililitrů kávy. Zajímaly je dopady celého procesu – a to od produkce kávových zrn až k odpadu, který po konzumaci zůstane.
Studie pak ukázala, že tradiční filtrovaná káva produkuje největší množství oxidu uhličitého. Důvodem je vyšší množství kávy, které je potřeba k přípravě jednoho šálku. Své dělá také energie potřebná k ohřevu vody a udržení teploty nápoje.
Je zdravější káva, nebo čaj?
Na každý hrnek kávy se ve světě vypijí tři šálky čaje. Pokud by se však vzaly v potaz spíš výhody pro lidský organismus než osobní preference, měl by být poměr dost možná opačný.
Druhým největším škůdcem životního prostředí je pak káva připravená za použití french pressu, taktéž kvůli potřebnému množství kávy na výrobu jednoho šálku.
Kapsle do kávovaru jsou pak třetími v pořadí. Použití této metody šetří asi 11 až 13 gramů kávy, zjistila studie. Problematické jsou ovšem kvůli těžko recyklovatelnému odpadu.
Složitost obalů, které jsou často směsí různých materiálů, v kombinaci se zbytky organického odpadu z nespotřebované mleté kávy ztěžuje jejich zpracování v běžných komunálních recyklačních zařízeních, psala už dříve BBC.
Serious about climate change and what you can do?
— Ross M. McGill Esq. (@RossMcGill) January 19, 2023
Instant coffee is the most environmentally-friendly way to make a brew!
Filtered coffee? The worst! https://t.co/eIwYv5p5aj
Nejpřívětivější k životnímu prostředí je pak pití rozpustné kávy, při němž se využívá menší gramáž a zároveň je k ohřátí vody v rychlovarné konvici potřeba méně energie než u klasického kávovaru.
„Paradoxně ale tento typ přípravy kávy není v Severní Americe mezi nejvyužívanějšími,“ okomentoval závěr spoluautor studie Luciano Rodrigues Viana.
Největší podíl na znečištění má výroba
Ve výsledku se ovšem ukazuje, že největší podíl na znečištění životního prostředí má samotná produkce kávy, kterou nemohou konzumenti příliš ovlivnit. Bez ohledu na způsob přípravy kávy tvoří sklizeň a produkce kávových zrn 40 až 80 procent emisí, protože při pěstování kávy se intenzivně zavlažuje, hnojí a používají se pesticidy.
Právě kvůli zatěžující produkci kávy je pak problém vysoká gramáž potřebná k přípravě jednoho šálku nebo zbytečné vyhazování produktu. A to až takový, že přebije potíže spojené s náročnou recyklací plastových a hliníkových obalů, vyplývá ze studie.
„Nemyslím si, že by kapsle byly zázračným řešením. Nicméně dobře ukazují, jaké máme kognitivní zkreslení,“ podotkl Viana. Nicméně ani kapsle nejsou ideální. Jejich snadné užití může lidi podněcovat k tomu, aby vypili více kávy, čímž vzniká více odpadu. Řešení by podle Viany mohly představovat opakovaně použitelné kapsle.
Pokud tedy lidé chtějí pít kávu co nejekologičtěji, měli by jí pít co nejmenší množství, doporučuje. To znamená volit například 50mililitrová až 100mililitrová espresa nebo dbát na to, aby se při přípravě šálku použilo pouze potřebné množství kávy a vody, aby se zabránilo plýtvání.
